Jaroslav Kovář starší

Jaroslav Kovář starší
Narození 1. března 1883
Dukovany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. května 1961 (ve věku 78 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Ústřední hřbitov Neředín
Národnost česká
Povolání architekt
Děti Jaroslav Kovář mladší
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jaroslav Kovář starší – vyobrazení na fasádě budovy Muzea moderního umění v Olomouci. Tuto fasádu projektoval.

Jaroslav Kovář starší (1. března 1883 Dukovany[1] – 24. května 1961 Olomouc[2]) byl český architekt. Jeho tvorba je inspirována množstvím architektonických stylů začátku 20. století, od neobaroka přes secesi a kubismus, až po monumentalismus.[3] Většina jeho staveb se nachází v Olomouci.[3]

Život

Secesní dům manželů Smékalových v Riegrově ulici v Olomouci
Rondokubistická budova bývalé Moravskoslezské banky s freskami a sgrafity od Jano Köhlera v Olomouci
Budova Muzea moderního umění v Denisově ulici v Olomouci
Detail fasády Muzea moderního umění v Olomouci
Vila U Kovářů v Kroměříži

Jaroslav Kovář studoval v Praze u profesora Aloise Čenského a podle některých zdrojů měl studovat i v Brně u profesora Jaroslava Syřiště. Mezi lety 1905 a 1908 se vzdělával a pracoval v různých studiích v USA (New York, Chicago) a v roce 1909 se trvale usadil v Olomouci, žil zde s manželkou a synem (budoucím architektem Jaroslavem Kovářem). Začal pracovat ve společnosti Jana Hublíka a v roce 1915 zahájil činnost jako samostatný architekt. Po smrti své první manželky v roce 1937 se oženil ještě dvakrát, naposledy v roce 1951. Pochován je na Ústředním hřbitově v Olomouci.[4]

Dílo

Neobarokní stavby

  • 1908–1909: účast na projektu přestavby Arcibiskupské konzistoře, Biskupské náměstí, Olomouc
  • 1909–1911: účast na projektu Salesiana, Žerotínovo náměstí 2, Olomouc[5]

Secese

  • Pozdně secesní návrhy fasád navazují na vídeňské projekty Otty Wagnera a chicagskou tvorbu Louise Sullivana.
  • 1908: projekt průčelí Domu L. a J. Beerových, Ostružnická 9, Olomouc
  • 1908: projekt vily U Kovářů, Havlíčkova 42 (nyní 44), Kroměříž
  • 1909–1911: projekt průčelí Nájemního domu E. a F. Smékalových, Riegrova 10, Olomouc
  • 1910–1911: projekt průčelí Hotelu Přerov, Pekařská 7, Olomouc – zbořeno v 80. letech 20. století. Na místě hotelu dnes stojí obchodní dům Koruna.[5]

Neoklasicismus a kubismus

  • 1915–1918: přestavba Domu manželů M. a A. Donathových (dnes Muzeum moderního umění), Denisova 47, Olomouc – neoklasický styl s kubistickými prvky, autorem rozsáhlé reliéfní sochařské výzdoby fasády je mnichovský sochař Moritz Lau.[5][6]
  • Kubistický altán v obci Příkazy – autor návrhu altánu není znám, ale někteří památkáři se domnívají, že jím mohl být Jaroslav Kovář starší.[7]

Rondokubismus a regionalismus

  • 1922–1923: Návrh budovy bývalé Moravskoslezské banky, Denisova 10, Olomouc – kombinace pražského rondokubismu s moravskými folklórními motivy na freskách a sgrafitech od Jano Köhlera.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 11. Dostupné online. 
  2. ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 15. Dostupné online. 
  3. ↑ a b MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Závěr, s. 72–73. Dostupné online. 
  4. ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 11–15. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Chronologický soupis realizovaného a nerealizovaného architektonického díla Jaroslava Kováře staršího, s. 74–77. Dostupné online. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.olomouc-tourism.cz [online]. [cit. 2008-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17. 
  7. ↑ Památkáři nemohou vypátrat autora altánu v obci Příkazy citováno 21. dubna 2008

Literatura

  • Zatloukal, P., Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002, ISBN 80-85227-49-5, s. 585–596
  • Zatloukal, P., Architektonické dílo Jaroslava Kováře st., v: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 1980, č. 208, s. 5–11
  • Zatloukal, P., Černoušek, T., Šlapeta, V., Olomoucká architektura 1900–1950, Olomouc 1981
  • Zatloukal, P., Muzem umění Olomouc, Olomouc 1992, ISBN 80-85227-07-X

Externí odkazy

Zdroj