Jonas Hassen Khemiri

Jonas Hassen Khemiri
Jonas Hassen Khemiri (2019)
Jonas Hassen Khemiri (2019)
Narození 27. prosince 1978 (44 let)
Stockholm, Švédsko
Povolání spisovatel, dramatik
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Alma mater Vysoká škola ekonomická ve Stockholmu
Södra Latin
Stockholmská univerzita
Období 2003–dosud
Ocenění Cena Pera Olova Enquista (2006)
Ibsenova cena švédské společnosti Ibsen (2011)
Cena Aniara (2013)
August Prize (2015)
Autor roku (2015)
… více na Wikidatech
Příbuzní Hamadi Khemiri (sourozenec)
Web oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jonas Hassen Khemiri (* 27. prosince 1978 Stockholm, Švédsko) je švédský spisovatel a dramatik. [1]

Život

Jonas Hassen Khemiri pochází ze Stockholmu, kde stále žije.[2] Je švédsko-tuniského původu. Po absolvování gymnázia Södra Latin ve Stockholmu studoval literární vědu a mezinárodní ekonomii.[3] Kromě psaní románů, her, povídek a esejí se věnuje také pořádáním přednášek a aktivitám zaměřených na antidiskriminaci.[4]

Tvorba

Jonas Hassen Khemiri napsal dosud pět románů a šest her. Jeho romány jsou přeloženy do více než třiceti jazyků a hry jsou uváděny evropskými i americkými divadly.[2]

Na počátku své kariéry pracoval ve svých románech s porušováním jazykových pravidel. Fascinovalo ho použití jazyka jako masky, kterou si člověk nasazuje, není-li schopný být sám sebou. Maska se odkrývá v závěru příběhu, kdy dochází k odhalení. V románu Jedno oko rudé (Ett öga rött, 2003) používaly postavy jazyk záměrně chybně a v románu Montecore: jedinečný tygr (Montecore: en unik tiger, 2006) mluvila postava otce uměle vytvořeným jazykem – švédštinu ovlivněnou francouzštinou.[5]

Pro pozdější Khemiriho tvorbu jsou typické otevřené konce, které čtenáře vedou k vlastnímu uzavření příběhu. V románu Všechno, co si nepamatuju (Allt jag inte minns, 2015, česky 2017) vystupuje několik vypravěčů. Khemiri ale nezmiňuje jména postav, aby se čtenář soustředil na podstatu textu a ne na osobu vypravěče. V divadelních hrách využívá Khemiri možností vyvolat nejistotu ve fyzické rovině. Např. ve své první hře Invaze! (Invasion!, 2006) znejistil diváky, když  herce usazené v hledišti nechal komentovat děj na jevišti.[5] V roce 2010 napsal Khemiri v reakci na teroristický útok ve Stockholmu v roce 2010 esej Volám svým bratrům (Jag ringer mina bröder). Následně ji rozpracoval v román (2012), který později zdramatizoval (2013). Při inscenování svých dramat spolupracoval Khemiri s režisérkou Farnaz Arbabi.[6]

Ostatní

V roce 2013 napsal Khemiri otevřený dopis švédské ministryni spravedlnosti Beatrici Ask jako reakci na projekt REVA, který nařizoval policejní kontroly obyvatel vypadajících jako cizinci kvůli podchycení nelegálních imigrantů. Khemiri označuje tento projekt za diskriminační vůči švédským obyvatelům, kteří jsou potomky přistěhovalců. Jeho text, který se neformálně podle úvodního oslovení nazývá Dear Beatrice (Bästa Beatrice), byl poprvé publikován v deníku Dagens Nytheter. Na sociálních sítích získal vzápětí velkou popularitu a následně byl překládán a publikován i v zahraničních médiích.[7]

Bibliografie

Romány[8]

  • 2003 – Jedno oko rudé (Ett öga rött)
  • 2006 – Montecore: jedinečný tygr (Montecore: en unik tiger)
  • 2012 – Volám svým bratrům (Jag ringer mina bröder)
  • 2015 – Všechno, co si nepamatuju (Allt jag inte minns, česky 2017)
  • 2018 – Tátovská doložka (Pappaklausulen)

