Jiří Bondy

MUDr. Jiří Bondy
Narození 2. dubna 1910
Praha
Úmrtí 21. července 1942
Malá pevnost Terezín
Příčina úmrtí utýrán
Bydliště Elišky Krásnohorské 10/2, Praha 1
Alma mater 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolání Lékař-urolog
Choť Lydie Bondyová
Rodiče MUDr. Alexander Bondy (1874–1942), Hildegarda (Hilda) Bondyová (1887–1942)
Příbuzní tchyně Frieda Holznerová, roz. Grünhutová (1898–1942), strýc Zdenko (Zdeněk) Bergmann (1895–1942)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Bondy (2. dubna 1910 Praha – 21. července 1942 Malá pevnost Terezín)[1] byl lékař-urolog židovského původu, který byl nacisty označen za podporovatele parašutistů výsadku Anthropoid, protože jeho manželka Lydie Bondyová byla původní majitelkou jízdního kola, které použil Jozef Gabčík při útoku na R. Heydricha.

Život

Jiří Bondy se narodil 2. dubna 1910 v Praze do rodiny lékaře-gynekologa MUDr. Alexandra Bondyho a Hildegardy (Hildy) Bondyové, rozené Bergmannové. Jeho bratr Karel Bondy (1914–1941) rovněž vystudoval medicínu.[2] Jiří Bondy v roce 1929 zahájil studia na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, která úspěšně zakončil 23. listopadu 1935.[3][4] Po studiích pracoval MUDr. Jiří Bondy v jedné pražské nemocnici, kde se seznámil s o jedenáct let mladší zdravotní sestrou Lydií Holznerovou (nar. 3. září 1921 Teplice-Šanov). Lydie se s rodinou po Mnichovské dohodě přistěhovala do Prahy z Teplic, odkud si přivezla svoje dámské jízdní kolo a jezdila na něm do práce.[2][5] V roce 1941 se s ní Jiří oženil. Manželé bydleli v bytě rodiny Bondyů v ulici Elišky Krásnohorské 10/2 v Praze na Starém Městě, kam se následně nastěhovala i Lydiina matka Frieda Holznerová poté, co musela opustit svůj původní byt. Do bytu k Bondyovým se sestěhovali i další členové rodiny a navíc v něm otec Jiřího, MUDr. Alexander Bondy, i ordinoval, protože jako Žid nesměl mít vlastní ordinaci.[6][7]

Příběh kola

Podrobnější informace naleznete v článku Kola Gabčíka a Kubiše.

Protižidovská opatření zakazovala Židům vlastnit dopravní prostředky a tedy i jízdní kola, a proto Lydie Bondyová darovala svůj bicykl kolegyni, zdravotní sestře Marii Šebestové (nar. 31. října 1908), která pro něj ale neměla využití. Kolo tedy přenechala svojí sestře Barboře Kuthanové (nar. 4. února 1904), ale ta jí ho ze stejného důvodu vrátila zpět. Před Vánoci roku 1941 nabídla Lydie kolo Vlastimilu Moravcovi, s jehož rodinou se dobře znala. Rodina Moravcových patřila k nejvýznamnějším podporovatelům parašutistů. Jejich byt v Biskupcově ulici 1745/7 byl během okupace jedním z hlavních kontaktních míst výsadkářů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše.[6] Od Vlastimila Moravce se bicykl dostal k Jozefu Gabčíkovi, který ho používal při cestách do Panenských Břežan a zanechal ho na místě útoku na Reinharda Heydricha. Kolo se tak dostalo do rukou německých vyšetřovatelů a bylo vystaveno ve výkladní skříni Baťova obchodu na Václavském náměstí. I přes slibovanou finanční odměnu se žádná z předchozích majitelek kola nepřihlásila.

