Josef Bretfeld

Josef Bretfeld z Kronenburgu
Josef Bretfeld z Kronenburgu
Narození	1729 Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	24. srpna 1820 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	právník a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatel	Univerzita Karlova
Znám jako	právník, rektor pražské univerzity
Funkce	rektor Univerzity Karlovy (1793) rektor Univerzity Karlovy (1797) rektor Univerzity Karlovy (1805) rektor Univerzity Karlovy (1809) rektor Univerzity Karlovy (1813) … více na Wikidatech
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Bretfeld z Kronenburgu (německy Joseph von Bretfeld zu Kronenburg, 1729 – 24. srpna 1820, Praha) byl český šlechtic z rodu Bretfeldů, právník, univerzitní profesor, byl celkem šestkrát zvolen rektorem pražské univerzity.

Život

Byl synem Johanna Georga Bretfelda a Veroniky Herguetové.

Stal se doktorem práv, působil jako státní obhájce a od roku 1787 jako kancléř pražské arcibiskupské konzistoře. Byl profesorem a šestkrát se stal i rektorem pražské univerzity.

Byl rytířem řádu sv. Václava (pasován roku 1792 při korunovaci Františka I. na českého krále)^[1] a strážcem české koruny za rytířský stav. V roce 1792 byl Josef Bretfeld povýšen do stavu říšského svobodného pána. Byl i známou osobností pražského společenského života a sběratelem obrazů a knih.^[2]

Poprvé se oženil v roce 1764 s Theresií Waibelovou z Braitfeldtu (asi 1746–1771), s níž měl 2 syny, Antonína (kolem 1767–1830) a Emanuela (1771–1840).

Z druhého manželství uzavřeného roku 1772 s Marií Annou Chlumčanskou (1753–1819) se narodil syn František Josef Bretfeld-Chlumčanský (1777–1839), právník a univerzitní profesor ve Vídni. Dcera Tereza se vdala za hraběte Prokopa Lažanského z Bukové, s nímž měla mimo jiné syna Leopolda Lažanského z Bukové.

Bratr jeho manželky Václav Leopold Chlumčanský se stal v roce 1814 pražským arcibiskupem a primasem českého království.

V roce 1765 koupil dům "U zimy a léta" na Malé Straně v Praze a nechal jej později přestavět na honosné rodinné sídlo, které si zachovalo název Bretfeldovský palác (v roce 1823 Josefova dcera z druhého manželství Teresie, provdaná hraběnka Lažanská, palác prodala). Od bratra své manželky Václava Chlumčanského odkoupil roku 1783 panství Veselíčko, kde nechal přestavět zámek.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph_von_Bretfeld na německé Wikipedii.

Literatura

• KRASNOPOLSKI, Paul. Joseph von Bretfeld. Ein Bild aus Akten und Kupfern. 1. vyd. Praha: Gesellschaft Deutscher Bücherfreunde in Böhmen, 1931. 30 s. 
• PROCHÁZKA, Roman. Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien (Genealogická příručka zaniklých českých šlechtických rodů). 1. vyd. Neustadt (Aisch): Degener & Co, 1973. 395 s. ISBN 9783768650021. S. 51. (německy) 

• FOŘT, Petr. Z dějin obce Veselíčko. 1. vyd. Milevsko: Milevské muzeum, 2008. 71 s. ISBN 978-80-254-2344-8. 
• ŠTĚPÁNEK, Jan. Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí. Praha, 2018. Disertační práce. Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Zdeněk Hojda. Dostupné online.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Bretfeld na Wikimedia Commons
• Doplňující informace Petra Fořta ke knížce „Z dějin obce Veselíčko“: Josef Bretfeld

Zdroj