Ještěrkovcovité

Jak číst taxoboxJeštěrkovcovité
alternativní popis obrázku chybí
Touleň srdčitá (Houttuynia cordata)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řád pepřotvaré (Piperales)
Čeleď ještěrkovcovité (Saururaceae)
Rich. ex T.Lestib., 1826
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ještěrkovcovité (Saururaceae) je čeleď nižších dvouděložných rostlin, náležející do řádu pepřotvaré (Piperales). Jsou to vlhkomilné byliny se srdčitými listy a drobnými květy v klasovitých květenstvích, u některých druhů podepřených nápadnými bílými listeny. Čeleď zahrnuje 6 druhů ve 4 rodech a je rozšířena v Asii, Severní Americe a Mexiku. Některé druhy se celkem zřídka pěstují jako zajímavé okrasné rostliny.

Popis

Zástupci čeledi ještěrkovcovitých jsou vytrvalé aromatické byliny s přímou nebo poléhavou lodyhou. Listy jsou jednoduché, střídavé, obvykle řapíkaté, s celokrajnou a většinou srdčitou čepelí s dlanitou žilnatinou. Palisty jsou srostlé nebo přirostlé k řapíku a tvoří pochvu. Květy jsou drobné, uspořádané v hustých klasech nebo hroznech. U rodů Houttuynia a Anemopsis a u druhu Gymnotheca involucrata je celé květenství podepřeno nápadnými bílými listeny a připomíná tak jediný květ. Květy jsou oboupohlavné a bezobalné. Tyčinek je 3 až 8, mohou být volné nebo přirostlé k bázi semeníku. Gyneceum je svrchní nebo polospodní, složené ze 3 až 4 částečně nebo zcela srostlých pestíčků. Plod je buď rozpadavý na jednosemenné díly (schizokarp) nebo tobolka otevírající se v horní části.[1][2][3]

  • Detail květenství Houttuynia cordata 'Chameleon'
    Detail květenství Houttuynia cordata 'Chameleon'
  • Květenství ještěrkovce Saururus chinensis
    Květenství ještěrkovce Saururus chinensis
  • Porost ještěrkovce Saururus cernuus ve Virginii v USA
    Porost ještěrkovce Saururus cernuus ve Virginii v USA

Rozšíření

Čeleď ještěrkovcovitých zahrnuje 6 druhů ve 4 rodech. Rod ještěrkovec (Saururus) zahrnuje 2 druhy, z nichž jeden pochází z východní Asie a druhý ze Severní Ameriky. Rod Gymnotheca se vyskytuje ve 2 druzích pouze v Číně s přesahem do severního Vietnamu. Zbývající rody jsou monotypické. Touleň srdčitá (Houttuynia cordata) roste v Asii od Indie po jihovýchodní Asii, mansa kalifornská (Anemopsis californica) v jihozápadních oblastech Severní Ameriky včetně Mexika.[1][2][4]

Historie

Fosilní plody a semena přiřazované k čeledi Saururaceae jsou známy z období eocénu až pliocénu, pylová zrna ze středního eocénu.[5]

Zástupci

Význam

Listy touleně srdčité (Houttuynia cordata) jsou využívány v čínské medicíně. Výhonky se používají jako zelenina.[1] Některé druhy jsou pěstovány jako vlhkomilné okrasné rostliny. V českých botanických zahradách se lze nejčastěji setkat s toulení srdčitou (Houttuynia cordata), která se pěstuje i v různých pestrolistých kultivarech. Řidčeji je pěstován druh mansa kalifornská (Anemopsis californica).[8]

  • Pestrolistý kultivar Houttuynia cordata 'Chameleon'
    Pestrolistý kultivar Houttuynia cordata 'Chameleon'
  • Oddenky touleně čínské v čínské kuchyni
    Oddenky touleně čínské v čínské kuchyni

Přehled rodů

Anemopsis, Gymnotheca, Houttuynia, Saururus[9]

Reference

  1. ↑ a b c XIA, Nianhe; BRACH, Anthony R. Flora of China: Saururaceae [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b BUDDELL, George F.; THIERET, John W. Flora of North America: Saururaceae [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 4. Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1954. 
  4. ↑ The Plant List [online]. Dostupné online. 
  5. ↑ TAYLOR, Thomas N. et al. Paleobotany. The biology and evolution of fossil plants. [s.l.]: Academic Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-12-373972-8. 
  6. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  7. ↑ Flowers - digital herbarium [online]. 1. lékařská fakulta UK. Dostupné online. 
  8. ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 
  9. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2021-02-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj