Jaroslav Rössler (architekt)

Jaroslav Rössler
Jaroslav Rössler (okolo roku 1935)
Jaroslav Rössler (okolo roku 1935)
Narození 14. ledna 1886
Kladno[1] / Plzeň[2]
Úmrtí 27. listopadu 1964 (ve věku 78 let)
Praha
Povolání architekt
projektant-urbanista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Rössler (14. ledna 1886 Kladno[1][pozn. 1] – 27. listopadu 1964 Praha) byl český architekt a urbanista.

Život

Narodil se do rodiny ředitele kladenské Státní všeobecné řemeslnické školy Františka Rösslera.[2] Studoval u prof. Jana Kotěry na pražské Uměleckoprůmyslové škole (1906–1910) a u prof. Friedricha Ohmanna na vídeňské Akademii výtvarných umění. Za své školní projekty tehdy získal Hansenovu plaketu i Olbrichovu cenu, za niž během studií absolvoval studijní pobyty v Německu, Itálii, Nizozemsku, Belgii a Švédsku.

Městské divadlo Kladno
Bývalá Šnajdrova tiskárna
Rodinná vila Jaroslava Rösslera ve Střešovicích, ulice U laboratoře čp. 552/18

Již během prvních let praxe se etabloval jako architekt širokého výrazového rejstříku i urbanista. Někdy spolupracoval s Aloisem Dryákem.[4] Za první světové války vstoupil v Omsku v Rusku do československých legií. Po vzniku Československa se zapojil do projektů veřejných budov i rodinných domů. Byl členem Jednoty výtvarných umělců a SVU Mánes. Publikoval v odborných časopisech a roku 1929 vydal monografii Neue Architektur. V roce 1956 obdržel státní vyznamenání Za vynikající práci.[1]

Dílo

První stavby realizoval sám nebo ve spolupráci, stylově pod vlivem moderny, ještě se secesní dekorací:

Později se přiklonil ke stylu novoklasicismu, ale dal se inspirovat také howardovským stylem anglických rodinných domů:

  • Obchodní akademie v Brně (1920)
  • Československé státní reálné gymnázium v Plzni (1923–1926)
  • Vlastní vila v Praze - Střešovicích čp. 552/XVIII v ulici U laboratoře 18.
  • Dělnická úrazová pojišťovna v Praze - Holešovicích (1926–1929)
  • Pražská burza peněžní a zbožní (1936–1937).

Koncem své kariéry se přikláněl k funkcionalismu:

  • Výstavní pavilón ve Voršilské ulici v Praze na Novém Městě, po roce 1948 zvaný Nová síň
  • rodinný dům čp. 1813 v Praze-Dejvicích
  • nájemní dům čp. 480 na Puškinově náměstí v Praze-Bubenči
  • poštovní a telegrafní úřad v Libni

Vytvořil také několik památníků a navrhoval podstavce k pomníkům, např. sochaře Karla Pokorného.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Někdy je jako místo narození uváděna Plzeň.[2][3]
  2. ↑ Spekuluje se, že navrhl jen fasádu a stavbu projektoval Emil Hrabě (1870–1942).[4]

Reference

  1. ↑ a b c d Jaroslav Rössler [online]. Plzeňský architektonický manuál [cit. 2019-08-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Rössler Jaroslav [online]. Informační systém abART [cit. 2019-08-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ Jaroslav Rössler v databázi čs. legionářů z 1. světové války (VHA)
  4. ↑ a b Architekt Jaroslav Rössler [online]. Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně [cit. 2019-08-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • Vlček, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Academia Praha 2004, s. 559 – 560.

Externí odkazy

Zdroj