Jedlicze

Jedlicze
Kostel v Jedliczi
znak
Poloha
Souřadnice	49°42′59″ s. š., 21°38′44″ v. d.
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Podkarpatské
Okres	Krosno
Gmina	Jedlicze
Jedlicze
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	10,6 km²
Počet obyvatel	5 788 (2012[1])
Hustota zalidnění	546 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Jolanta Urbanik
Vznik	XV. století 1768 (městská práva)
Oficiální web	www.jedlicze.pl
Adresa obecního úřadu	Rynek 6 38-460 Jedlicze
Telefonní předvolba	+48 13
PSČ	38-460
Označení vozidel	RKR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jedlicze je město v okrese Krosno v polském Podkarpatském vojvodství. Žije zde přibližně 5 600^[2] obyvatel. U města sídlí ropná rafinerie.

Geografie

Jedlicze leží v jihovýchodním Polsku, asi 35 kilometrů severně od hranic se Slovenskem a asi 80 kilometrů západně od hranic s Ukrajinou. Městem protéká říčka Jasiołka, pravostranný přítok řeky Wisłoka.

Jedlicze má tři místní části (polsky osiedle): Jedlicze-Centrum, Jedlicze-Męcinka, Jedlicze-Borek.^[3]

K městsko-vesnické gmině (polsky gmina miejsko-wiejska) patří kromě města Jedlicze následujících deset obcí se starostenstvími:

Historie

Osídlení Jedlicze pochází z konce 14. století, první písemná zmínka je z roku 1409^[4] nebo 1410.^[5] Jméno pochází ze slovanského slova jedla (jedle). V roce 1410 bojoval místní šoltys Piotr z Jedlicze v bitvě u Grunwaldu. Až do poloviny 16. století patřila Jedlicze šlechtickým rodům Mleczko a Baczalski. V roce 1657 byla obec vypleněna transylvánskými vojsky během švédské invaze.

Koncem 17. století získal obec rod Wielowiejski, který se neúspěšně pokoušel obci získat městská práva. Městská práva Jedliczi udělil v roce 1768 král Stanislav II., včetně práva pořádat pětkrát ročně jarmark. Poblíž města se 5. dubna 1770 střetla polská vojska Barské konfederace (svazku polské šlechty proti králi Stanislavu Augustovi Poniatowskému a Rusku) a ruská vojska.

Jako výsledek prvního dělení Polska v roce 1772, byla Jedlicze anektována Habsburskou monarchií, a zůstala součástí rakouské Haliče až do roku 1918. V roce 1884, obec, kterou rakouské úřady (jako mnoho jiných) zbavily městských práv, získala železniční spojení s městy Stróże a Zagórz. V letech 1899–1902 zde byla vybudována velká ropná rafinerie.^[6] Vesnice zůstala v soukromém vlastnictví až do 20. let 20. století, posledním vlastníkem byl Walerian Stawiarski. V roce 1925 zde žilo asi 800 obyvatel.^[7]

Jednotky Wehrmachtu do města vtrhly 8. září 1939 a zůstaly zde až do ledna 1945, kdy do Jedlicze přišla Rudá armáda. Během druhé světové války byla místní židovská komunita za holokaustu zdecimována. V roce 1942 Němci zlikvidovali zdejší ghetto, asi 200 Židů odvezli do obce Warzyce. 25. února 1942 uvěznilo krakovské Gestapo několik příslušníků polského odboje v paláci Stawiarski.

V roce 1944 bylo 22 mužů zastřeleno jako součást odplaty za zabití policejního důstojníka. Těla obětí byla ponechána dva dny na silnici jako výstraha obyvatelstvu, poté byla pohřbena v hromadném hrobě na silnici do obce Długie. Ve městě působila Zemská armáda, jejíž místní jednotka v dubnu 1943 napadla výcvikovou školu ukrajinských pronacistických jednotek.

Jedlicze znovu získala status města v roce 1967.

Památky

Mezi nejznámějšími památkami ve městě jsou novogotický kostel z roku 1925, palác Stawiarski a přilehlý park nebo novogotická hřbitovní kaple z roku 1864. Jsou zde pohřbeny dvě dcery spisovatelky Marie Konopnicke – Laura Pytlinska (zemřela 1935) a Zofia Mickiewiczowa (zemřela 1956). V blízké vesnici Zarnowiec stojí panské sídlo z 18. století, které spisovatelce patřilo. Od roku v něm sídlí Muzeum Marie Konopnicke.

Doprava

Severně od města vede Droga krajowa 28 ze směru Jasło do Krosna. Stejná města spojuje i železniční trať na níž leží nádraží Jedlicze, dalšími přímé spojení je kromě jiných do Sanoku. Do Jedlicze zajíždí i tři linky krosenské MHD. Nejbližší mezinárodní letiště Rzeszów-Jasionka je vzdáleno asi 50 kilometrů severně od města.

Významné osobnosti

• kpt. Stanisław Betlej (1910–1945) – příslušník AK, zemřel hrdinskou smrtí při útoku na německý bunkr nad řekou Schwarzer Schöps
• Ryszard Bożek (* 1963, Jedlicze) – redemptorista, bývalý rektor semináře v Tuchówě
• Tadeusz Buczek (1904-1940) – lékař a voják, oběť Katyňského masakru
• Wojciech Gęsiak (* 1954, Jedlicze) – architekt
• gen. Jan Hempel – pochován v Jedliczi, zemřel za záhadných okolností na lovu v blízké obci Potoku w 1932.
• Stanisław Kochanek (1905–1995) – sochař, řezbář, malíř a karikaturista, narozen v Jedliczi, zemřel v Krosně
• Sławomir Peszko (* 1985) – polský fotbalový reprezentant
• Wojciech Smarzowski (* 1965) – polský režisér filmů a seriálů („Wesele”, „Dom zły”, „BrzydUla”)
• Jan Such (* 1948, Jedlicze) – polský volejbalový hráč a trenér, olympionik (Mnichov, 1972), účastník Světového poháru
• Tytus Trzecieski († 1878) – polský šlechtic, filozof, ropný průmyslník; pohřben v Jedliczi.
• Kasper Wojnar (1871-1948) – voják, knihkupec, publicista, aktivista za nezávislost

Partnerská města

• Mallersdorf-Pfaffenberg, Bavorsko, od 26. června 1999^[8]

Galerie

• 
  Kostel sv. Antonína z Padovy
• 
  Palác Stawiarski
• 
  Hřbitovní kaple
• 
  Rafinerie Jedlicze

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jedlicze na anglické Wikipedii a Jedlicze na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedlicze na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Historie Židovské komunity v Jedliczi

Zdroj