Jestřebí (Brtnice)

Jestřebí
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Brtnice
Okres Jihlava
Kraj Kraj Vysočina
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°17′25″ s. š., 15°38′35″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 138 (2021)[1]
Katastrální území Jestřebí u Brtnice (15,97 km²)
PSČ 588 32
Počet domů 56 (2011)[2]
Jestřebí
Jestřebí
Další údaje
Web brtnice.cz/jestrebi/d-131316/p1=28207
Kód části obce 12963
Kód k. ú. 612961
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jestřebí (německy Haslitz) je částí města Brtnice nacházející se v okrese Jihlava, církevně spadá pod Kněžice.

Název

Název se vyvíjel od varianty Gyestrzyebye (1371), Gestrzeby (1528, Gestržeby (1590), Hasziltz (1678), Hasslitz (1718, 1720), Haslitz (1751), Haszlitz a Gestřeby (1846) až k podobám Haslicht a Jestřebí v roce 1872. Německý název Haslicht je odvozen od slova hasel (německy líska), -icht je německá kolektivní přípona.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1234.[4] Obec leží v údolí, obklopeném lesy, poli a spoustou rybníků. Jestřebí vlastní zámeček Aleje a malou vesničku za Stonařovem Zhorec. Dříve tu byla malotřídka do páté třídy, po ukončení národní školy se dříve chodilo do Kněžic a později do Brtnice. Došlo k přestavbě a z malotřídky se stal kulturní dům. V této vesnici najdete knihovnu založenou v roce 1882, dále malou hasičárnu, a pomník padlým. Nachází se tu i stanice na chování prasat, která však již několik let neplní svou funkci a v podstatě jen chátrá. Každoročně dochází k výlovům několika rybníků. Uprostřed Jestřebí stojí kaplička zasvěcená Panně Marii královně, jejíž základní kámen byl posvěcen papežem při jeho návštěvě v Praze. Kaplička byla vyhodnocena jako nejlepší stavba roku 2000.

V 1869–1880 byla vesnice osadou Brtnice, v letech 1890–1960 byla samostatnou obcí, v roce 1961 se stala místní částí Brtnice.[5]

V červnu roku 2018 se vesnicí prohnala ničivá blesková povodeň. Tato menší přírodní katastrofa měla za následek poničení několika domů a stržení části silnice vedoucí na Uhřínovice.[6]

Přírodní poměry

Jestřebí leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 3,5 km jihozápadně od Brtnice, 6 km severozápadně od Kněžic a 4,5 km východně od Stonařova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Puklická pahorkatina.[7] Nadmořská výška kolísá mezi 587 metry na západě a 572 metry na východě. Nejvyšší bod, Roviny (658 m n. m.), leží východně od Stonařova.[8] V jižní části pramení potok Bělohlávek a Kněžický potok. Přímo Jestřebím prochází Jestřebský potok. Na návsi se nachází Návesní rybník a na Kněžském potoce leží rybník Ovčák. Před samotou Zhorec u zdi hospodářského stavení roste památný strom, javor klen.[9]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 60 domech 284 obyvatel. 282 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 2 k německé. Žilo zde 283 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[10]

Vývoj počtu obyvatel Jestřebí [11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 323 329 309 296 302 305 284 215 229 179 151 143 141 125

Hospodářství a doprava

Obcí prochází silnice II. třídy č. 403 do Brtnice.[12] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Kněžice, Předín, Želetava, Třebíč a Třešť.[13] Obcí prochází cyklistická trasa č. 5111 z Brtnice do Opatova. Ve vesnici se nachází firma Kůže a kožešiny Petr Kousal.[1]

Školství, kultura a sport

Zdejší děti dojíždění do základní školy v Brtnici.[14] Pobočku tu má Městská knihovna v Brtnici.[15] Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Jestřebí.[16] Nachází se zde i menší fotbalové hřiště určené pro malou kopanou.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 359. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2012-07-21]. S. 564, 565, záznam 8-3. Dostupné online. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 208. 
  6. ↑ SINGR, Martin. Jestřebí bylo pod vodou, úklid zabere měsíce. Třebíčský deník. 2018-06-04. Dostupné online [cit. 2018-06-09]. 
  7. ↑ Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jestřebí [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  9. ↑ Javor klen u samoty Zhorec [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-09-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 55. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-02-28]. S. 564, 565, záznam 8-3. Dostupné online. 
  12. ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05. 
  13. ↑ Jestřebí [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ ČERKLOVÁ, Blanka. Výroční zpráva o činnosti školy [online]. ZŠ a MŠ Brtnice, 2014-01-01 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. 
  15. ↑ Pobočky [online]. Městská knihovna v Brtnici, 2014-01-01 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. 
  16. ↑ OKRSEK Č.5 BRTNICE [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-10-31]. Dostupné online. 

Literatura

  • Navrátil, Vladislav: Výstražný kamenný kříž v Jestřebském lese. Sborník Společnosti pro výzkum kamenných křížů 2003, s. 10-11.

Související články

Externí odkazy

Zdroj