Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet

Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet
Narození 13. února 1805
Düren
Úmrtí 5. května 1859 (ve věku 54 let)
Göttingen
Místo pohřbení Göttingen
Bydliště Prusko
Alma mater Univerzita v Bonnu
Povolání matematik a vysokoškolský učitel
Zaměstnavatelé Vratislavská univerzita
Univerzita Friedricha Wilhelmse v Berlíně
Univerzita v Göttingenu
Humboldtova univerzita
Ocenění Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1855)
zahraniční člen Královské společnosti (1855)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd
Pour le Mérite
Choť Rebecka Mendelssohnová
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Johann Peter Gustav Lejeune Dirichlet (13. únor 1805 – 5. květen 1859) byl německý matematik. Zasahoval aktivně do teorie čísel, matematické analýzy i matematické statistiky. Jeho jménem je nazváno Dirichletovo rozdělení, Dirichletova funkce, Dirichletův princip apod.

Život

Dirichletovi předkové pocházejí z belgického města Richelet, odtud také pochází jeho nezvyklé jméno (le jeune de Richelet = mladík z Richelet). Sám Dirichlet se narodil v Düren, kde byl jeho otec poštmistrem. Studoval v Kolíně nad Rýnem, jedním z jeho učitelů byl Georg Simon Ohm. Střední školu ukončil v 16 letech, německé univerzity však tehdy nenabízely špičkové vzdělání a Dirichlet se rozhodl studovat v Paříži. Zde se setkal s řadou vynikajících matematiků té doby (Legendre, Poisson, Fourier, Laplace,…). Až do roku 1825 byl zaměstnán u generála Foye, který patřil k vynikajícím velitelům za Napoleona. Po smrti Foye se odstěhoval do Německa, kde v roce 1827 ukončil studium na univerzitě v Bonnu. V roce 1831 se Dirichlet oženil, vzal si sestru slavného skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Po krátkém působení ve Vratislavi (Breslau) začal Dirichlet vyučovat na univerzitě v Berlíně, kde zůstal až do roku 1855. Pak přesídlil do Göttingenu, kde zaujal místo zemřelého C. F. Gausse. V roce 1858 byl stižen srdečním záchvatem a 5. května 1859 umřel.

Dílo

Dirichlet je známý svou prací z obrou teorie čísel (Dirichletova věta o prvočíslech v aritmetických posloupnostech, Dirichletova věta o aproximaci) či matematické analýzy (např. Dirichletova funkce – první přijatá „netradiční“ funkce, dále věta o konvergenci Fourierovy řady, Dirichletův integrál atd.). Zasáhl i do teorie pravděpodobnosti (Dirichletovo rozdělení), do geometrie, matematické statistiky a dalších oborů.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Zdroj