Bnej Brak

Bnej Brak
בני ברק
Radnice v Bnej Brak
Radnice v Bnej Brak
Bnej Brak – znak
znak
Bnej Brak – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 10 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
distrikt Telavivský
Bnej Brak
Bnej Brak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 7,343 km²[1]
Počet obyvatel 193 800 (2017[2])
Hustota zalidnění 26 368,4 (r.2015) obyv./km²
Správa
Vznik 1924
Oficiální web www.bnei-brak.muni.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bnej Brak (hebrejsky zvuk בְּנֵי בְּרַק, v oficiálním přepisu do angličtiny Bene Beraq[3], přepisováno též Bnei Brak nebo Bene Berak) je město v Izraeli v Telavivském distriktu.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 10 m v Izraelské pobřežní planině, přibližně 6 km severovýchodně od centra Tel Avivu. Je součástí telavivské aglomerace a na všech stranách souvisle obklopeno zastavěným územím dalších měst v rámci této aglomerace. Na západě a na jihu je to Ramat Gan, na východě Petach Tikva a Giv'at Šmu'el. Pouze na severu vytváří hranici města s Tel Avivem v jinak souvisle zastavěné krajině klín údolí řeky Jarkon. Bnej Brak se nachází v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména dálnice číslo 4. Po severním okraji města rovněž prochází železniční trať Tel Aviv – Ra'anana. Funguje tu železniční stanice Bnej Brak.

Dějiny

Celkový pohled na Bnej Brak v r. 1928

Bnej Brak bylo založeno 14. května 1924.[4] Jméno odkazuje na biblické město Bené-berak citované v knize Jozue jako jedno z měst v podílu kmene Dan.[5][6] Starověké město leželo asi 5 km jižně a na počátku 20. století na jeho místě stála arabská vesnice nazvaná Ibn Abrák. Od ní byly také získány pozemky pro založení novodobého Bnej Brak.

Sederová hostina rabi Akivy v Bnej Brak vyobrazená v Pesachové hagadě z r. 1740

V době antiky si Bnej Brak získalo pověst centra rabínské učenosti, zejména díky tomu, že zde dlouhou dobu sídlil rabi Akiva a s ním jeho významní žáci, jako rabi Šim'on bar Jochaj. Známá je také pasáž z Pesachové hagady popisující učenou rozmluvu rabi Akivy a jeho žáků při sederové hostině držené v Bnej Brak.

V roce 1937 získalo status místní rady (malého města) a v 8. prosince 1949 bylo povýšeno na město.[6]

Bnej Brak je jediným izraelským velkoměstem, kde drtivou většinu obyvatelstva tvoří ultraortodoxní Židé. Jejich podíl se v roce 2007 odhadoval na 80–85 %.[7] Město je pomyslně rozděleno na jednotlivé části podle příslušníků jednotlivých chasidských dvorů, které v nich žijí (např. Vižničtí chasidé, Belzští chasidé atp.) Vzhledem k povaze obyvatelstva, které ve městě žije, je zde velká koncentrace, synagog, ješiv, kolelů a jiných náboženských škol a institucí. Vysoká koncentrace ultraortodoxních židů v tomto městě dává Bnej Braku osobitý charakter. V Bnej Brak například nenajdeme kina, divadla, drahé módní restaurace, butiky s moderním oblečením atp. Během šabatu a židovských svátků jsou zde přísně dodržovány zákazy práce, což se projevuje například tím, že jsou zde zavřeny všechny obchody a ve městě je přísně dodržován zákaz vjezdu motorových vozidel. V Bnej Braku najdeme také jediný obchodní dům na světě, do něhož mají přístup pouze ženy.[8] Bnej Brak má jedinou sekulární čtvrť, která se nachází na severu města a nese název Pardes Kac.

Funguje tu velká Nemocnice Ma'ajnej ha-ješua.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 152 400 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, 154 400 osob).[3]

Podle Centrálního statistického úřadu (CBS) žilo v Bnej Brak k 31. prosinci 2017 193 800 lidí.[2] Je to město s nejdelší průměrnou délkou života u žen (81,1 let) i mužů (77,4 let) v Izraeli.[9]

Bnej Brak má také nejvyšší hustotu zalidnění ze všech izraelských měst. Na jeden kilometr čtvereční připadá víc než 20 000 lidí.[10] Celkový počet obyvatel ale přesto stále stoupá. Po jisté stagnaci koncem 90. let 20. století se v letech 2000-2009 zvýšil o dalších 20 000. Ultraortodoxní obyvatelé Bnej Braku zároveň pronikají do sousedních čtvrtí města Ramat Gan. Roste i podíl ultraortodoxních obyvatel v dosud sekulární čtvrti Pardes Kac. V roce 2007 prohlásil starosta Bnej Braku Ja'akov Ašer, že bylo dosaženo maximálního možného využití zastavěných ploch a že město připravuje jen poslední dva nebo tři obytné soubory o kapacitě 750 bytových jednotek.[7] Přesto se v dekádě 2007–2017 populace města zahušťováním osídlení zvýšila z přibližně 150 000 na téměř 195 000.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


Rok Obyvatelé
1948 9 300
1950 14 300
1951 18 000
1952 20 500
1953 22 500
1954 25 000
1955 28 000
1956 32 700
1957 34 300
1958 38 300
Rok Obyvatelé
1959 41 600
1960 45 200
1961 47 000
1962 51 700
1963 54 100
1964 57 300
1965 60 400
1966 63 100
1967 64 700
1968 67 000
Rok Obyvatelé
1969 69 700
1970 72 100
1971 74 200
1972 75 700
1973 79 300
1974 81 000
1975 83 000
1976 84 400
1977 85 900
1978 87 300
Rok Obyvatelé
1979 89 600
1980 91 400
1981 92 800
1982 94 800
1983 96 100
1984 100 400
1985 102 400
1986 104 700
1987 107 400
1988 109 400
Rok Obyvatelé
1989 111 800
1990 116 700
1991 121 200
1992 124 400
1993 125 000
1994 127 100
1995 128 600
1996 130 500
1997 133 900
1998 133 900
Rok Obyvatelé
1999 134 700
2000 136 900
2001 139 000
2002 138 900
2003 139 600
2004 142 300
2005 145 100
2006 147 900
2007 151 000
2008 153 300
Rok Obyvatelé
2009 154 400
2010 158 900
2011 163 300
2012 168 800
2013 172 500
2014 178 300
2015 182 800
2016 189 000
2017 193 800
2018 193 774

Galerie

Odkazy

Reference

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-15]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  4. וילנאי‎, זאב. אנציקלופדיה לידיעת ארץ ישראל. תל אביב‎: עמ עובד‎, 1977. Heslo בְּנֵי בְּרַק‎, s. 946–948. (hebrejsky) 
  5. Joz 19, 45 (Kral, ČEP)
  6. a b Bene Beraq (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Bar Eli, Avi: Natural expansion [online]. Haaretz [cit. 2009-10-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-24. (anglicky) 
  8. bbc.co.uk [online]. bbc.co.uk [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. www.jewishmediaresources.com [online]. www.jewishmediaresources.com [cit. 2009-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Greenwald, Shlomo: Bnei Brak: A City Worth Building For [online]. The Jewish Press [cit. 2009-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-19. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj