Jodid antimonitý

Jodid antimonitý
Obecné
Systematický název Jodid antimonitý
Anglický název Antimony triiodide
Německý název Antimon(III)–iodid
Sumární vzorec SbI3
Sb2I6 (dimer)
Vzhled červená krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS 7790-44-5
SMILES [SbH3+3].[I-].[I-].[I-]
I[Sb](I)I
InChI 1S/3HI.Sb/h3*1H;/q;;;+3/p-3
1/3HI.Sb.3H/h3*1H;;;;/q;;;+3;;;/p-3/r3HI.H3Sb/h3*1H;1H3/q;;;+3/p-3
1/3HI.Sb/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Vlastnosti
Molární hmotnost 502,473 g/mol
Teplota tání 171 °C
Teplota varu 401 °C
Hustota 4,920 g/cm3 (pevná látka)
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech 		rozpustný v benzenu
Měrná magnetická susceptibilita −0,293 010−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura kosočtverečná
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid antimonitý je anorganická sloučenina se vzorcem SbI3. Tato rubínově červená krystalická látka je popsána pouze jako dimerní forma tj. jediná izolovaná sloučenina s obecným vzorcem SbxIy.
Antimon je v něm obsažen v oxidačním stavu III+.

Struktura

Jodid antimonitý má strukturu závisející na skupenství; plynný SbI3 vytváří pyramidální molekuly, jak bylo očekáváno v teorii VSEPR. V pevném skupenství je ovšem Sb centrum obklopeno osmistěnem tvořeným šesti jodidovými ligandy, tři z nich jsou blíže a zbylé tři vzdálenější.[2]U podobného jodidu bismutitého je všech šest vazeb Bi–I stejně dlouhých.[3]

Výroba

Jodid antimonitý se může vyrobit dvěma způsoby; oxidací elementárního antimonu jodem:

2 Sb + 3 I2 → Sb2I6

nebo reakcí oxidu antimonitého s kyselinou jodovodíkovou:

Sb2O3 + 6 HI → Sb2I6 + 3 H2O.

Použití

SbI3 byl používán jako dopant v přípravě termoelektrických materiálů.[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antimony triiodide na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Antimony triiodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Hsueh, H.C., Chen, R.K., Vass, H., Clark, S.J., Ackland, G.J., Poon, W.C.K., Crain, J. Compression mechanisms in quasimolecular XI3 (X = As, Sb, Bi) solids. Physical Review B. 1998, s. 14812–14822. DOI 10.1103/PhysRevB.58.14812. (anglicky) 
  3. ↑ Holleman, A. F.; Wiberg, E. "Inorganic Chemistry" Academic Press: San Diego, 2001. ISBN 0-12-352651-5.
  4. ↑ D.-Y. Chung, T. Hogan, P. Brazis, M. Rocci-Lane, C. Kannewurf, M. Bastea, C. Uher, M. G. Kanatzidis. CsBi4Te6: A High-Performance Thermoelectric Material for Low-Temperature Applications. Science. 2000, s. 1024–7. DOI 10.1126/science.287.5455.1024. PMID 10669411. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj