José Gregorio Hernández

Blahoslavený
José Gregorio Hernández, OFS
Fotografie z roku 1917
Fotografie z roku 1917
laik
Narození 26. října 1864
Isnotú
VenezuelaVenezuela Venezuela
Úmrtí 29. června 1919 (ve věku 54 let)
Caracas
VenezuelaVenezuela Venezuela
Příčina úmrtí následky srážky s motorovým vozidlem
Svátek 26. října
Rodiče Benigno María Hernández Manzaneda a Josefa Antonia Cisneros Mansilla
Místo pohřbení kostel La Candelaria, Caracas, Venezuela
Řád Sekulární františkánský řád
Blahořečen 30. dubna 2021, Caracas, Venezuela, papež František
Uctíván církvemi římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Atributy oblek, lékařský plášť, lékařské pomůcky
Patronem studentů medicíny, lékařů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Gregorio Hernández Cisneros, OFS (26. října 1864, Isnotú – 29. června 1919, Caracas) byl venezuelský vysoce uznávaný lékař, profesor a římský katolík, člen Sekulárního františkánského řádu. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život

Jeho fotografie zamlada

Narodil se dne 26. října 1864 ve vesnici Isnotú (část obce Rafael Rangel) ve venezuelském státě Trujillo jako první z šesti dětí rodičům Benignu María Hernández Manzanedovi a Josefě Antonii Cisneros Mansilla. Pokřtěn byl dne 30. ledna 1865 v koloniálním chrámu v Escuque. Dětství prožil ve své rodné obci. Jeho otec prodával léky a dobytek a matka pracovala jako hospodyně. Svátost biřmování přijal dne 6. prosince 1867 ve městě Betijoque.

Roku 1878 absolvoval cestu ze své rodné obce v Andách do Caracasu, kde začal studovat a roku 1882 promoval, kdy obdržel bakalářský titul z filosofie.

Poté studoval medicínu na Universidad Central de Venezuela v Caracasu. Dosahoval dobrých výsledků a roku 1888 promoval s titulem doktor medicíny. Venezuelská vláda mu udělila grant, aby mohl pokračovat ve studiu v Evropě. V Paříži a Berlíně studoval další obory medicíny: patologii, mikrobiologii, histologii a fyziologii. Ovládl angličtinu, francouzštinu, portugalštinu, němčinu, italštinu, latinu a hebrejštinu.

Jeho hrobka v kostele La Candelaria v Caracasu

Po návratu do Venezuely se v letech 18911916 věnoval výuce medicíny především na Universidad Central de Venezuela v Caracasu a ve volném čase různým výzkumům. Vydával vědecké publikace. Věnoval se také náboženství a uvažoval o tom, stát se knězem. Dne 7. prosince 1899 vstoupil složením slibů do Sekulárního františkánského řádu. Roku 1908 studoval několik měsíců v klášteře v Certosa di Farneta v dnešní Itálii. Roku 1913 se zapsal na latinskoamerickou teologickou školu v Římě, ale ze zdravotních důvodů se musel vrátit do Venezuely. Zdarma poskytoval zdravotní péči chudým a někdy jim na své náklady zaopatřoval léky. S příchodem španělské chřipky do Venezuely v roce 1918 navštěvoval nemocné v Caracasu.

Dne 29. června 1919 jej v Caracasu přejel automobil. Zemřel po převozu do místní nemocnice. Jeho ostatky byly nejprve uloženy na místním hřbitově. Dne 23. října 1975 byly exhumovány a uloženy v kostele La Candelaria v Caracasu.

Jeho socha v Isnotú

Úcta

Jeho beatifikační proces započal roku 1949. Dne 16. ledna 1986 jej papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 19. června 2020 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 30. dubna 2021 v Caracasu. Obřadu předsedal jménem papeže Františka arcibiskup Aldo Giordano.

Jeho památka je připomínána 26. října. Bývá zobrazován v obleku, nebo lékařském plášti. Je patronem studentů medicíny a lékařů.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku José Gregorio Hernández na anglické Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

Zdroj