Brtnická vrchovina

Brtnická vrchovina
Velký Špičák
Velký Špičák

Nejvyšší bod 734 m n. m. (Špičák)
Rozloha 1132[1] km²

Nadřazená jednotka Křižanovská vrchovina
Sousední
jednotky
Bítešská vrchovina, Humpolecká vrchovina, Havlíčkobrodská pahorkatina, Jihlavsko-sázavská brázda, Dačická kotlina, Jemnická kotlina, Bítovská pahorkatina, Jaroměřická kotlina[2]
Podřazené
jednotky
Třešťská pahorkatina, Špičák, Kosovská pahorkatina, Puklická pahorkatina, Zašovský hřbet, Řehořovská pahorkatina, Čechtínská vrchovina, Markvartická pahorkatina, Starohobzská vrchovina, Otínská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Horniny rula
Povodí Jihlava
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IIC-5B
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brtnická vrchovina je geomorfologický podcelek Křižanovské vrchoviny rozkládající se na území okresu Jihlava. Jde o plochou vrchovinu, kterou tvoří krystalické břidlice (převažují ruly) s hlubinnými vyvřelinami. Nadmořská výška činí 578,4 m. Povrch tvoří dlouhé hřbety oddělené podélnými sníženinami. V severní části jsou hřbety ve směru sever–jih v příčném profilu výrazně nesouměrné. Mřížovitá říční síť s údolím řeky Jihlavy. Nejvyšším bodem je Velký Špičák (733 m) ležící ve stejnojmenném okrsku.[3] Nejnižším místem je koryto řeky Jihlavy v nadmořské výšce 415 metrů.[1] Podloží se skládá z moldanubika (pararula, svor, ortorula, migmatit, amfibolit), moldanubického plutonu (žula) a třebíčského plutonu (žula a syenit).[1]

Okrsky

[4]

Reference

  1. a b c BÍNA, Jan. Z nížin do hor : geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Brtnická vrchovina, s. 89–91. 
  2. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 87. 
  3. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 125. 
  4. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 44. 

Externí odkazy

Zdroj