Josef Šimon (politik)

Ing. Josef Šimon
Poslanec České národní rady
Ve funkci:
1969 – 1971
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1969 – 1981
Ministr průmyslu České soc. rep.
Ve funkci:
1969 – 1971
Předchůdce František Čihák
Nástupce Oldřich Svačina
Ministr hutnictví a těžkého prům. ČSSR
Ve funkci:
1971 – 1974
Nástupce Zdeněk Půček
Místopředseda 2. a 3. vlády L. Štrougala
Ve funkci:
1974 – 1981
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 10. března 1921
Medlešice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 18. prosince 2003
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma mater VŠ obchodní Praha
Profese politik
Ocenění Řád republiky
Řád práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Šimon (10. března 1921[1]Medlešice[2]18. prosince 2003 Praha[2]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace a člen vlád České socialistické republiky i Československa.

Biografie

Absolvoval obchodní akademii v Chrudimi, od roku 1941 pracoval v ČKD. Po osvobození vystudoval Vysokou školu obchodní v Praze. Od roku 1948 působil na KV KSČ v Praze, kde byl šéfem oddělení průmyslu a obchodu. V letech 1950-52 byl podnikovým ředitelem automobilky Praga-AZKG, 1958-62 podnikovým ředitelem strojírenského koncernu Škoda Plzeň, 1966-69 podnikovým ředitelem automobilky AZNP Mladá Boleslav.[2]

Zastával četné stranické a státní posty. XIV. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XV. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V letech 1969–1971 byl ministrem průmyslu České socialistické republiky ve vládě Josefa Kempného a Josefa Korčáka, v letech 1971–1974 ministrem hutnictví a těžkého průmyslu ČSSR (též oficiálně ministr hutnictví a strojírenství) v první vládě Lubomíra Štrougala a druhé vládě Lubomíra Štrougala a v letech 1974–1981 místopředsedou československých vlád (druhá vláda Lubomíra Štrougala a třetí vláda Lubomíra Štrougala). Zároveň působil jako vedoucí československé delegace a předseda stálé komise RVHP pro strojírenství.[3][4]

Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Mandát nabyl až dodatečně v prosinci 1969. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal. Mandát ve FS získal i ve volbách roku 1971 (volební obvod Středočeský kraj) a volbách roku 1976 (obvod Mladá Boleslav) a ve federálním parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1981.[5][6][7]

Pak v letech 1981–1984 působil jako velvyslanec Československa v Rumunsku. V roce 1960 a 1971 mu byl udělen Řád práce, v roce 1981 Řád republiky.[3] Po návratu z Bukurešti byl penzionován.[2]

Odkazy

Reference

  1. Josef Šimon [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 
  2. a b c d Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 600-601
  3. a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 
  4. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na doplňovací volbu delegace České národní rady ve Sněmovně národů Federálního shromáždění ČSSR [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-04-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj