Jiří Družecký

Jiří Družecký
Základní informace
Narození 7. dubna 1745
Jemníky
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 21. června 1819 (ve věku 74 let)
Budapešť
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Žánry opera
Povolání hudební skladatel, hobojista a dirigent
Nástroje hoboj a tympány
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Družecký (německy též jako Georg Druschetzky, italsky Giorgio Druschetzky nebo Druzechi, také Juraj Družecký, 7. dubna 1745 Jemníky[1] u Slaného – 21. června 1819 Budapešť) byl český hudební skladatel, hobojista a tympánista.

Život

Od svých sedmnácti let sloužil jako prostý voják v 50. regimentu rakouské císařské armády v Chebu, ve Vídni, Ennsu, Linci a Braunau. Až v roce 1768 se stal nejprve tympánistou a později kapelníkem plukovní hudby. Hudební vzdělání získal u slavného italského hobojisty Carla Besozziho. V roce 1777 odešel z armády a usadil se v Linci a vedl zde hudební vydavatelství.

V roce 1783 přesídlil do Vídně, kde se stal členem Tonkünstler-Sozietät. O tři roky později byl kapelníkem u knížete Antonína Grassalkoviče z Gyaraku a přestěhoval se do Bratislavy. Ke korunovačním oslavám císaře Leopolda II. napsal Harmonii pro 21 dechových nástrojů. Tuto skladbu provedl v roce 1791 ve Vídni Antonio Salieri. Po smrti knížete Grassalkoviče působil jako dvorní skladatel uherského primase hraběte Josefa Batthányiho. V roce 1807 zastával místo dvorního skladatele a kapelníka dechové harmonie u arcivévody Josefa Antonína Jana Lotrinského.

Jiří Družecký zemřel v Budapešti dne 21. června 1819.

Tvorba

Jiří Družecký patří k mozartovské generaci představitelů českého hudebního klasicismu. Psal chrámové skladby, symfonie, koncertantní i komorní hudbu. V symfonické hudbě proslul symfoniemi pro spojené smyčcové a žesťové orchestry, které získaly název sinfonia alla bataglia nebo skladbami pro tzv. tureckou, janičářskou hudbu (dechovou harmonii rozšířenou o žestě a bicí nástroje). Větší počet skladeb napsal rovněž pro tehdy nově zkonstruovaný basetový roh, který se stal i oblíbeným nástrojem Wolfganga Amadea Mozarta. V celé Evropě však byly proslulé zejména Družeckého skladby pro dechovou harmonii.

Dílo

Jevištní díla

  • Mechmet (opera)
  • Zemira (opera)
  • Perseus a Andromeda (scénická hudba k divadelní hře)
  • Inkle a Yariko (balet)

Orchestrální skladby

  • Koncert B-dur pro hoboj a orchestr
  • Koncert C-dur pro hoboj a orchestr
  • Koncert F-dur pro hoboj a orchestr
  • Koncert pro 6 tympánů a orchestr
  • Koncert pro hoboj a 8 tympánů
  • Koncert in D-dur pro violu a orchestr
  • Gran Sinfonia in C major
  • Harmonia pro 21 dechových nástrojů (1790)
  • Partita C-dur pro tympány a komorní orchestr
  • Partita F-dur
  • Partita Es-dur, č. 6
  • Sinfonia alla battaglia pro smyčce a dechový orchestr
  • Sinfonia in C
  • Hungaria

Komorní hudba

  • Kvartet pro basetový roh, housle, violu a violoncello
  • Kvintet F-dur pro lesní roh, housle, 2 violy a violoncello (1810)
  • Sextet pro2 klarinety, 2 lesní rohy and 2 basetové rohy
  • 6 sonát pro housle a basso continuo, Op. 1 (Linec, 1783)[1]
  • Smyčcový kvartet č. 1
  • Smyčcový kvartet č. 2
  • Smyčcový kvartet č. 3, D-dur
  • Trio pro 3 basetové rohy

Chrámová hudba

Odkazy

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Konštantin Hudec: Vývin hudobnej kultúry na Slovensku, Bratislava, Slovenská akad. vied a umení, 1949
  • Othmar Wessely: Geirg Druschetzky der lezte Vertreter der heroischen Paukenkunst in Linz, časopis Heimatland, IV-1956
  • Riley, Maurice W.:The History of the Viola, Volume II. Ann Arbor, Michigan: Braun-Brumfield, 1991, p. 140.

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy

Zdroj