Jean-Marie Leclair

Jean-Marie Leclair
Narození 10. května 1697
Lyon
Úmrtí 22. října 1764 (ve věku 67 let)
Paříž
Příčina úmrtí bodná rána
Povolání hudební skladatel, baletní tanečník, baletní mistr, houslista, učitel hudby, kapelník, choreograf a tanečník
Příbuzní Jean-Marie Leclair mladší[1][2] (sourozenec)
Významná díla Scylla et Glaucus
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Marie Leclair (někdy pro odlišení od bratra stejného jména zvaný Starší, 10. května 1697, Lyon, Francie – 22. října 1764, Paříž) byl francouzský barokní hudební skladatel a houslový virtuos. Je považován za zakladatele francouzské houslové školy.

Biografie

Narodil se v Lyonu, hudbu (hru na housle) a tanec studoval v Turíně; jeho učitelem byl Giovanni Battista Somis, žák Arcangela Corelliho. V roce 1716 se oženil s tanečnicí Marií-Rose Casthanie; ovdověl v roce 1728. V roce 1723 se Leclair vrátil do Francie, do Paříže, kde dosáhl značných úspěchů jako houslista i skladatel – vystupoval zde v rámci veřejných koncertů Concert Spirituel a věnoval se komponování, hlavně sonáty pro flétnu a basso continuo. V roce 1730 se znovu oženil s Louise Roussel, která připravovala většinu jeho děl do tisku; v roce 1758 se však manželství rozpadlo. V roce 1733 ho Ludvík XV. jmenoval ordinaire de la musique, kterým zůstal do roku 1737, kdy ho různé neshody a rozpory přiměly opustit dvůr.

V roce 1736 při cestě do Holandska navázal kontakt s Pietrem Locatellim, rovněž žákem Corelliho. V Holandsku žil v letech 1738-1743 a byl čas od času zaměstnáván oranžskou princeznou Annou Hannoverskou, zdatnou hráčkou na klávesové nástroje, již svého času vyučoval George Fridrich Händel; Leclair pracoval na jejím dvoře v Haagu jako kapelník jejího soukromého orchestru. V roce 1744 v Madridu vstoupil do služeb infanta Filipa Parmského, velkého obdivovatele francouzské hudby, jemuž věnoval svou 2. knihu koncertů. V roce 1743 se vrátil do Paříže, kde vznikla jeho jediná opera Scylla et Glaucus, provedená poprvé v roce 1746.

Jeho bratři Jean-Marie Leclair mladší (1703–1777), Pierre Leclair (1709–84) i Jean-Benoît (1714-po 1759) byli rovněž hudebníky.

Smrt

V roce 1758, po rozpadu svého druhého manželství, si Leclair koupil malý domek v nebezpečné pařížské čtvrti. Zde byl 22. října 1764 nalezen zavražděn třemi ranami nožem. Vražda nebyla s jistotou objasněna, neví se, co bylo motivem vraždy, nebyl nalezen ani vrah. Policie měla tři podezřelé – zahradníka, jenž našel mrtvolu, Leclairovu druhou ženu (jež měla toužit po jeho penězích) a jeho synovce Guillaume-François Viala (rovněž houslistu, jenž vinil Leclaira z toho, že mu bránil v kariéře); pravda však nebyla nikdy odhalena.

Odkaz

Leclair dokončil syntézu barokního stylu francouzského a italského. Je považován za zakladatele francouzské houslové školy.

Jeho skladby se pravidelně hrají i nahrávají. Nejznámější z jeho díla jsou čtyři knihy o 12 sonátách pro housle, 6 sonát pro trio a 12 koncertů pro housle, dále opera Scylla et Glaucus (1746, Tragédie lyrique).

Z jeho díla se dochovala opera a řada instrumentálních skladeb především pro housle.

Dílo

  • Opus 1: Premier livre de sonates (1723)
  • Opus 2: Deuxième livre de sonates (1728)
  • Opus 3: Sonates à deux violons sans basse (1730)
  • Opus 4: 6 Sonates en trio pour deux violons et B.c. (1731–1732)
  • Opus 5: Troisième Livre de Sonates (1734)
  • Opus 6: Première Récréation de musique d’une exécution facile composée pour deux flûtes ou deux violons (1736)
  • Opus 7: 6 concertos a tre violini, alto e basso, per organo e violoncello (1737)
  • Opus 8: Deuxième Récréation de musique d’une exécution facile composée pour deux flûtes ou deux violons (1737)
  • Opus 9: Quatrième Livre de Sonates (1743)
  • Opus 10: 6 concertos a tre violini, alto e basso, per organo e violoncello (1745)
  • Opus 10: Opera Scylla et Glaucus
  • Opus 12: Second livre de sonates à deux violons sans basse (1747-1749)
  • Opus 13: 3 ouvertures et 3 sonates en trio pour 2 violons (1753)
  • Opus 14 (vydáno posmrtně): Trio pro dvoje housle a generálbas (1766)
  • Opus 15 (vydáno posmrtně): Sonáta pro housle a basso continuo (1767)

Reference

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2018-05-19]
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2018-05-19]

Externí odkazy

Literatura

  • Gisela Beckmann: Die französische Violinsonate mit Basso continuo von Jean-Marie Leclair bis Pierre Gaviniès. Musikalienhandlung Wagner, Hamburg 1975. ISBN 3-921029-27-9
  • Marc Pincherle: Jean-Marie Leclair l’aîné. La Colombe, Paris 1952. ISBN 2-7307-0264-4

Online partitury

Zdroj