Jezero (Struhařov)

Jezero
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Struhařov
Okres Benešov
Kraj Středočeský kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°46′27″ s. š., 14°46′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 54 (2021)[1]
Katastrální území Jezero (3,63 km²)
Nadmořská výška 492 m n. m.
PSČ 256 01
Počet domů 16 (2011)[2]
Jezero
Jezero
Další údaje
Kód části obce 8109
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezero je malá vesnice, část obce Struhařov v okrese Benešov. Nachází se asi 1,5 km na severovýchod od Struhařova. V roce 2009 zde bylo evidováno 18 adres.[3] Jezero je také název katastrálního území o rozloze 3,63 km².[4] V katastrálním území Jezero leží i Věřice.

Název

Název snad odvozen od množství rybníků, které se v okolí nacházely, několik jich bylo přímo v obci.

Historie

V sousedství poplužního dvora zde stávala tvrz rytířů Sobků z Jezera. První zmiňovaným v Zemských deskách je Ctibor (1356). Roku 1388 pak zdejší zeman daroval les a louku kostelu v Okrouhlicích. Roku 1415 podepsal Beneš Sobek stížnost ke Kostnickému koncilu. Po Bílé hoře propadlo rodové sídlo Sobků králi Ferdinandovi II. a následně byl konfiskát odprodán rodu Beníků z Petrsdorfu. Po několika dalších změnách majitelů bylo hospodářství roku 1699 přidruženo do panství Jemniště. Tvrz následně v 18. století zanikla a kámen z ní posloužil ke stavbě Divišovské silnice.[5]

V letech 1850–1852 zde jako správce statku spolu s rodinou pobýval národní buditel František Jaroslav Čech, jeho syn Svatopluk (pozdější básník) zde strávil část dětství. Zároveň zde od roku 1850 jako starosta, později jako radní působil Karel Drahotín Villani, český politik, básník a vlastenec[6]. V roce 1874 zde žilo 128 osob v 18 domech[7]. V obci je novodobá výklenková kaple z počátku 20. století. Dodnes zachované ukázky zděné i dřevěné lidové architektury.

V letech 1869–1921 k vesnici patřila Okrouhlice.[8]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  5. ↑ ŠIMEK, Tomáš et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: východní Čechy. 1.. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 180 s. 
  6. ↑ HUSMANOVÁ, Markéta. Karel baron Villani (1818–1883) Národně obrozenecká a politická činnost liberálního, nerevolučního politika na Benešovsku [online]. Brno: MUNI, Historický ústav - Filozofická fakulta, 2007. Dostupné online. 
  7. ↑ VLASÁK, Antonín. Okres Benešovský, nástin statisticko-historický. Praha: Fr. A. Urbánek, 1874. 162 s. Dostupné online. S. 92. 
  8. ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869–2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj