Jindřich Trnobranský

Jindřich Trnobranský
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1928
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1939
Stranická příslušnost
Členství nár. soc.
liga
NSj
SNJ
Narození 12. května 1883
Paříž
FrancieFrancie Francie
Úmrtí 9. října 1945 (ve věku 62 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Trnobranský (12. května 1883 Paříž[1][2][3] – 9. října 1945 Praha[1]) byl československý politik, poslanec a senátor Národního shromáždění republiky Československé za Československou stranu národně socialistickou, později za Ligu proti vázaným kandidátním listinám a Národní sjednocení.

Biografie

Po vzniku republiky měl v rámci strany pozdějších národních socialistů blízko k anarchistům. Během první světové války totiž ve vězení navázal styky s představiteli anarchistického hnutí. Později byl zčásti pod vlivem Bohuslava Vrbenského, ale nenásledoval ho v jeho posunu doleva, mimo stranu.[4]

Po parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za národní socialisty (tehdy pod jménem Československá strana socialistická). Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil.[5] Během volebního období se ale se svou stranou rozešel a v říjnu 1926 vystoupil z jejího poslaneckého klubu (v září 1926 byl na sjezdu strany vyloučen[6]). Byl pak nezařazeným poslancem. V roce 1928 byl mandátu zbaven a jeho křeslo zaujal jako náhradník Karel Vlček.[7]

Již v roce 1926 se spojil s Jiřím Stříbrným, dalším odpadlíkem od národních socialistů, a založili stranu nazvanou Slovanská strana národně socialistická. Ta se později začlenila do formace Liga proti vázaným kandidátním listinám (později zvaná Národní liga), za kterou Trnobranský pronikl po parlamentních volbách v roce 1929 do Národního shromáždění jako senátor. Na sjezdu Národní ligy v roce 1929 byl zvolen za člena výkonného výboru.[8][9]

Podle údajů k roku 1925 byl povoláním předsedou Sdružení spotřebních družstev v Praze na Žižkově.[10]

Ve 30. letech přešel do formace Národní sjednocení. Zde se roku 1935 stal místopředsedou. V parlamentních volbách v roce 1935 byl za tuto stranu opětovně zvolen senátorem Národního shromáždění. Ve funkci místopředsedy byl potvrzen na sjezdu roku 1937, a to i přes to, že jeho bývalý spojenec Jiří Stříbrný byl mezitím ze strany vytlačen.[11] V senátu setrval do jeho zrušení roku 1939, přičemž ještě krátce předtím, v prosinci 1938, přešel do nově vzniklé Strany národní jednoty.[12]

Na konci srpna 1940 uvedl Polední list, že se vrátil ke svému povolání a úřaduje jako místopředseda pražské okresní nemocniční pojišťovny.[13]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b KOLÁŘ, František, a kol. Politická elita meziválečného Československa 1918-1938. Praha: Pražská edice, 1998. 302 s. ISBN 80-901509-8-5. S. 272. 
  2. ↑ Senát ve IV. volebním období, Archiv Národního shromáždění, 1935, s. 98. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 156. 
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 747, 757. 
  5. ↑ Jindřich Trnobranský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 400. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 781, 784, 788. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 610, 612, 788. 
  12. ↑ jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. 
  13. ↑ Věci o lidech a naopak. Polední list. 1940-08-25, roč. 14, čís. 234, s. 9. 

Externí odkazy

Zdroj