Zatčení, smrt

Zrada parašutisty Karla Čurdy a následné intenzivní vyšetřování dovedly nakonec gestapo k postupnému odhalení sítě podporovatelů parašutistů. Manželka Jiřího Bondyho coby původní majitelka kola byla zatčena, protože nic neohlásila. S ní byl zatčen i Jiří Bondy, jeho tchyně Frieda Holznerová, jeho strýc Zdenko (Zdeněk) Bergmann a oba jeho rodiče, MUDr. Alexander (Alexandr) Bondy a Hildegarda (Hilda) Bondyová. Gestapu neunikly ani Marie Šebestová s manželem Karlem Šebestou (nar. 25. října 1898) a Barbora Kuthanová s manželem Antonínem Kuthanem (nar. 7. června 1896).[8]

Z policejní vazby v Praze byli všichni převezeni do Malé pevnosti Terezín, kde je 21. července 1942 MUDr. Jiří Bondy utýrán k smrti.[9][6] Ostatní členové rodiny, Šebestovi a Kuthanovi byli deportování 22. října 1942 do koncentračního tábora Mauthausen a zde 24. října zastřeleni při fingované zdravotní prohlídce společně s desítkami dalších českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.[6] Děti Kuthanových Antonín (nar. 1929) a Libuše (nar. 1934) skončily v internačních táborech Jenerálka, poté Svatobořice a Planá nad Lužnicí, kde se dočkaly konce války.[8]

Připomínka

  • Jméno jeho manželky (Bondyová Lydie roz. Holznerová *3. 9. 1921), jeho tchyně (Holznerová Sára Frida roz. Grünhutová *24.5.1898), jeho otce (Bondy Alexander MUDr. *3. 10. 1874), matky (Bondyová Hilda roz. Bergmannová *8. 6. 1887) a strýce (Bergmann Zdeněk *25. 8. 1895) jsou uvedena na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[10][11]
  • Pamětní deska věnována příslušníkům rodin Bergmannových, Bondyových a Holznerových se nachází na domě v ulici Elišky Krásnohorské 10/2 v Praze 1. Na desce je nápis: "V tomto domě žili obětaví členové odboje Hilda BONDYOVÁ, MUDr. Alexander BONDY, Lydie BONDYOVÁ, MUDr. Jiří BONDY, Frieda HOLZNEROVÁ a Zdenko BERGMANN. Podpořili splnění úkolu výsadku ANTHROPOID. Zavražděni 22.7.1942 v Terezíně a 24.10.1942 v KT Mauthausen."[12]

Galerie

  • Manželé Jiří a Lydie Bondyovi
    Manželé Jiří a Lydie Bondyovi
  • Jeho otec MUDr. Alexandr Bondy
    Jeho otec MUDr. Alexandr Bondy
  • Jeho matka Hilda Bondyová
    Jeho matka Hilda Bondyová
  • Pamětní deska na domě v ulice Elišky Krásnohorské v Praze 1, kde Bondyovi bydleli
    Pamětní deska na domě v ulice Elišky Krásnohorské v Praze 1, kde Bondyovi bydleli
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
  • Dámské jízdní kolo, které na místě atentátu zanechal parašutista Jozef Gabčík
    Dámské jízdní kolo, které na místě atentátu zanechal parašutista Jozef Gabčík

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jiří Bondy | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b MATYASOVA, Judita. juditastoryteller: Story of bike - unknown chapter of assasination of Heydrich [online]. Úterý 27. srpna 2013 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ Bondy Jiří. is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ Matrika doktorů Univerzity Karlovy IX. (1934–1937). is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  5. ↑ Aktuality. zamek-teplice.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  7. ↑ Lékaři v odboji: Za smrt nacistické zrůdy zaplatili životem i s rodinami. nasezdravotnictvi.cz [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  9. ↑ Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2019-07-20 [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 
  11. ↑ Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ Pamětní deska podporovatelů výsadku Anthrophoid | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • ČVANČARA, Jaroslav. Někomu život, někomu smrt (1941 - 1943). Praha: Laguna, nakladatelství a vydavatelství, 2003. ISBN 978-80-86274-81-2. 
  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9.
  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid. Centrum české historie, Praha 2021. Doplněné vydání. ISBN 978-80-88162-22-3.
  • ŠMEJKAL, Pavel a PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2555-5.

Zdroj