Jindřich Goetz

akad. arch. Jindřich Goetz
Narození	30. července 1939 Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí	8. března 2016 (ve věku 76 let) Praha Česko Česko
Alma mater	Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	architekt, scénograf a politik
Manžel(ka)	Angelina Vovk
Ocenění	Český lev medaile Za zásluhy
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jindřich Goetz, nebo také Jindřich Götz (30. července 1939, Praha – 8. března 2016, Praha) byl český architekt, televizní a filmový architekt, pedagog a scénograf. Za rok 1996 obdržel Českého lva za nejlepší výtvarný počin k filmu Král Ubu. Od roku 2007 do roku 2015 byl rektorem FAMO v Písku.

Narodil se v Praze a v roce 1957 dokončil pražskou Průmyslovou školu stavební. I když přemýšlel o zaměstnání v památkové ochraně, začal studovat obor užitná architektura u profesora Adolfa Benše na VŠUP v Praze. Umělecké školy byly tehdy silně propojené, takže získal mnoho přátel na filmové fakultě a rostl jeho zájem o filmovou scénografii. Díky profesorovi Benešovi složil státnice z vážné architektury a k tomu navrhl dekorace k filmu Policejní hodina. Svou prázdninovou praxi si zajistil ve Filmovém studiu Barrandov, kde se jako asistent podílel na filmu Trápení. V roce 1963 byl zaměstnán ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent architekta a zároveň se přihlásil na externí aspiranturu na dekorace pro film a televizi u profesora Benše. Když profesor musel odejít do důchodu, odmítl přestoupit k jinému pedagogovi, a tedy svou aspiranturu nedokončil.^[1][2][3]

Jako asistent architekta pracoval na filmech Ukradená vzducholoď nebo Dívka s třemi velbloudy. V roce 1967 se z asistenta změnil na filmového architekta, přičemž jeho prvním snímkem v této roli bylo Údolí včel, když byl přidělen k režisérovi Františku Vláčilovi. Ten z toho nebyl příliš nadšený, a tak si ho také nejprve vyzkoušel. Přikázal mu, aby pro film zastřešil zříceninu klášterního kostela v Brlohu, což se žádnému filmovému architektovi před ním nepodařilo. Výzvu úspěšně splnil, a tím si získal jeho důvěru. Zahájili spolupráci a podílel se na jeho filmech jako Adelheid, Koncert na konci léta nebo Hadí jed. Podílel se na více než sedmdesáti dlouhometrážních snímcích rozličných žánrů a historických období, například od režisérů Jiřího Krejčíka, Karla Kachyni, Oldřicha Lipského, Vladimíra Michálka či Františka A. Brabce. Také spolupracoval s Československou/Českou televizí na různých pořadech a seriálech. Při vytváření scén pro dětský film a seriál Chobotnice z II. patra zakoupil v roce 1994 venkovský dům v Medenicích u Nové Vsi, v němž bydlel děda Holan, a upravil ho na své bydlení.^[1][4][5]

Od začátku 90. let měl zásadní role v různých filmových organizacích. Mezi lety 1991 a 1995 zastával pozici ředitele ateliérů AB Barrandov v Hostivaři a v roce 1994 se stal také generálním ředitelem AB Barrandov a.s. Byl členem České komory architektů, Evropské filmové akademie a České filmové a televizní akademie. Působil na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku, kde byl rektorem od roku 2007 do roku 2015.^[2][6][7][8]

Kromě filmové architektury projektoval interiéry obchodů a restaurací, realizace výstav a filmových akcí, ale také rodinné domy. Navrhl například vilu pro Miroslava Ondříčka, Zdeňka Jirotku nebo dvojvilu pro Rudolfa Stahla mladšího. V roce 1982 se oženil s ruskou herečkou a televizní moderátorkou Angelinou Vovkovou, s níž se rozvedl v roce 1995.^[2][9]

Byl jedním z dvaceti zakladatelů Občanského sdružení přátel Miloše Zemana, s nímž v roce 2010 kandidoval za Stranu Práv Občanů ZEMANOVCI v senátních volbách za okres Tábor. Získal 1,24 % hlasů a skončil na 7. místě.^[1][10][11]

Za rok 1994 byl nominován na Českého lva za nejlepší výtvarný počin k filmu Amerika.^[12] Ocenění získal až za rok 1996 k filmu Král Ubu.^[13][14][15]

Zemřel po dlouhé těžké nemoci v noci 8. března 2016 v Praze ve věku 76 let a poslední rozloučení se konalo 16. března ve smuteční síni na Lesním hřbitově v Písku.^{[16][17][18][19]}

U příležitosti výročí vzniku Československa 28. října 2016 byl vyznamenán in memoriam prezidentem Milošem Zemanem medailí Za zásluhy I. třídy.^[20][21]

• Údolí včel (1967)
• Farářův konec (1968)
• Zabil jsem Einsteina, pánové... (1969)
• Lišáci, Myšáci a Šibeničák (1970)
• Archa bláznů aneb Vyprávění z konce života (1970)
• Vím, že jsi vrah... (1971)
• Tři chlapi na cestách (1973)
• Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974)
• Hodíme se k sobě, miláčku...? (1974)
• Romance za korunu (1975)
• Odysseus a hvězdy (1976)
• „Já to tedy beru, šéfe...!“ (1977)
• Osada Havranů (1977)
• Volání rodu (1977)
• „Já už budu hodný, dědečku!“ (1978)
• Božská Ema (1979)
• Co je doma, to se počítá, pánové... (1980)
• Opera ve vinici (1981)
• Smrt talentovaného ševce (1982)
• Sestřičky (1983)
• Chobotnice z II. patra (1986)
• Velká filmová loupež (1986)
• Veselé Vánoce přejí chobotnice (1986)
• Jonáš II. aneb Jak je důležité míti Melicharovou (1988)
• Pražské tajemství (1988)
• Vrať se do hrobu! (1989)
• Kačenka a strašidla (1992)
• Kačenka a zase ta strašidla (1992)
• Amerika (1994)
• Král Ubu (1996)
• Zapomenuté světlo (1996)
• Máj (2008)
• V peřině (2011)

• Tunel Omega (1982)
• Chobotnice z II. patra (1986)
• Cirkus Humberto (1988)
• Život na zámku
• Šípková Růženka (2001)
• Náměstíčko (2004)
• Strážce duší (2005)
• Náves (2006)
• Příkopy (2009)

• Vila Miroslava Ondříčka, Praha 5 - Hlubočepy
• Vila Zdeňka Jirotky, Praha 5 - Hlubočepy
• Dvojvila Stahl a Smejtka, Praha 5 - Hlubočepy

• Jindřich Goetz ve Filmovém přehledu
• Jindřich Goetz v Česko-Slovenské filmové databázi
• Chyba Lua v modulu Modul:ExtId na řádku 58: Nebyla zadána nebo nalezena hodnota pro externí identifikátor „Fdb osoba“.
• Chyba Lua v modulu Modul:ExtId na řádku 58: Nebyla zadána nebo nalezena hodnota pro externí identifikátor „Kinobox osoba“.
• Jindřich Goetz v Internet Movie Database (anglicky)

Zdroj