Dramata[9]

  • 2006 – Invaze (Invasion!)
  • 2008 – Pětkrát Bůh (Fem gånger Gud)
  • 2009 – Jsme jako sto jiných (Vi som är hundra)
  • 2011 – Netečné k začátečníkům (Apatiska för nybörjare)
  • 2013 – Volám svým bratrům (Jag ringer mina bröder)
  • 2014 – ≈ [rovná se přibližně] (≈ [ungefär lika med])

Ocenění

  • 2004 – literární ocenění za prvotinu Borås Tidnings debutantpris[10] za Ett öga rött
  • 2006 – nominace na Augustovu cenu[11] za Montecore
  • 2006 – literární ocenění Tidningen Vi:s[12] za Montecore
  • 2006 – Cena P. O. Enquista[13] za Montecore
  • 2007 – literární ocenění Sveriges Radios romanpris[14] za Montecore
  • 2007 – literární ocenění Bellmanova cena města Stockholmu[15]
  • 2007 – stipendium z dárcovského fondu Cena Gerarda Bonniera [16]
  • 2008 – literární ocenění Sveriges Radios novellpris[17] za povídku Oändrat oändlig
  • 2010 – Heddaprisen[18][19] (Norsko) za nejlepší hru Vi som är hundra
  • 2010 – Premio John Fante[20] (Itálie) za Montecore
  • 2011 – Village Voice Obie Award[21][22] (USA) za drama Invasion!
  • 2011 – Ibsenova cena[23][24] (Norsko) za dramatickou práci
  • 2011 – stipendium Henninga Mankella[25] za dramatickou práci
  • 2013 – cena Aniara[26]
  • 2014 – Eldh-Ekblads fredspris[19][27] - cena za mír (společně s režisérkou Farnaz Arbabi)
  • 2015 – Divadelní cena Expressen[28][19]
  • 2015 – Augustova cena[29] za Allt jag inte minns
  • 2015 – literární ocenění Autor roku[30]
  • 2017 – nominace na Premio Strega Europeo[31] (Itálie) za Allt jag inte minns
  • 2018 – Stockholmská cena[32]
  • 2018 – nominace na cenu Guldbagge[33] za nejlepší scénář k filmu Amatörer
  • 2019 – Cena Signe Ekblad-Eldhs[34]
  • 2019 – Medaile svatého Erika [35]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zdroj: PODHORNÁ, Lucie. Khemiri, Jonas Hassen: Allt jag inte minns (recenze) [online].  iLiterarura, 2015. [cit. 2020-05-20] ISSN 1214-309X. Dostupné online: http://www.iliteratura.cz/Clanek/35599/khemiri-jonas-hassen-allt-jag-inte-minns (česky)
  2. ↑ a b Zdroj: Khemiri: Life [online]. Dostupné online: http://www.khemiri.se/en/life/ [cit. 2020-05-20] (English)
  3. ↑ Zdroj: PODHORNÁ, Lucie. Khemiri, Jonas Hassen: Allt jag inte minns (recenze) [online].  iLiterarura, 2015. [cit. 2020-05-20] ISSN 1214-309X. Dostupné online: http://www.iliteratura.cz/Clanek/35599/khemiri-jonas-hassen-allt-jag-inte-minns (česky)
  4. ↑ Zdroj: Khemiri: Lectures [online]. Dostupné online: http://www.khemiri.se/en/lectures/ [cit. 2020-05-20] (English)
  5. ↑ a b Zdroj: VOSLÁŘOVÁ, Marie. Khemiri, Jonas Hassen (rozhovor) [online]. iLiterarura, 2018. [cit. 2020-06-19] ISBN 978-80-7473-521-9. Dostupné online http://www.iliteratura.cz/Clanek/39919/khemiri-jonas-hassen-  (česky)
  6. ↑ Zdroj: Stehlíková, Karolína: Krajinou severského dramatu. In: Fosse, Anna. Severská dráma. Bratislava: Divadelný ústav, 2016. s. 11-20, 10 s. Nová dráma. ISBN 978-80-8190-011-2
  7. ↑ Zdroj: WILLSON-BROYLES, Rachel. Khemiri, Jonas Hassen: An open letter to Beatrice Ask [online]. Asymprote Journal, 2013 [cit. 2020-06-19]. Dostupné online https://www.asymptotejournal.com/nonfiction/jonas-hassen-khemiri-an-open-letter-to-beatrice-ask/slovak/ (slovensky)
  8. ↑ KHEMIRI, Jonas Hassen. Jonas Hassen Khemiri [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ KHEMIRI, Jonas Hassen. Jonas Hassen Khemiri [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ EKLUND, Jonathan. Från Lotass till Wera von Essen: Minns du alla vinnarna?. Borås Tidning [online]. 2020-03-05 [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. (švédsky) 
