Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu
| Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu | |
|---|---|
 | |
| 6. kníže z Fürstenbergu | |
|
Ve funkci: 29. dubna 1762 – 2. června 1783 | |
| Předchůdce | Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu |
| Nástupce | Josef Maria z Fürstenberg-Stühlingenu |
| Narození |
21. března 1728 Praha  Habsburská monarchie
|
| Úmrtí |
2. června 1783 (ve věku 55 let) Donaueschingen |
| Titul |
 kníže
|
| Choť | (1748) Marie Josefa z Waldburg-Trauchburgu (1731–1782) |
| Rodiče | Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu a Marie Anna z Waldsteinu |
| Děti | Josef Maria Benedikt z Fürstenberg-Stühlingenu Karel Jáchym z Fürstenbergu |
| Příbuzní | Karel Egon I. z Fürstenbergu (sourozenec) |
| Profese | vojevůdce |
| Commons | Joseph Wenceslaus, Prince of Fürstenberg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu (21. března 1728 Praha – 2. června 1783 Donaueschingen) byl česko-rakouský šlechtic, v letech 1762 až 1783 byl šestým vládnoucím knížetem z Fürstenbergu.
Život
Josef Václav se narodil jako první syn knížete Josefa Viléma z Fürstenbergu a jeho manželky hraběnky Marie Anny z Waldsteinu (Valdštejna). V mládí studoval na univerzitách ve Štrasburku a Lipsku.
Josef Václav se ve svém knížectví snažil dále rozvíjet školský systém a zavedl státní školskou radu. Vyučovací systém vycházely z rakouského modelu školství. V roce 1778 založil gymnázium v Donaueschingenu a jeho vedením pověřil jezuity a později přešel dozor nad celým školským systémem na benediktina Franze Uebelackera.
Po roce 1766 se Josef Václav stal ředitelem švábské říšské hraběcí koleje a nechal knížecími archiváři zpracovat historii rodu Fürstenberků, v Hüfingenu nechal postavit věznice a v roce 1777 zavedl požární pojištění.
Josef Václav zastavil průmyslovou politiku svého otce a omezil přesídlování kvůli morálně negativním důsledkům, které průmyslu připisoval. Podporoval naopak domácí řemesla, jako hodinářství apod.
V roce 1775 byl císařem jmenován generálmajorem (s hodností z roku 1765).
O Josefu Václavovi se říká, že měl rád okázalost a společnost milenek, v jeho době také došlo k rokokové přestavbě kostela sv. Martina v Messkirchu.
Hudebník
Josef Václav byl milovníkem hudby a sám prý skvěle hrál na violoncello. V roce 1762 začal budovat dvorní orchestr, pro který přivedl na svůj dvůr v Donaueschingenu řadu zahraničních hudebníků. V roce 1783 byl jako koncertní ředitel angažován Franz Christof Neubauer.[1]
V říjnu 1766 na zámku v Donaueschingenu asi dva týdny pobývali Leopold Mozart se synem Wolfgangem Amadeem.
Manželství a potomstvo
Josef Václav se 9. června 1748 oženil s hraběnkou Marie Josefa z Waldburg-Scheer-Trauchburgu, dcerou hraběte Hanse Ernsta z Waldburg-Scheer-Trauchburgu. Manželé měli sedm dětí:
- 1. Josef Maria Benedikt (9. ledna 1758 – 24. července 1796), 7. panující kníže z Fürstenbergu
- 2. Karel Jáchym (31. března 1771 – 17. května 1804), 8. panující kníže z Fürstenbergu
- 3. Jan Nepomuk Josef (25. července 1755 – 6. října 1755)
- 4. Josefa Marie Johana (14. listopadu 1756 – 2. října 1809) ⚭ Fillip Maria z Fürstenbergu-Pürglitz
- 5. Marie Anna Josefa (4. dubna 1759 – 26. června 1759)
- 6. Karel Alexandr (narozen 11. září 1760 – 19. února 1761)
- 7. Karel Egon (5. června 1762 – 20. února 1771)
Vývod z předků
| Bedřich Rudolf z Fürstenberg-Mößkirchu | ||||||||||||
| Maxmilián František z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Marie Maxmiliana z Pappenheimu | ||||||||||||
| Prosper Ferdinand z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Johann Wilhelm, Freiherr von Bernhausen | ||||||||||||
| Maria Magdalena von Bernhausen | ||||||||||||
| Dorothea Blarer von Wartensee | ||||||||||||
| Josef Vilém z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Haug Königsegg | ||||||||||||
| Leopold Vilém z Königsegg-Rothenfelsu | ||||||||||||
| Marie Renáta z Hohenzollern-Hechingenu | ||||||||||||
| Žofie z Königsegg-Rothenfelsu | ||||||||||||
| Jan Vilém z Scherffenbergu | ||||||||||||
| Marie Polyxena z Schärffenbergu | ||||||||||||
| Maxmiliána z Harrachu | ||||||||||||
| Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu | ||||||||||||
| Ferdinand Arnošt z Waldsteinu | ||||||||||||
| Arnošt Josef z Waldsteinu | ||||||||||||
| Marie Eleonora z Rottalu | ||||||||||||
| Jan Josef z Waldsteinu | ||||||||||||
| Kryštof Kokořovec z Kokořova | ||||||||||||
| Marie Anna Kokořovcová z Kokořova | ||||||||||||
| Eva Kateřina Markvartová z Hrádku | ||||||||||||
| Marie Anna z Waldsteinu | ||||||||||||
| Karel Ferdinand z Waldsteinu | ||||||||||||
| Karel Arnošt z Waldsteinu | ||||||||||||
| Marie Alžběta z Harrachu | ||||||||||||
| Eleonora z Waldsteinu | ||||||||||||
| František Adam z Losensteinu | ||||||||||||
| Marie Terezie z Losensteinu | ||||||||||||
| Marie Terezie z Herbersteinu | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Wenzel (Fürstenberg-Stühlingen) na německé Wikipedii.
- ↑ Seifriz S. 364
Literatura
- Carl Borromäus Alois Fickler: Geschichte des Hauses und Landes Fürstenberg, Aachen und Leipzig 1832; Band 4, S. 267–280 in der Google-Buchsuche
- Erno Seifriz: „Des Jubels klare Welle in der Stadt der Donauquelle“. Musik am Hofe der Fürsten von Fürstenberg in Donaueschingen im 18. und 19. Jahrhundert In: Mark Hengerer und Elmar L. Kuhn (vyd.): Adel im Wandel. Oberschwaben von der frühen Neuzeit bis zur Gegenwart. Verlag Thorbecke, Ostfildern 2006, ISBN 978-3-7995-0216-0, Band 1, S. 363–376.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Václav z Fürstenberg-Stühlingenu na Wikimedia Commons
- Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
|
Předchůdce: Josef Vilém Arnošt |
|
6. kníže z Fürstenbergu 1762–1783 |
|
Nástupce: Josef Maria Benedikt |
