Johann Gruss

Anton Gruss
Narození 22. listopadu 1790
Pšov
Úmrtí 8. srpna 1855 (ve věku 64 let)
Litoměřice
Povolání malíř
Příbuzní Anton Gruss (bratr), Johan Gruss mladší (syn), Julius Theodor Gruss (syn)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Johann Gruss: Autoportrét (stojící muž uprostřed) s rodinou Pleischlů a Opotzerů

Johann Gruss, též psán Jan (22. listopadu 1790 Pšov[1] – 8. srpna 1855 Litoměřice[2]) byl český malíř.

Život

Narodil se v rodině zemědělce Johanna Grusse a jeho manželky Rosálie, rozené Novákové.[1] Jeho bratr Anton Gruss (1803–1872) byl též malíř. Malíři se stali i jeho synové Johann Gruss ml. (1821[3]–1901)[pozn. 1]Julius Theodor Gruss (1825–1865).

Ze střední školy nastoupil do semináře v Praze, kde krátce před vysvěcením začal mít pochyby o další kněžské dráze. Přerušil na rok studium, poskytl delší prázdniny, které měl strávit jako korepetitor synů notáře Richtera ve Varnsdorfu, a poté se rozhodnout. Od roku 1806 byl studentem pražské Akademie, studium nedokončil.[4] Stal se učitelem kreslení ve Varnsdorfu, tvořil portréty svých přátel. Dne 26. října 1819 se ve Neufranzenthalu (nyní Varnsdorf[pozn. 2]) oženil s Elisabeth Stolleovou.[5]

V Litoměřicích se stal vlastníkem domu č. 356, kde také zemřel.[2]

Dílo

Ve svém díle byl Johann Gruss ovlivněn Augustem Piepengagenem, jehož styl napodoboval.[6] Maloval portréty a náboženské (oltářní) obrazy.

Rekonstrukce Růžencové slavnosti

V letech 1839–1841 rekonstruoval Růžencovou slavnost Albrechta Dürera. Při rekonstrukci rozpadajícího se obrazu se neřídil exitujícími kopiemi, je proto zčásti považován za domalbu 19. století a Grussova práce za částečné poškození původní malby.[7][pozn. 3] Jako zajímavost bývá např. uváděno, že přemaloval i mouchu, kterou Dürer umístil jako zábavný detail na Madonino koleno.[8]

Galerie

  • Svatý Prokop (soukromá sbírka, 1845)
    Svatý Prokop (soukromá sbírka, 1845)
  • Zřícenina hradu Kamýk (1840)
    Zřícenina hradu Kamýk (1840)
  • Neznámá rodina (připsáno Johannu Grussovi, miniatura, asi 1820)
    Neznámá rodina (připsáno Johannu Grussovi, miniatura, asi 1820)

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Rok narození Johanna Grusse mladšího uvádějí zdroje též mylně 1820.
  2. ↑ Spojen v roce 1846 s Varnsdorfem.
  3. ↑ V uvedené bakalářské práci je Johann Gruss mylně považován za nizozemského malíře

Reference

  1. ↑ a b Matrika narozených, Pšov 1784-1816, snímek 7. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ a b Matrika zemřelých, Litoměřice 1841-1855, snímek 241. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika narozených Varnsdorf, 1811-1824, snímek 224. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online. 
  4. ↑ TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci. 
  5. ↑ Matrika oddaných Franzenthal, 1817-1833, snímek 7. [s.l.]: SOA Litoměřice Dostupné online. 
  6. ↑ JIŘÍK, František Xaver. Vývoj malířství českého ve století 19.. Praha: Jednota umělců výtvarných, 1909. Dostupné online. S. 68. 
  7. ↑ ROUŠAROVÁ, Jana. Pozadí vzniku, předlohy a ikonografie Dürerovy Růžencové slavnosti. České Budějovice, 2009. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Hynek Látal. s. 9. Dostupné online.
  8. ↑ Růžencová slavnost Albrechta Dürera měla své mouchy. ČT 24. 2021-05-21. Dostupné online. 

Literatura

  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců 1.. Praha: b. Kočí, 1993. Dostupné online. S. 69. Dostupné online po registraci. 
  • Allgemeine Deutsche Biographie 10.. [s.l.]: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften/Wikisource, 1879. Dostupné online. Kapitola Gruss Anton, s. 66. (německy) Dostupné online po registraci. 

Externí odkazy

Zdroj