Jasienica Rosielna

Jasienica Rosielna ;
Poloha
Souřadnice	49°45′7″ s. š., 21°56′37″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Podkarpatské
Okres	Brzozów
Gmina	Jasienica Rosielna
	Jasienica Rosielna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	12,20 km²
Počet obyvatel	2 176 (2021)
Hustota zalidnění	178,4 obyv./km²
Správa
PSČ	36-220
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jasienica Rosielna (do roku 1928 Jasienica)^[3] je polská vesnice na severovýchodě okresu Brzozów v jižní části Podkarpatského vojvodství, správní centrum stejnojmenné gminy. V roce 2021 zde žilo přibližně 2 176 obyvatel,^[4] na konci roku 2024 asi 2 154.^[5]

Historie

Nejstarší písemná zmínka o vsi je z roku 1420, v roce 1470 zde byla založená samostatná farnost.^[6] Roku 1727 získal Stanisław Wierzbowski od Augusta II. souhlas k založení města Jasienica pod magdeburským městským právem s privilegiem pořádat zde trhy. Po Stanisławově smrti přešla Jasienica sňatkem jeho sestry do majetku rodu Załuski. Marianna a Ignacy Załuski zde nechali v roce 1770 vystavět nový farní dřevěný kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v barokních formách. V roce 1881 získal Jasienicu sňatkem Stanisław Wysocki, který si zde vybudoval panské sídlo. To vyhořelo roku 1917. Městská práva si Jasienica udržela do konce první světové války. V srpnu roku 1942 zde bylo nacisty zastřeleno asi 600 židů, kteří byli pohřbeni v hromadném hrobě na židovském hřbitově severně od centra vesnice.^[7]^[8]

Poloha a přírodní poměry

Vesnice leží asi 8,5 kilometru severozápadně od města Brzozów, na severu sousedí s gminou Domaradz, na východě se vsí Blizne, na jihu a západě s vesnicemi Orzechówka, Wola Jasienicka a Wola Komborska.^[4] Je rozložená podél potoka Rosielna, asi pětinu její rozlohy tvoří les. V parku, který obklopoval panské sídlo, a v blízkosti kostela roste několik chráněných stromů, např. čtyři lípy malolisté staré 300–450 let.^[7]

Pamětihodnosti

Dřevěný farní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1770 je součástí I. trasy Stezky podkarpatské dřevěné architektury.^[9]
Anglický Panský park založený v 18. století rodem Załuski.^[8]^[7]