Josef Kunz (kněz)

Reverendus Dominus
Josef Kunz
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 29. června 1924
světitel Josef Gross
Osobní údaje
Datum narození 7. října 1901
Místo narození Ústí nad Labem-Střekov
Datum úmrtí 9. listopadu 1985 (ve věku 84 let)
Místo úmrtí Senohraby
Některá data mohou pocházet z datové položky.

R.D. Josef Kunz (7. října 1901[1]Ústí nad Labem-Střekov – 9. listopadu 1985[2]Senohraby) byl český římskokatolický kněz sudetoněmeckého původu, který působil v Litoměřické diecézi.

Život

Na kněze byl vysvěcen Josefem Grossem[3] 29. června 1924[1][2] v Litoměřicích. Jako kaplan působil v Tisé a Trmicích. Poté byl kaplanem v Kamenickém Šenově, kde se od 1. ledna 1936 stal farářem.[3] Po roce 1945 kdy došlo k poválečnému odsunu Němců z Československa se rozhodl zůstat ve své farnosti a neodejít do zahraničí. Znamenalo to však přijmout osud kněze, který v komunistickém režimu bude nutně pronásledován. Toto riziko podstoupil, i když patřil ke stovce kněží, kteří zůstali v Litoměřické diecézi v tehdejším Československu. Dalších kolem sedmi stovek německy mluvících kněží diecéze litoměřické se rozhodlo následovat svá odsunovaná farní společenství. Kunz však s nimi neztratil kontakt ani v době komunistické totality a přijíždělo za ním mnoho lidí z tehdejší západní Evropy. Nutně byl tedy sledován Státní bezpečností a vyžadovalo to i určité formy spolužití s režimem. V roce 1985 patřil spolu s Františkem Kunzem a Arno Linkem mezi poslední tři žijící kněze, které ordinoval biskup Josef Gross.[4] V roce 1967 odešel do důchodu do Kytlic, kde spravoval tamější farnost. Poslední dva roky života prožíval nemocen v Charitním domově v Senohrabech v péči sester sv. Františka. Zemřel zaopatřen svátostmi 9. listopadu 1985 v Senohrabech. Zádušní mše se konala 15. listopadu 1985 ve farním kostele v Kamenickém Šenově a poté byly jeho ostatky uloženy do kněžského hrobu na místním hřbitově.[5]

Reference

  1. ↑ a b MACEK, Jaroslav. Katalog diecéze litoměřické 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 424. 
  2. ↑ a b TEISTER, František J. Kněžský nekrolog z Rohru. [s.l.]: Opatství Rajhrad, 2017. 
  3. ↑ a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2016. 
  4. ↑ DOBIÁŠ, Josef. Litomericensium episcoporum series. [s.l.]: Severočeské Sdružení kat. duchovních Pacem in terris jako přílohu občasníku „Naše spolupráce“, 1985. 
  5. ↑ Úmrtní oznámení: P. Josef Kunc

Zdroj