Jiří Tichý (malíř)

Akademický malíř Jiří Tichý
Narození 10. září 1924
České Velenice
Úmrtí 24. března 2013 (ve věku 88 let)
České Budějovice
Alma mater UMPRUM
Povolání textilní výtvarník, grafik, malíř,
Ocenění cena města České Budějovice
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Tichý (10. září 1924 České Velenice – 24. března 2013 České Budějovice)[1] byl český textilní výtvarník, grafik, malíř, pedagog a teoretik umění. Jeho umělecká díla jsou instalována v Českých Budějovicích. První monumentální tapiserie Růže života a smrti, utkaná podle autorova návrhu (1959–1960) v gobelínových dílnách v Jindřichově Hradci, byla umístěna v budově banky v Lannově ulici v Českých Budějovicích. Pro Dům kultury Metropol v Českých Budějovicích vznikla, podle jeho návrhu a ve spolupráci s architektem, divadelní opona, která byla vyrobena v gobelínové dílně ve Valašském Meziříčí. Jeho poslední monumentální prostorová tapiserie Věčný proud byla umístěna do obřadní síně v Jablůnce nad Bečvou u Valašského Meziříčí.

Život a dílo

Jiří Tichý se narodil v rodině učitele v Českých Velenicích 10. září 1924.[2] Zde také prožil dětství a po přestěhování do Pardubic, kam byl jeho otec přeložen, dokončil v letech 1929 až 1938 obecní školu a vystudoval nižší reálné gymnázium. Vyšší gymnázium začal studovat ve francouzské třídě v Praze-Vršovicích a ukončil na gymnáziu v Praze-Michli, kam se rodina přestěhovala. Během studií ovlivnil jeho zájem o výtvarné umění profesor Vladimír Sychra, člen spolku Mánes. Ještě před maturitou složil přijímací zkoušky na UMPRUM, kde začal studovat po ukončení druhé světové války. Během nacistické okupace byl totálně nasazen v továrně Michelin v Praze-Záběhlicích.[3] Studium na UMPRUM zahájil v roce 1945 ve třídě Emila Filly, se kterou byl i měsíc v Paříži na odborné stáži. Po návratu se rozhodl v roce 1947 pro textilní výtvarnictví a přestoupil do třídy profesora Antonína Kybala.[4] Po ukončení vysokoškolských studií absolvoval část povinné vojenské služby v pražském Ústředním domě armády, kde se seznámil se svojí budoucí ženou herečkou Hanou Bauerovou. Ta dostala umístěnku do divadla v Českých Budějovicích a tam se společně v roce 1952 přestěhovali.[3]

Začal pracovat jako redaktor v závodním časopise zaměstnanců stavby Lipenské přehrady a elektrárny, kde se seznámil s litografií a zdokonalil v dalších grafických technikách.[3] Od roku 1959 se podílel na grafických úpravách a obálkách publikací krajského nakladatelství Růže v Českých Budějovicích[5] a programů a katalogů pro Jihočeské divadlo a Jihočeské muzeum. Přátele obdarovával vlastnoručně vyzdobenými svazečky svých veršů.[6] Byl autorem řady článků o teorii umění. Začal se věnovat tvorbě tapisérií, Art Protisů, koláží, seriografií a filcovým intarziím.[7] Spolupracoval s architekty Bohumilem Böhmem na vitrážích v městských lázních a Jaroslavem Fidrou na grafickém členění dlažby hlavního sálu Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Byl autorem řady plakátů, exlibris a volné grafiky. Českou textilní tvorbu několikrát prezentoval na Biennale v Lausanne. Jeho tvorba je uložena v depozitáři Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Některá díla vlastní Umělecko-průmyslové muzeum Praha. Řada jeho obrazů, tapisérií, Art Protisů je v soukromých sbírkách. Úspěšně se prezentoval i v zahraničí. V roce 1968 v galerii BAT v Hamburku, v roce 1980 ve Wilhelm-Hack-Museum v Ludwigshafenu. Výstava cyklu velkých tapiserií tvůrčího období 1966–1974 byla instalována v roce 1991 v Museum Ludwig v Kolíně nad Rýnem. Poslední výstavu uspořádalo umělci Muzeum Wilhelma Lehmbrucka v Duisburku. Kurátorem byl ředitel muzea a přítel Jiřího Tichého profesor Christoph Brockhaus.[8]

V roce 1962 byl spoluzakladatelem skupiny jihočeských výtvarníků Kolektiv. Byl aktivním členem Klubu přátel výtvarného umění a členem a načas i předsedou Klubu přátel Českých Budějovic,[9] byl v evidenci Českého fondu výtvarných umělců. Byl členem Galerie La Femme.[10] Jeho díla byla součástí desítek kolektivních výstav českých umělců.

