Josef Perwein

Josef Perwein
Josef Perwein, foto z doby před r. 1907
Josef Perwein, foto z doby před r. 1907
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918
poslanec Provizor. nár. shromáždění Německého Rakouska
Ve funkci:
21. října 1918 – 16. února 1919
poslanec Salcburského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
Členství Křesťansko sociální str.

Narození 8. června 1850
Altenmarkt im Pongau
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 22. července 1924 (ve věku 74 let)
Salcburk
RakouskoRakousko Rakousko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Perwein (8. června 1850 Altenmarkt im Pongau22. července 1924 Salcburk[1]) byl rakouský křesťansko sociální politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v poválečném období poslanec rakouské Národní rady.

Biografie

Vychodil národní školu. Působil jako majitel statku. Patřila mu elektrárna ve Werfenu. Angažoval se v Křesťansko sociální straně Rakouska. Byl členem obecní rady ve Werfenu. Byl rovněž poslancem Salcburského zemského sněmu.[1]

Počátkem 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Salcbursko 6. Usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911, kdy usedl do klubu Křesťansko-sociální klub německých poslanců. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[2] K roku 1911 se profesně uvádí jako majitel statku.[3]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c Josef Perwein [online]. parlament.gv.at [cit. 2014-02-26]. Dostupné online. (německy) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=332&size=45

Zdroj