Jehuda Burla

Jehuda Burla
Jehuda Burla na fotografii z května 1936.
Jehuda Burla na fotografii z května 1936.
Narození 18. září 1886
Jeruzalém
Úmrtí 7. listopadu 1969 (ve věku 83 let)
Tel Aviv
Ocenění Bialikova cena, Izraelská cena
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jehuda Burla (hebrejsky: יהודה בורלא, ‎18. září 1886 – 7. listopadu 1969) byl izraelský spisovatel a romanopisec, který se řadí mezi první moderní hebrejské spisovatele sefardského původu.[1] Ve svých dílech zachycoval život (jazyk, zvyky, myšlení) sefardských Židů v Palestině, na Blízkém východě a na Balkáně.[2]

Biografie

Narodil se v Jeruzalémě v tehdejší Osmanské říši, do rodiny staré jeruzalémské rodiny sefardských Židů s rabínskými kořeny pocházející z osmanského İzmiru,[3] jenž se v Jeruzalémě usadila tři století před jeho narozením.[1] Do osmnácti let studoval v náboženských školách, a to v ješivě a bejt midraši. Po absolvování učitelského semináře „Ezra“ v Jeruzalémě začal pracovat jako učitel a administrativní pracovník v různých školách spolupracujících se Sionistickou organizací. Během první světové války sloužil jako tlumočník v osmanské armádě a po válce učil na Hebrejské škole v Damašku, kde pět let žil.[3] Učení se věnoval až do roku 1944, kdy začal pracovat ve veřejném sektoru a byl jedním z úsekových vedoucích arabského oddělení Histadrutu. Měl několik dětí; spisovatele, básníka a umělce Odeda Burlu, spisovatele a překladatele Ja'ira Burlu, spisovatelku a překladatelku Ofru Adar Burlovou a Zuriu Ben Nun.

Jehuda Burla se svojí rodinou, 1949

Ocenění a památka

Celkem dvakrát mu byla udělena Bialikova cena za literaturu, a to v letech 1939 a 1954.[4] Za přínos literatuře dále roku 1961 obdržel Izraelskou cenu.[5] Ta je udílena od roku 1953 a patří mezi nejvyšší izraelská státní vyznamenání.

Na jeho počest nese jeho jméno hlavní ulice jeruzalémské čtvrti Najot.

Dílo

  • Luna, 1926
  • Kismej moledet, 1926
  • Bli kochav, 1927 (francouzsky 1933)
  • Išto ha-senu'a, 1928
  • Naftulej adam, 1929 (arabsky 1955, anglicky 1968)
  • Sipurim, 1929
  • Bat Cijon, 1930
  • Meranenet, 1930
  • Na'ama o ba-nistar uva-nigle, 1934
  • Bi-keduša o be-ahava, 1935
  • Alilot Akavja, 1939 (rusky 1980)
  • Lahatej kirja, 1939
  • Adam, 1943
  • Ba-ofek, 1943
  • Im šachar, 1946
  • Našim, 1949
  • Tom u-Mary: Sipurej Damešek
  • Be-ma'agalej ahava, 1953
  • Ha-snunit ha-rišona, 1954
  • Kisufim, 1955
  • Ele masa'ej Jehuda Halevi, 1959
  • Rav Jehuda Halevi, 1960
  • Rešafim, 1961
  • Ba'al be-amav, 1962
  • Šnej sipurej ahava mejuchedet, 1964
  • Le-kol ha-ce'ada, 1965
  • Be-ge'ut uve-šefel: Sipurim jerušalmijim, 1971
  • Malchut David, 1978

V roce 1962 také vyšly Burlovy „Sebrané spisy“ a v roce 1975 „Soubor povídek“

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yehuda Burla na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b EISENBERG, Ronald L. The Streets of Jerusalem: Who, What, Why. Jerusalem: Devora, 2006. 407 s. Dostupné online. ISBN 1-932687-54-8. S. 71. (anglicky) 
  2. ↑ COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. S. 75. (anglicky) 
  3. ↑ a b Yehuda Burla [online]. The Institute for the Translation of Hebrew Literature [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-22. (anglicky) 
  4. ↑ List of Bialik Prize recipients 1933-2004 [PDF]. Město Tel Aviv [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. (hebrejsky) 
  5. ↑ Israel Prize recipients in 1961 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael [cit. 2010-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-07. (hebrejsky) 

Externí odkazy

Zdroj