Jaroslav Lančík

pplk. Jaroslav Lančík
Narození 13. května 1921
Přerov
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 2. července 1941
Lower Park Farm, Wiltshire
AnglieAnglie Anglie
Příčina úmrtí sestřelení
Místo pohřbení Hulín
Národnost česká
Vzdělání střední
Alma mater Obchodní akademie Přerov
Povolání radiooperátor a palubní střelec
Zaměstnavatel Royal Air Force
Rodiče František Lančík, Hermína Dvořáková
Příbuzní sestra Eva Lančíková, tety Věra Dvořáková a Marie Dřevojánková, strýc Josef Dřevojánek
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Lančík (13. května 1921 Přerov – 2. července 1941 Lower Park Farm) byl český palubní střelec 311. československé bombardovací perutě padlý v druhé světové válce.

Život

Jaroslav Lančík se narodil 13. května 1921 v Přerově v rodině Františka Lančíka, komunálního politika, a Hermíně rozené Dvořákové. Vystudoval přerovskou obchodní školu. Jeho otec se v roce 1938 stal starostou Přerova, funkci musel opustit po německé okupaci v březnu 1939. V září téhož roku spustili nacisté preventivní zatýkací Akci Albrecht I., v jejímž sítě měl jeho otec uváznout. Byl ale varován svými německými známými a tak oba uprchli z protektorátu přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do francouzského Agde, kde se přihlásili do československé armády v zahraničí. Jaroslav Lančík u sebe nesl i šifrovací klíč a seznam vlnových délek dvou vysílaček přerovských odbojářů, které v Agde 8. března 1940 odevzdal. Po porážce Francie se přesunul do Velké Británie a stal se příslušníkem 311. československé bombardovací perutě a vyškolen na radiooperátora a palubního střelce. Dosáhl hodnosti četaře. Dne 2. července 1941 se jako nováček na pozici zadního střelce letounu Vickers Wellington Mk. IC R1516 KX-U vracel z bombardování Cherbourgu. Stroj byl poškozený a proto zaostal za formací, což společně s poruchou vysílače identifikujícího vlastní letadla zmátlo britskou obranu, která na něj navedla nočního stíhače. Tím byl velitel 604. noční stíhací perutě RAF Charles Henry Appleton na stroji Bristol Beaufighter a ten se nemýlil.[1] Letoun explodoval a společně s Jaroslavem Lančíkem v něm uhořeli Adolf Dolejš, Richard Hapala, Oldřich Helma, Jaroslav Petrucha a Antonín Plocek. Ostatky Jaroslava Lančíka identifikoval jeho otec, nechal je 7. července zpopelnit v krematoriu v Salisbury a po skončení druhé světové války dopravil a pohřbil v rodinném hrobě v Hulíně.

Rodina

Matka Jaroslava Lančíka Hermína Lančíková jakož i sestra Eva, tety Věra Dvořáková a Marie Dřevojánková se strýcem Josefem Dřevojánkem spolupracovali při podpoře příslušníků sovětských výsadků, za což byli během června 1942 popraveni na brněnských Kounicových kolejích.[2][3][4][5][6]

Posmrtná ocenění

  • Jaroslav Lančík byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka
  • Po rodině Lančíkových je pojmenována jedna z přerovských ulic.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Okolnosti sestřelu letadla Richarda Hapaly resp. Jaroslava Lančíka na stránkách Válka.cz
  2. ↑ Hermína Lančíková v Encyklopedii dějin města Brna
  3. ↑ Eva Lančíková v Encyklopedii dějin města Brna
  4. ↑ Věra Dvořáková v Encyklopedii dějin města Brna
  5. ↑ Marie Dřevojánková v Encyklopedii dějin města Brna
  6. ↑ Josef Dřevojánek v Encyklopedii dějin města Brna

Externí odkazy

Zdroj