Josef Fanderlík

JUDr. Josef Fanderlík
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – 1895
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1895
Stranická příslušnost
Členství Hohenwartův klub
Český klub
(Moravská nár. str. – staročeši)
Narození 4. března 1839
Olomouc, Morava
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 8. května 1895 (ve věku 56 let)
Uherské Hradiště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater Vídeňská univerzita
Profese advokát a politik
Commons Josef Fanderlík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Fanderlík, též Josef Fanderlik (4. března 1839 Olomouc[1] – 8. května 1895 Uherské Hradiště[2]), byl český politik, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, jedna z hlavních postav staročeské Moravské národní strany.

Životopis

Pocházel z rodiny holandského původu (Van der Lyik). Otec byl vrchnostenský úředník arcibiskupské kapituly. Matka Rosalie pocházela z původně italské rodiny Pogliesů z Uherského Hradiště a byla spřízněna s předsedou moravských staročechů Aloisem Pražákem. Vychodil obecnou školu v Petřvaldě, navštěvoval gymnázia v Brně a Olomouci. V letech 1856–1860 studoval na Vídeňské univerzitě, kde promoval v červenci 1864.[3] Podle jiného pramene ale již roku 1860 získal titul doktora práv. Působil pak v advokátní kanceláři svého strýce Aloise Pražáka v Brně. Od roku 1868 měl vlastní advokátní praxi, zprvu ve Velkém Meziříčí, od roku 1869 v Prostějově, od roku 1873 v Olomouci a roku 1879 přešel do Uherského Hradiště, kde převzal praxi po Františku Aloisi Šromovi.[3][4]

Podílel se na založení sokolské organizace v Prostějově, v které v letech 1864–1865 zastával funkci místostarosty a od roku 1868 starosty místní sokolské jednoty. Působil i jako předseda Měšťanské besedy a Rolnické záložny v Uherském Hradišti.[3]

V letech 1871–1895 byl poslancem Moravského zemského sněmu[5], od roku 1884[4] až do své smrti i jako člen Moravského zemského výboru.[3]

Ve volbách roku 1873 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Nové Město, Bystřice atd. Poslanecký slib složil 21. ledna 1874 v rámci průlomového vstupu moravských staročechů na Říšskou radu (česká reprezentace z Čech se nadále odmítala zasedání parlamentu účastnit v rámci státoprávních snah). Mandát obhájil za stejný okrsek i ve volbách roku 1879. Zastával funkci pořadatele. Opětovně se poslancem Říšské rady stal ve svém tradičním obvodu ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1895. Pak ho na poslaneckém křesle vystřídal Adolf Stránský.[6]

Po volbách roku 1873, když moravští národní poslanci, na rozdíl od kolegů z Čech, vstoupili do Říšské rady, přistoupil ke konzervativnímu Hohenwartově klubu, který reprezentoval konzervativní německorakouské a federalistické opoziční síly. Od roku 1879 již na Říšské radě působila celá česká politická reprezentace, která ukončila politiku pasivní rezistence. Jako zkušený parlamentní politik ovšem novým českým kolegům v poslaneckých lavicích dal realistickou radu, po zkušenostech s vídeňskou parlamentní politikou: „na Říšské radě jest nejlepším programem žádný program.“[7] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[8] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[9] Působil jako předák moravských staročechů.[4] Zasedal ve vedení staročeské strany.[3]

Zemřel roku 1895 v Uherském Hradišti a byl pochován na zdejším mařatickém hřbitově.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ a b c d e JUDr. Josef Fanderlik [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-05-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Fanderlik, Joseph (1839-1895), Abgeordneter, s. 287. (německy) 
  5. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 672. Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ Česká společnost 1848-1918. 335
  8. ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  9. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

Externí odkazy

Zdroj