Josef Nebehosteny

Josef Nebehosteny
Narození 8. srpna 1852
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. ledna 1921 (ve věku 68 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání architekt a stavitel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Bydliště Josefa Nebehostenyho v letech 1891–1921

Josef Nebehosteny (8. srpna 1852 Vídeň12. ledna 1921 Brno[1]) byl rakouský architekt, stavitel a podnikatel, působící v Brně.

Život

Nebehosteny studoval v letech 187072 na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Po studiích absolvoval stáž u architekta Paula Wasserburgera, u rakouské Jižní dráhy a v projekční kanceláři architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. V roce 1881 přišel do Brna, kde působil jako provádějící architekt novostavby Městského divadla (dnešního Mahenova divadla).[2] O dva roky později pracoval v Brně už jako samostatný architekt. Postavil řadu veřejných budov, obytných domů a vil.

V letech 19011907 zastával funkci 1. viceprezidenta Mährischer Gewerbeverein (Moravského průmyslového spolku).[3] Později, v roce 1909, byl také zvolen prezidentem Sdružení podnikatelů ve stavebnictví. Čtyři roky na to se stal prezidentem Spolku stavitelů na Moravě a ve Slezsku (Verein der Baumeister in Mähren und Schlesien).

V letech 1891-1921 bydlel na Křenové ulici č. 68. Zemřel 12. ledna 1921 v Brně. Jeho tělo bylo převezeno do libereckého krematoria ke spálení a urna s popelem poté uložena do rodinného hrobu na Ústředním hřbitově v Brně.[4]

Stavby (výběr)

Galerie staveb

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Neposkvrněného početí P. Marie na Křenové v Brně
  2. a b ZÁLEŠÁKOVÁ, Radka. Budova Mahenova divadla v kontextu české divadelní architektury na přelomu 19. a 20. století. Brno, 2007 [cit. 2014-08-12]. 50 s. bakalářská práce. FF MU. Vedoucí práce Aleš Filip. s. 26–27. Dostupné online.
  3. Josef Nebehosteny v informačním systému abART
  4. Josef NebehostenyEncyklopedii dějin města Brna
  5. Palác B. a S. MorgensternovýchEncyklopedii dějin města Brna
  6. HORÁK,Michal. Židovský hřbitov turisty táhne, dostane proto zpět svůj ztracený lesk. 2011. brno.idnes.cz [cit. 2014-08-12]
  7. [https://web.archive.org/web/20160305115238/http://ticbrno.cz/cs/kam-v-brne/brnenske-pruseciky/neni-justicak-jako-justicak Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. VYKOUPIL, Libor. Není Justičák jako Justičák. Turistické informační centrum v Brně [cit. 2014-08-12]]

Externí odkazy

Zdroj