Josef Šapira

Josef Šapira
ministr bez portfeje
Ve funkci:
13. září 1984 – 20. října 1986
Prezident Chajim Herzog
Předseda vlády Šimon Peres
ministr bez portfeje
Ve funkci:
20. října 1986 – 22. prosince 1988
Prezident Chajim Herzog
Předseda vlády Jicchak Šamir
Stranická příslušnost
Členství Národní náboženská strana
Narození 20. prosince 1926
Jeruzalém, Britský mandát Palestina
Úmrtí 28. prosince 2013
Ramat Gan, Izrael
Místo pohřbení Hřbitov v Sgule
Profese vychovatel a politik
Náboženství judaismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Josef Šapira, hebrejsky יוסף שפירא‎ (20. prosince 1926 Jeruzalém, Britský mandát Palestina – 28. prosince 2013 Ramat Gan, Izrael)[1] byl izraelský politik a pedagog, který v letech 1984–1988 zastával funkci ministra bez portfeje.[2]

Životopis

Josef Šapira se narodil 20. prosince 1926 v Jeruzalémě. Jeho otec, rabín Ješajahu Šapira, známý jako „Admor he-Chaluc“, byl jedním ze zakladatelů náboženského sionistického hnutí ha-Po'el ha-Mizrachi. Sám Josef od mládí sdílel náboženskou sionistickou ideologii, účastnil se aktivit pořádaných organizací Bnej Akiva a po určitou dobu byl členem náboženského kibucu Ejn Curim. V Ejn Curim se oženil s Brachou Arigur, dcerou pedagoga a spisovatele Jicchaka Arigura. Josef a Bracha se později přestěhovali do náboženského mošavu Chemed a nakonec se usadili v Bnej Brak.[3]

V roce 1954 byl Josef Šapira jedním ze zakladatelů mezinárodní Bnej Akivy a až do roku 1976 byl jejím stálým generálním tajemníkem. V letech 1976–1983 byl vedoucím oddělení alije a mládeže Židovské agentury. Koncem 70. let se připojil ke skupině rabína Chajima Drukmana, která byla součástí Národní náboženské strany.[3] V roce 1983 Drukmanova skupina opustila Národní náboženskou stranu a Šapira se stal předsedou nového politického hnutí Macad (hebrejsky מצ"ד‏‎‎).[4] Později se Macad spojil se stranou Moraša, která ve volbách v roce 1984 získala dva mandáty, do kterých nebyl Šapira obsazen. Přesto byl součástí vlády národní jednoty, kterou vytvořili Šimon Peres a Jicchak Šamir, jako ministr bez portfeje a zůstal členem kabinetu až do roku 1988. Spolu s dalšími členy Moraši se později vrátil do Národní náboženské strany.[5]

Po odchodu z vlády se Šapira nadále aktivně účastnil veřejného života. Patřil k zakladatelům řady sdružení a organizací, jejichž činnost se zaměřovala na vzdělávání (včetně náboženského a vlasteneckého) židovské mládeže a na podporu alije do Izraele.[6] Mezi jeho projekty patřil program NAALE (hebrejsky ‏נעל"ה‎), který organizoval přesun židovské mládeže z bývalých sovětských republik do Izraele.[2]

Josef Šapira zemřel 28. prosince 2013 v nemocnici Tel ha-Šomer a byl pohřben v Petach Tikvě. Zanechal po sobě vdovu a čtyři děti.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Шапира, Йосеф na ruské Wikipedii a יוסף (יוסקה) שפירא‎ na hebrejské Wikipedii.

  1. ↑ Yosef Shapira [online]. Kneset [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b חולמים לגור בבירה אירופית? איך למצוא דירה בפאריס ב-750 אלף שקל. TheMarker [online]. 2010-04-23 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. ↑ a b c Умер бывший министр Йосеф (Йоске) Шапира. TheMarker [online]. 2013-12-28 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (hebrejsky) 
  4. ↑ עובדי קופ"ח יילכד עד השבתה M לא יאיישו המרפאות [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. ↑ Former Minister Yosef Shapira Dies at 87. Aruc ševa [online]. 2013-12-29 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ הלך לעולמו: יוסף שפירא מראשי הציונות הדתית [online]. 2013-12-28 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu. (hebrejsky) 

Externí odkazy

Zdroj