  11. ↑ 2006 | Augustpriset. www.augustpriset.se [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-26. (švédsky) 
  12. ↑ Vi:s litteraturpris. Om Vi Media [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. (švédsky) 
  13. ↑ Per Olov Enquists pris 2019 till Amanda Svensson. www.norstedts.se [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. (švédsky) 
  14. ↑ Jonas Hassen Khemiri tilldelas Sveriges Radios Romanpris 2007. Sveriges Radio. Dostupné online [cit. 2020-06-24]. (švédsky) 
  15. ↑ NYHETER, Sveriges. Bellmanpriset till Jonas Hassen Khemiri. Svenska Dagbladet. 2007-05-03. Dostupné online [cit. 2020-06-24]. ISSN 1101-2412. (švédsky) 
  16. ↑ Stipendium ur Gerard Bonniers donationsfond | Svenska Akademien. www.svenskaakademien.se [online]. [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  17. ↑ 2008-09-27: Sveriges Radios Novellpris 2008 till Jonas Hassen Khemiri. Sveriges Radio. 2008-09-29. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. (švédsky) 
  18. ↑ HEDDAPRISEN. 2010. Heddaprisen [online]. 2017-04-03 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  19. ↑ a b c KHEMIRI, Jonas Hassen. Jonas Hassen Khemiri [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ FESTIVAL, John Fante. John Fante [online]. 2010-07-07 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (italsky) 
  21. ↑ ADMIN. OBIE Award for Jonas Hassem Khemiri | Swedish Translators in North America [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Jonas Hassen Khemiri (SWEDEN). AO International [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  23. ↑ Ibsenpris till Jonas Hassen Khemiri – Folkbladet. folkbladet.se [online]. 2011-03-22 [cit. 2020-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-09. (švédsky) 
  24. ↑ RADIO, Sveriges. Jonas Hassen Khemiri får Ibsenpris - Kulturnytt i P1. sverigesradio.se [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (švédsky) 
  25. ↑ SPEKTRA. Khemiri får Mankell-stipendium. Svenska Dagbladet. 2011-11-28. Dostupné online [cit. 2020-06-29]. ISSN 1101-2412. (švédsky) 
  26. ↑ Aniarapriset till Khemiri. SVT Nyheter [online]. 2013-09-03 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (švédsky) 
  27. ↑ Människor på kollisionskurs med marknaden i Jonas Hassen Khemiris nyskrivna pjäs. News Powered by Cision [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (švédsky) 
  28. ↑ Teaterknarkaren. www.expressen.se [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (švédsky) 
  29. ↑ Augustova cena 2015. www.iliteratura.cz [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-28. 
  30. ↑ "Vittnesmålen är svåra att avfärda". Vision [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (švédsky) 
  31. ↑ 2017 Autori. Premio Strega Europeo [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (italsky) 
  32. ↑ Här är vinnarna av Nöjesguidens Stockholmspris 2018. NÖJESGUIDEN [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (švédsky) 
  33. ↑ Nominations for the 2018 Guldbagge Awards. www.pressmachine.se [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. (švédsky) 
  34. ↑ Signe Ekblad-Eldhs pris | Svenska Akademien. www.svenskaakademien.se [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 
  35. ↑ S:t Eriksmedaljen. Stockholms stad [online]. 2019-12-20 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj