José Gabriel del Rosario Brochero

José Gabriel del Rosario Brochero
Svatý; José Gabriel del Rosario Brochero; T. O. S. D.
	Fotografie
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	III. řád svatého Dominika
Svěcení
Nižší svěcení	podjáhenské 26. května 1866
Jáhenské svěcení	21. září 1866
Kněžské svěcení	4. listopadu 1866 ; světitel José Vicente Ramirez de Arellano
Osobní údaje
Datum narození	16. března 1840
Místo narození	Santa Rosa de Río Primero; Argentina
Křest	17. března 1840
Datum úmrtí	26. ledna 1914
Místo úmrtí	Villa Cura Brochero; Argentina
Příčina úmrtí	lepra
Místo pohřbení	Córdoba, Argentina
Národnost	argentinská
Rodiče	Ignacio Brochero a Petrona Davila
Svatořečení
Začátek procesu	17. března 1967
Beatifikace	14. září 2013 ; Córdoba, Argentina ; beatifikoval papež František
Kanonizace	16. října 2016 ; Svatopetrské náměstí, Vatikán ; kanonizoval papež František
Svátek	26. ledna
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatého	kněz
Atributy	kněžský oděv
Patron	Córdoby, argentinských duchovních, diecéze Cruz del Eje
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

José Gabriel del Rosario Brochero, T. O. S. D. (16. března 1840, Santa Rosa de Río Primero – 26. ledna 1914, Villa Cura Brochero) byl argentinský římskokatolický kněz a dominikánský terciář. Katolická církev jej uctívá jako světce.

Život

Narodil se dne 16. března 1840 v argentinském městečku Santa Rosa de Río Primero jako čtvrté z deseti dětí rodičům Ignaciovi Brocherovi a Petroně Davilové. Z jeho sourozenců byly dvě sestry a osm bratrů. Obě dvě jeho sestry se staly řeholnicemi. Pokřtěn byl den po narození 17. března.

Dne 5. března 1856 zahájil své studium na kněžském semináři. Dne 16. července 1862 mu byla provedena tonzura. Dne 26. května 1866 byl vysvěcen na podjáhna a dne 21. září 1866 na jáhna. Dne 26. srpna 1866 vstoupil do třetího dominikánského řádu. Dne 4. listopadu 1866 byl biskupem Josém Vicentem Ramírezem de Arellano vysvěcen na kněze. Dne 10. prosince 1866 pak sloužil svoji primiční mši svatou. Později se stal prefektem kněžského semináře a dne 12. listopadu 1869 mu byl udělen titul magistr filozofie.

Roku 1867 pomáhal během epidemie cholery. Roku 1875 založil domov, určený pro péči o chudé obyvatelstvo (otevřen roku 1877) a roku 1880 založil školu pro dívky. Spoustu času věnoval na cestách za lidmi, aby jim pomohl a poskytl svátosti, jelikož farnosti zde byly rozlehlé a bez potřebné infrastruktury. Tyto cesty obvykle absolvoval na hřbetu své muly. Během svého kontaktu s lidmi se nakazil leprou. Ke konci života pak v důsledku této nemoci částečně oslepl a ohluchl.

Dne 24. dubna 1898 byl jmenován kanovníkem u katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Córdobě. Tohoto úřadu se ujmul 30. května téhož roku. Roku 1902 byl poslán do Villa del Transito, kde opět sloužil mezi lidmi. Roku 1908 se ze zdravotních důvodů vzdal své funkce ve farnosti a nějaký čas žil se svými sestrami na odpočinku v Córdobě. Roku 1912 se do Villa del Transito vrátil, aby zde pracoval na zlepšení infrastruktury, o kterou se zde velmi zasloužil.

Zemřel na lepru dne 26. ledna 1914 ve Villa del Transito. Pohřben je v Córdobě.

Úcta

Jeho beatifikační proces byl zahájen dne 17. března 1967, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 19. dubna 2004 jej papež sv. Jan Pavel II. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 20. prosince 2012 byl uznán první zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 14. září 2013 v Córdobě. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Angelo Amato. Dne 21. ledna 2016 byl uznán druhý zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho svatořečení. Svatořečen pak byl spolu s několika dalšími světci dne 16. října 2016 na Svatopetrském náměstí papežem Františkem.

Jeho památka je připomínána 26. ledna. Bývá zobrazován v kněžském oděvu. Je patronem Córdoby, tamějšího kněžského semináře, argentinských duchovních a diecéze Cruz del Eje.