Josef Beneš (jazykovědec)

Josef Beneš
Narození 11. ledna 1902
Prachatice, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 17. prosince 1984 (ve věku 82 let)
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Povolání jazykovědec, spisovatel, učitel, filolog a bohemista
Děti Dobrava Moldanová
Příbuzní Bedřich Moldan (zeť)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Beneš (11. ledna 1902 Prachatice[1]17. prosince 1984 Praha) byl český antroponomastik a bohemista.

Život

Vystudoval bohemistiku a germanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1930). Vyučoval na středních školách postupně v Prachaticích, Mukačevu, Soběslavi, na Kladně a v Amerlingově učitelském ústavu v Praze. Po 2. světové válce pracoval krátce na ministerstvu školství. Dále vyučoval na různých učilištích a průmyslových školách. Počátkem 60. let vyučoval na Pedagogickém institutu v Liberci, později přednášel na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem.

Od roku 1933 publikoval články o českých příjmeních především v časopise Naše řeč, později též ve Zpravodaji místopisné komise ČSAV (ZMK). Část práce vycházející časopisecky byla zpracována do knihy O českých příjmeních (1962). Bohatý materiál byl v roce 1983 shrnut dcerou Dobravou (provdanou Moldanovou) do knihy Naše příjmení. Z pozůstalosti byla editorkou Marií Novákovou vydána fundamentální práce Německá příjmení u Čechů (1998).

Josef Beneš patří spolu s Vladimírem Šmilauerem, Janem Svobodou a Antonínem Profousem mezi zakladatele a největší představitele české onomastiky a antroponomastiky.

Dílo

  • O českých příjmeních, Praha 1962
  • Německá příjmení u Čechů, Ústí nad Labem 1998

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Zdroj