Jiří Stejskal

Jiří Stejskal
Narození 21. listopadu 1948
Samotišky u Olomouce
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 22. listopadu 1988 (ve věku 40 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Země Československo
Vzdělání UMPRUM Uherské Hradiště
Alma mater Střední uměleckoprůmyslová škola Uherské Hradiště
Povolání malíř
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jiří Stejskal (21. listopadu 1948, Samotišky – 22. listopadu 1988, Praha) byl olomoucký malíř, absolvent Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti. Mezi jeho učitele patřili Karel Hofman a František Nikl.

Život a dílo

Vyrůstal ve vesnici Samotišky u Olomouce společně se dvěma sestrami. Záliba v kreslení, kterou projevoval už v dětství, ho přivedla ke studiu na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Po absolvování školy se plně věnoval malířské tvorbě. Přestože zemřel v pouhých čtyřiceti letech, zanechal po sobě rozsáhlé dílo zahrnující téměř tisícovku obrazů, kreseb a skic. [1] Dominují v něm portréty a figury zachycené expresivním stylem s výraznou barevností. Vytvořil velkou galerii Olomoučanů: mimořádný je Stejskalův obraz O. F. Bablera na smrtelném loži (uchován v Bablerově pracovně v rodinném sídle).[2] Inspiraci nacházel nejen v tradičním uměleckém prostředí divadel, kaváren a muzikantů, ale i na svých cestách v cizině. Při studijních cestách do Bulharska, Rumunska, Jugoslávie, východního Německa, Polska a především do Španělska kromě nových námětů rozšířil i barevnost svých obrazů. První samostatnou výstavu měl v roce 1969 ve vysokoškolském klubu UP v Olomouci. [3]

Od roku 1969 představil své dílo na 17 samostatných výstavách a v letech 1977–1988 se zúčastnil více než třiceti kolektivních výstav doma i v zahraničí (SSSR, Polsko). Zastoupen je ve sbírkách Ministerstva kultury ČSR, Galerie Olomouc, Galerie Opava, Galerie Nitra a v řadě soukromých sbírek.[4] V roce 1979 byl odměněn na mezinárodní výstavě v polských Katovicích cenou za portréty dětí.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Galerie G vzpomíná na bohéma Jiřího Stejskala. Olomoucký deník. 2008-07-12. Dostupné online [cit. 2018-08-25]. 
  2. ↑ BLÁHA, Josef, aj. Olomoucké hřbitovy a kolumbária. 1. vyd. Olomouc: Memoria, 2001. ISBN 80-85807-16-5. S. 159. 
  3. ↑ a b Jiří Stejskal: Samotišky. www.samotisky.cz [online]. [cit. 2023-03-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ POSPÍŠIL, Zdeněk. Průvodní slovo k výstavě obrazů. Olomouc: [s.n.], leden - únor 1989. 

Externí odkazy

Zdroj