Jevgenij Světlanov

Jevgenij Světlanov
Základní informace
Narození 6. září 1928
Moskva
Úmrtí 3. května 2002 (ve věku 73 let)
Moskva
Místo pohřbení Vagaňkovský hřbitov
Žánry klasická hudba
Povolání hudební skladatel, dirigent a klavírista
Nástroje klavír
Ocenění národní umělec SSSR (1968)
Státní cena RSFSR Glinky (1975)
Leninův řád (1978)
zasloužilý umělec RSFSR
Řád čestné legie
… více na Wikidatech
Web www.svetlanov-evgeny.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevgenij Fjodorovič Světlanov (rusky Евгéний Фёдорович Светлáнов, 6. září 1928 Moskva – 3. května 2002 Moskva), byl ruský dirigent, hudební skladatel a klavírista.

Život

Vystudoval dirigování na Moskevské státní konzervatoři. Od roku 1955 dirigoval ve Velkém divadle, v roce 1962 byl jmenován jeho šéfdirigentem. Od roku 1965 byl šéfdirigentem Státního symfonického orchestru Sovětského svazu, přičemž v této funkci působil až do roku 2000 a stal se tak jeho nejdéle sloužícím šéfdirigentem. V roce 1979 byl jmenován hlavním hostujícím dirigentem Londýnského symfonického orchestru. Byl také dirigentem haagského orchestru Residentie Orkest (1992–2000) a Symfonického orchestru Švédského rozhlasu (1997–1999).

V roce 2000 ministr kultury Michail Švydkoj Světlanova kontroverzně odvolal z jeho postu u Ruského státního symfonického orchestru. Důvodem mělo být, že Světlanov trávil příliš mnoho času dirigováním v zahraničí a zanedbával tím činnost v Moskvě. Po jeho smrti byl orchestr přejmenován a nese na Světlanovovu počest jeho jméno.

Dále se po Světlanovovi jmenuje dirigentská soutěž ve Francii.[1]

Dílo

Světlanov vynikl interpretacemi ruské hudby, od Michaila Ivanoviče Glinky až po současnost, se zvláštní pozorností věnovanou dílům Nikolaje Jakovleviče Mjaskovského. Jako jeden z mála ruských dirigentů nastudoval celé symfonické dílo Gustava Mahlera.

Jeho vlastní skladby zahrnují smyčcový kvartet (1948), symfonickou báseň Daugava (1952), Sibiřskou fantazii pro orchestr, op. 9 (1953), orchestrální rapsodii Obrázky ze Španělska (1954), Symfonii (1956), Slavnostní poemu (1966),[2] Ruské variace pro harfu a orchestr (1975), klavírní koncert c moll (1976) a Poemu pro housle a orchestr Na památku Davida Oistracha (1975).[3]

Světlanov byl také schopný klavírista, mezi jeho nahrávkami je i album s klavírní tvorbou Nikolaje Medtnera.

Nakladatelství Warner Music France vydalo komplet Světlanovových nahrávek na více než 35 CD, z nichž 16 obsahuje kompletní symfonické dílo Mjaskovského.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yevgeny Svetlanov na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Во Франции названы имена лауреатов конкурса дирижеров им. Светланова. Известия [online]. 2010-05-13 [cit. 2018-04-19]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ Světlanovova Slavnostní poema na YouTube
  3. ↑ VAN RIJEN, Onno. Yevgeny Svetlanov: Internet Edition [online]. Onno van Rijen's Shostakovich & Other Soviet Composers Page, 2007-11-18 [cit. 2018-04-20]. Archivováno službou Webarchiv z http://home.wanadoo.nl/ovar/svetlan.htm 15. 5. 2014 pořízeném z originálu. 

Externí odkazy

Zdroj