Jaroslav Peteřík

Jaroslav Peteřík
Narození	11. března 1923 Ostřetice Československo Československo
Úmrtí	20. února 1954 (ve věku 30 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Peteřík (11. března 1923 Ostřetice – 20. února 1954^[1]Věznice Pankrác) byl český sedlák a protikomunistický odbojář.^[2] V roce 1954 byl v politickém procesu komunistickým režimem popraven.

Narodil se v roce 1923 v Ostřeticích na Klatovsku. Jeho otec byl sedlák, měl nejméně jednoho bratra. V dětství nejprve absolvoval obecnou školu. Po absolvování ještě měšťanské školy poté nastoupil na Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech.^[3] Maturitní zkoušku konal v roce 1942. V tomto období zároveň nuceně pracoval ve firmě Philips v Praze jako pomocný mechanik. Na konci druhé světové války začal pracovat na rodinném statku ve své rodné obci. Od roku 1947 byl ženatý s jeho ženou Emilií, měl s ní dvě děti.

Po konci války se stal sympatizantem České strany národně sociální. Byl sympatizantem politika této strany Josefa Ševčíka, který působil právě na Klatovsku, a který později uprchl do exilu. Do protikomunistického odboje se zapojil po komunistickém převratu v únoru 1948, přičemž nadále působil na rodinném statku. V roce 1952 vstoupil do místního JZD, aby na sebe nepoutal pozornost a nezadělal si tak na zbytečný problém s režimem.^[4]

V únoru 1951 byl Peteřík vyškolen instruktorem americké tajné služby CIC, přičemž od března 1951 předával přes vysílání zpravodajské informace agentům za železnou oponou. V červnu 1951 musel vysílání přerušit, obnovil jej opět na podzim téhož roku. V létě téhož roku zároveň navázal kontakt s Josefem Kozlíkem, který mu pomáhal předávat zpravodajské informace týkající se ekonomických i vojenských záležitostí. Josef Kozlík se nicméně v červenci 1952 pokusil z Československa uprchnout. K útěku ze země chtěl využít některý z Peteříkových kontaktů, což se mu nakonec nepodařilo a obrátil se tak na jeden ze svých vlastních kontaktů. Jednalo se ovšem o agenta Státní bezpečnosti, který poté pomohl odbojovou skupinu rozbít.^[5]

Peteřík byl zatčen v září 1953, podobně jako většina jeho spolupracovníků. Případ byl projednáván u Nejvyššího soudu v prosinci 1953. Peteřík byl, stejně jako Kozlík, odsouzen v politickém procesu za trestné činy velezrady a vyzvědačství k trestu smrti. V případu byly odsouzeny další dvě desítky osob, kterým byly uděleny tresty odnětí svobody v délce trvání řady let, například Peteříkův švagr Josef Tykal byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce trvání 14 let. Peteřík se proti verdiktu odvolal, Nejvyšší soud ale verdikt potvrdil a Peteřík tak byl 20. února 1954 v Pankrácké věznici popraven.^[6] Pohřben byl ve společném hrobě v pražských Ďáblicích.^[7]

V březnu 2014 byla na jeho rodný dům v Ostřeticích instalována pamětní deska.^[8]

Zdroj