Ocenění

  • 1960 Čestné uznání v umělecké soutěže k výročí osvobození Československa
  • 1965 České uznání v umělecké soutěži
  • 2003 Cena města České Budějovice za aktivity v Klubu přátel Českých Budějovic a za celoživotní uměleckou činnost, která svým významem přesahuje hranice města a přispívá k reprezentaci města Českých Budějovice

Knihy autorské

  • Dlouhý, Široký a Bystrozraký. Nakreslil Zdeněk Kondelík. Praha. Panorama, 1981.
  • Píseň písní: tři monotypické serigrafie ... na text Bible kralické. [S.l.: s.n. ]. 3 l.
  • 5 rondelů / Jiří Tichý ; [ručně kolorované kresby a obálka]. České Budějovice. Státní vědecká knihovna, 1995 . 5 s.
  • Tři přednášky o kultuře. České Budějovice. Klub přátel Českých Budějovic, 2000 . 41 s.
  • O kompozici, o barvách, o prostoru. [České Budějovice]. Klub přátel Českých Budějovic, 2002 . 59 s.
  • Autobiografie. Pelhřimov. Nová tiskárna Pelhřimov, 2004 . 33 s.

Výstavy autorské – výběr

  • 1965 Praha – Jiří Tichý: Smalty, grafika, gobelíny
  • 1968 Paříž, Colombes – Jiří Tichý: Tapisseries, émaux, gravures
  • 1969 Lübeck – Jiří Tichý: Tapisseries, émaux, gravures
  • 1974 Jindřichův Hradec – Jiří Tichý: Tapisérie
  • 1980 Ludwigshafen – Jiří Tichý – 1940 – 1980
  • 1986 Zlín – Jiří Tichý: Tapiserie, smalty
  • 1988 České Budějovice – Jiří Tichý: Geneze jednoho díla
  • 1991 Kolín nad Rýnem – Jiří Tichý: Zyklus 1966 – 1974
  • 1994 České Budějovice – Jiří Tichý: Textilní tvorba
  • 1994 Praha, Mánes – Jiří Tichý
  • 1995 České Budějovice, Jihočeská vědecká knihovna – Jiří Tichý: Ilustrace, užitá grafika
  • 1999 České Budějovice, Galerie Hrozen – Jiří Tichý: Dva obrazy – koláže – asambláže
  • 2004 Duisburg – Jirí Tichý: Lebenszyklus
  • 2004 České Budějovice, Radniční výstavní síň – Jiří Tichý: Obrazy, kresby, grafika, tapisérie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Tichý, Jiří, 1924-2013. katalog.cbvk.cz [online]. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích [cit. 2024-10-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích: Díl 4, Ř-Ž. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1998. 717 s. ISBN 80-85841-37-1. S. 405. 
  3. ↑ a b c TICHÝ, Jiří. Autobiografie. 1. vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2004. 33 s. 
  4. ↑ Encyklopedie Českých Budějovic. 1. vyd. České Budějovice: Město České Budějovice, 1998. 591 s. ISBN 80-238-3392-8. S. 500–501. 
  5. ↑ PRŠÍNOVÁ, Tamara. Nakladatelství Růže 1958 – 1991. 1. vyd. Jelmo: Nakladatelství Jelmo, 1998. 157 s. 
  6. ↑ SAK, Robert. Co čte a nač myslí historik. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2007. 301 s. ISBN 978-80-7040-973-2. S. 146–150. 
  7. ↑ SCHELOVÁ, Alena. Každý materiál je dobrodružstvím: Textilní výtvarník Jiří Tichý ke své říjnové budějovické výstavě. Českobudějovicé listy. 1993-10-21, roč. 2, čís. 245, s. 6. ISSN - 5023 1210 - 5023. 
  8. ↑ BROCKHAUS, Christoph. Jiří Tichý: Lebenszyklus: zum 80 Geburdstag des Künstlers. 1. vyd. . Duisburg: Wilhelm Lehmbruck Museum, 2004. 116 s. ISBN 3-89279-603-3. 
  9. ↑ TICHÝ, Jiří. O kompozici, o barvách, o prostoru: Tři přednášky, předneseny ve Wortnerově domě 2001. 1. vyd. České Budějovice: Klub přátel Českých Budějovic, 2001. 59 s. 
  10. ↑ Galerie La Femme, zastoupení umělci - abART group. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. 

Literatura

  • KYBALOVÁ, Ludmila: Československá gobelínová tvorba. Praha. Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1963. 94 s.
  • MRÁZ, Bohumír: Zeitgenössische Tapiserie. Praha. Odeon nakladatelství krásné literatury a umění, n.p. 1980. 71 s.
  • BROCKHAUS, Christoph: Jiří Tichý: Lebenszyklus: zum 80 Geburtstag des Künstlers. Duisburg, Wilhelm Lehmbruck Museum, 2004. 116 s. ISBN 3-89279-603-3
  • LUXOVÁ, Viera a TUČNÁ, Dagmar. Československá tapiséria 1945-75. 1. vyd. Bratislava : Pallas, 1978. 202 s.

Externí odkazy

Zdroj