Jean Duvergier de Hauranne

Jeho Milost
Jean Duvergier de Hauranne
Komendatární opat kláštera Saint-Cyran-en-Brenne
Církev římskokatolická
Jmenování 1620
Svěcení
Kněžské svěcení červen 1618
Osobní údaje
Země Francouzské královstvíFrancouzské království Francouzské království
Datum narození 1581
Místo narození Bayonne
Datum úmrtí 6. října 1643
Místo úmrtí Paříž
Místo pohřbení Kostel Saint-Jacques-du-Haut-Pas
Alma mater Sorbonna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Ambroise Duvergier de Hauranne, známý také jako opat ze Saint-Cyran (1581, Bayonne – 6. října 1643, Paříž) byl francouzský římskokatolický kněz a v letech 1620–1643 opat kláštera Saint-Cyran-en-Brenne. Je známý především jako duchovní, který uvedl do Francie blud jansenismus.

Život

Po studiu humanitních věd v jeho rodném městě a filozofie na Sorbonně odchází do belgické Lovaně, kde navštěvuje místní jezuitskou kolej. Zde se nejspíše poprvé setkává s autorem jansenismu Corneliem Janseniem, s nímž si, díky jejich podobnému smýšlení, dobře rozumí. Roku 1605 poté oba v Paříži navštěvovali přednášky galikanisty Edmonda Richera. V Paříži navazuje styky s takovými lidmi jako byl sv. Vincenc z Pauly, zakladatel Kongregace Misie, Jean-Jacques Olier, zakladatel Kongregace svatého Sulpicia či Pierre de Bérulle, zakladatel francouzské větvě oratoriánů. Nicméně když svatý Vincenc zjišťuje Saint-Cyranovi záměry a smýšlení, rozchází se s ním. To platí i pro mnohé ostatní známé Saint-Cyrana – až na Bérulleho, poněvadž ten, ač nikdy nesdílel bludy opata ze Saint-Cyran nebo Jansenia, byl jim zavázán za uvedení francouzských oratoriánů do Nizozemí. Dalším významným přítelem Haurannea byl Arnauld d'Andilly, který na stranu Haurannea strhává jeptišky z kláštera Port-Royal, jenž se poté stává centrem jansenismu.

Konec života a smrt

Strmý pád Saint-Cyrana je spojen s kardinálem Richelieu, který ho roku 1638 uvězňuje na zámku ve Vincennes. Richelieu o něm pronesl, že: „je nebezpečnější než šest armád.“[1]. Po smrti Richelieua (1643) je propuštěn na svobodu a triumfálně se vrací do kláštera Port-Royal. Jeho povznesenou náladu nicméně zkazí zpráva o odsouzení spisu C. Jansenia Augustinus. Při zjištění těchto zpráv údajně pronesl: „Řím zachází příliš daleko a musí dostat lekci.“ On již ale nic podniknout nestihne, neboť ho zastihne mrtvice. Pierre de Pons, který udílel umírajícímu Poslední pomazání, poznamenal, že odmítl rozhřešení i Viatikum.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DE MARANDÉ, Léonard. Inconvénients d'etat procédant du Jansénisme. Paris: [s.n.], 1653. 
  2. ↑ RAPIN, René. Histoire Du Jansénisme. Paris: [s.n.], 1644. S. 305. 

Externí odkazy

Zdroj