Johann Smolík

Johann Nepomuk Smolík
Narození	5. září 1878 Vídeň
Úmrtí	26. srpna 1942 (ve věku 63 let) Koncentrační tábor Dachau
Národnost	německá
Povolání	Katolický kněz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Nepomuk Smolík (5. září 1878, Vídeň – 26. srpna 1942 koncentrační tábor Dachau, Německo) byl katolický kněz a mučedník nacistické totality.

Narodil se 5. září 1878 v rodině vídeňských Čechů. Jako šestnáctiletý se rozhodl vstoupit do Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele a po absolvování noviciátu a složení řeholních slibů se stal v roce 1897 členem tohoto řeholního společenství. Po dokončení středoškolských studií absolvoval v letech 1899–1904 studium teologie v řádové koleji v štýrském Mautern v Rakousku. Dne 2. srpna 1903 byl vysvěcen na kněze.

Jako řeholní kněz působil na základě pokynů svých řeholních představených třináct let v různých formačních a vzdělávacích zařízeních vídeňské provincie redemptoristů (v Loebenu, v Katzelsdorfu, v Linci a ve Svitavách).

Zde se kromě dalšího prohlubování svého vzdělání v teologických oborech věnoval také přírodovědeckému studiu. V roce 1912 vydal v Regensburgu populárně naučnou publikaci o rentgenových paprscích Röntgenstrahlen.

Na počátku roku 1916 se P. Johann Smolík rozhodl odejít z Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele a požádal Svatého Otce o udělení dispenze od řeholních slibů. Bylo mu vyhověno, a nově se jako kněz olomoucké arcidiecéze zapojil podle pokynů olomouckého arcibiskupa do běžné duchovní správy. Nejprve byl k 1. 1ednu 1917 ustanoven kaplanem ve Velkých Losinách, po třech letech k 1. květnu 1920 do funkce kaplana v Loučné nad Desnou, k 1. září 1921 se stal provizorem v Jiříkově u Rýmařova, k 1. 1istopadu 1924 byl jmenován farářem v Bílčicích u Moravského Berouna. Po cca 9 letech byl jmenován farářem v Nových Lublicích na Opavsku, kam nastoupil v září 1933.

Zemědělská obec na severozápadním okraji Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce cca 550 metrů s přilehlými osadami Nový dvůr a Šratnov a s farním kostelem Nejsvětější Trojice měla v té době necelých 500 obyvatel, hlásících se katolickému vyznání. V obci byla dvoutřídní obecná škola, ve farnosti pracoval zbožný spolek Adorátorů Nejsvětější svátosti. Zdálo by se, že v tomto malém farním společenství bude život nejen faráře ale i farníků probíhat ve svým způsobem zaběhaných rytmech přírodního a církevního roku.

V době příchodu nového kněze ale začíná do života i tohoto malého společenství vstupovat a postupně víc a více sílit vliv henleinského pronacistického hnutí. Přes všechny nejen skryté, ale veřejně viditelné odmítavé postoje místního kněze vůči tomuto protikřesťanskému hnutí, se i v této malé obci našli lidé, kteří se nekriticky, ba přímo fanaticky přikláněli k tomuto politicko-národnímu extrémnímu proudu. Po podpisu mnichovské smlouvy pak napětí mezi těmito lidmi a místním duchovním správcem vrcholilo. Kněz dal jasně najevo, že s mnichovským diktátem nesouhlasí. Při prosincových volbách do říšského německého parlamentu v roce 1938 z kazatelny oznámil, že on hlasoval proti připojení Sudet k Říši a tudíž i proti Adolfu Hitlerovi. A když v neděli 27. října 1940 o slavnosti Ježíše Krista Krále prohlásil: „Naším vůdcem je Ježíš Kristus“, bylo o jeho zatčení rozhodnuto.

Dne 19. března (dle jiných zdrojů 19. nebo 29. dubna) 1941 byl zatčen, více než tři měsíce vězněn v Opavě a následně deportován do koncentračního tábora Dachau. Zde se 7. července 1941 ve svých 63 letech stal vězeňským číslem 26.618. Likvidační praktiky jeho věznitelů postupně oslabovaly jeho zdraví i síly a P. Johann Smolík dne 26. srpna 1942 vysílen a vyhladověn několikadenním střevním katarem zemřel. Tělesné ostatky zesnulého byly zpopelněny v táborovém krematoriu, úřední cestou zaslány do Nových Lublic a tam za přísného dozoru gestapa v tichosti v úterý 6. října 1942 uloženy do kněžského hrobu.

• LARISCH, Jan. Výstava Svědkové lidskosti a 80. výročí mučednické smrti kněží z Opavska. [s.l.], 2020.

Zdroj