Jaroslav Kursa

Jaroslav Kursa
Jaroslav Kursa
Jaroslav Kursa
Narození 12. října 1875
Blovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 12. června 1950 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov v Brně
Povolání archivář a heraldik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Původní Kursův návrh vlajky s klínem do třetiny délky
Oficiální podoba státní vlajky Československé republiky (signovaná dole podél trikolórové žerdi "Kursa") dle zákona č. 252/1920 Sb., o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti (první republiky), identická se současnou státní vlajkou České republiky
Hrob Jaroslava Kursy

Jaroslav Kursa (12. října 1875 Blovice[1] – 12. června 1950 Praha) byl český heraldik a archivář, který je považován za tvůrce československé státní vlajky, jež je i nezměněnou státní vlajkou České republiky.

Život

Narodil se v budově bývalé školy v Blovicích (na budově je pamětní deska) jako syn řídícího učitele Kašpara Kursy († 1896).[2] Studoval na gymnáziu v Plzni, odkud přešel do Prahy na gymnázium v Žitné ulici. Maturitní zkoušku vykonal v Plzni.[3]

Po smrti otce přesídlila matka se synem a dcerou Annou do Prahy, kde byla policejně hlášena od roku 1897.[4] V letech 1894–1897 studoval Jaroslav Kursa na Filozofické fakultě české Karlo - Ferdinandovy univerzity. Ke státním zkouškám nebyl připuštěn ze zdravotních důvodů a studium neukončil. V letech 1898–1904 učil na středních školách v Českých Budějovicích a v Praze. Od roku 1909 byl zaměstnán jako kancelářský pomocník v Místodržitelském archivu v Praze, ze kterého vznikl v roce Archiv ministerstva vnitra.

V letech 1920–1922 se Kursovým pracovištěm stala Vídeň, kde členem skupiny archivářů, kteří organizovali převoz českých archiválií z rakouských archivů.[3]

Od roku 1926 pobýval v Brně, kde se věnoval skartaci archivních spisů. Zde se 10. července 1927 oženil s Boženou Kubínovou (1882–1964), sestrou malíře Otokara Kubína (Coubine), manželství bylo bezdětné. Manželé Kursovi se odstěhovali do Prahy, Jaroslav Kursa odešel do penze v roce 1931. Okolo roku 1945 přijal zaměstnání archiváře a knihovníka Ústřední matice školské. V období 1948–1949 pracoval ještě rok jako brigádník. Zemřel ve Vinohradské nemocnici v Praze.[3]

Po smrti manžela se Božena Kursová vrátila do Brna. Proto je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 10/hr. 93-9, kde jsou uloženy urny obou manželů.

Dílo

Po vzniku samostatného státu přinesl komisi pro státní symboly v roce 1919 detailně propracovaný návrh vlajky nové republiky v podobě historické bílo-červené české vlajky doplněné modrým žerďovým klínem, původně sahajícím do 1/3 délky, který byl na doporučení člena komise ak. mal. Františka Kysely prodloužen do 1/2 délky vlajky a 30. března 1920 Revolučním národním shromážděním uzákoněn jako státní symbol.[5]

Posmrtné připomínky

  • Původně nebylo jméno Jaroslava Kursy označeno na hrobě na Ústředním hřbitově v Brně (byla zde umístěna pouze destička se jménem manželky). V roce 2021 byl hrob opraven, doplněn náhrobní deskou symbolizující československou vlajku a jménem jejího autora.[6]
  • Pamětní deska byla v Blovicích, na budově bývalé měšťanské školy, Kursově rodném domě, odhalena 28. října 2005. Desku vyrobenou z imitace bronzu vytvořil sochař Jiří Fuchs z Prahy. Vyobrazuje českou vlajku ve svislém zavěšení, na níž je vymodelována Kursova tvář a pod ní nápisy: ZDE SE NARODIL • JAROSLAV KURSA • *12. 10 1875 †12. 6. 1950 • TVŮRCE ČESKOSLOVENSKÉ • STÁTNÍ VLAJKY. Deska má přibližně rozměry vlajky (2:3), klín však nesahá do poloviny vlajky a šikmé šrafování odpovídá purpurové barvě a ne modré (vodorovné šrafování, viz Vexilologické názvosloví). Slavnostní projev přednesl starosta Jan Poduška a vexilolog Aleš Brožek. Desku odhalila Kursova praneteř Eva Sassmannová.[7]

Spor o autorství vlajky

V 60. letech 20. století se za autora vlajky považoval akademický malíř Jaroslav Jareš. Jeho autorství ale nebylo historickými výzkumy potvrzeno.[8] Podobnou vlajku prý použil už v roce 1918 Čechoameričan Josef A. Knedlhans.[9] Rozhodující a prameny nesporně doložený je však autorský přínos právě Jaroslava Kursy a Františka Kysely činných v tehdejší oficiální komisi pro státní symboly (první) republiky.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Úmrtí. Národní listy. 1896-06-06, s. 4. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  3. ↑ a b c HRBKOVÁ, Renata. Tichý archivář. , 2021 [cit. 2023-03-04]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Jiří Mihola. s. 12–45. Dostupné online.
  4. ↑ Policejní ředitelství I, konskripce, karton 332, obraz 352 [online]. Národní archiv [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vládní návrh zákona, kterým se stanoví vládní barvy a státní vlajka, a jímž vláda se zmocňuje k dalšímu opatření ve příčině vlajek, praporů a znaků. Národní shromáždění československé 1918-1920, tisk 1773. www.psp.cz [online]. 1919-10-30 [cit. 2018-10-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ PÍCHA, František; WALTER, Vilém. Památník autora naší státní vlajky na Ústředním hřbitově v Brně. Genealogické a heraldické informace. Moravská genealogická a heraldická společnost v Brně. Roč. 2021, s. 176–179. Dostupné online po registraci. Dostupné online [cit. 2023-03-04]. ISSN 0862-8963. 
  7. ↑ Zpravodaj Vexilologie č. 139 (XII/2005)
  8. ↑ BROŽEK, Aleš. Vývoj naší státní vlajky - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop. www.historickykaleidoskop.cz [online]. [cit. 2018-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-28. 
  9. ↑ Symboly Československa mají téměř století. Společný stát ale nevydržel.. www.impuls.cz [online]. [cit. 2016-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-22. 
  10. ↑ Sto let československé vlajky : sborník článků vydaný u příležitosti stého výročí přijetí československé vlajky = 100 years of the Czechoslovak flag [online]. Praha: Česká vexilologická společnost, 2020. S. 8–13, 16, 48-49, 115-116. ISBN 978-80-270-7342-9. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj