Jaroslav Kovář starší

Jaroslav Kovář starší
Narození 1. března 1883
Dukovany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. května 1961 (ve věku 78 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání architekt
Děti Jaroslav Kovář mladší
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Jaroslav Kovář starší – vyobrazení na fasádě budovy Muzea moderního umění v Olomouci. Tuto fasádu projektoval.

Jaroslav Kovář starší (1. března 1883 Dukovany[1] – 24. května 1961 Olomouc[2]) byl český architekt. Jeho tvorba je inspirována množstvím architektonických stylů začátku 20. století, od neobaroka přes secesi a kubismus, až po monumentalismus.[3] Většina jeho staveb se nachází v Olomouci.[3]

Život

Secesní dům manželů Smékalových v Riegrově ulici v Olomouci
Rondokubistická budova bývalé Moravskoslezské banky s freskami a sgrafity od Jano Köhlera v Olomouci
Budova Muzea moderního umění v Denisově ulici v Olomouci
Detail fasády Muzea moderního umění v Olomouci
Vila U Kovářu v Kroměříži

Jaroslav Kovář studoval v Praze u profesora Aloise Čenského a podle některých zdrojů měl studovat i v Brně u profesora Jaroslava Syřiště. Mezi lety 1905 a 1908 se vzdělával a pracoval v různých studiích v USA (New York, Chicago) a v roce 1909 se trvale usadil v Olomouci, žil zde s manželkou a synem (budoucím architektem Jaroslavem Kovářem). Začal pracovat ve společnosti Jana Hublíka a v roce 1915 zahájil činnost jako samostatný architekt. Po smrti své první manželky v roce 1937 se oženil ještě dvakrát, naposledy v roce 1951. Pochován je na Ústředním hřbitově v Olomouci.[4]

Dílo

Neobarokní stavby

  • 1908–1909: účast na projektu přestavby Arcibiskupské konzistoře, Biskupské náměstí, Olomouc
  • 1909–1911: účast na projektu Salesiana, Žerotínovo náměstí 2, Olomouc[5]

Secese

  • Pozdně secesní návrhy fasád navazují na vídeňské projekty Otty Wagnera a chicagskou tvorbu Louise Sullivana.
  • 1908: projekt průčelí Domu L. a J. Beerových, Ostružnická 9, Olomouc
  • 1908: projekt vily U Kovářů, Havlíčkova 42 (nyní 44), Kroměříž
  • 1909–1911: projekt průčelí Nájemního domu E. a F. Smékalových, Riegrova 10, Olomouc
  • 1910–1911: projekt průčelí Hotelu Přerov, Pekařská 7, Olomouc – zbořeno v 80. letech 20. století. Na místě hotelu dnes stojí obchodní dům Koruna.[5]

Neoklasicismus a kubismus

  • 1915–1918: přestavba Domu manželů M. a A. Donathových (dnes Muzeum moderního umění), Denisova 47, Olomouc – neoklasický styl s kubistickými prvky, autorem rozsáhlé reliéfní sochařské výzdoby fasády je mnichovský sochař Moritz Lau.[5][6]
  • Kubistický altán v obci Příkazy – autor návrhu altánu není znám, ale někteří památkáři se domnívají, že jím mohl být Jaroslav Kovář starší.[7]

Rondokubismus a regionalismus

  • 1922–1923: Návrh budovy bývalé Moravskoslezské banky, Denisova 10, Olomouc – kombinace pražského rondokubismu s moravskými folklórními motivy na freskách a sgrafitech od Jano Köhlera.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 11. Dostupné online. 
  2. ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 15. Dostupné online. 
  3. ↑ a b MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Závěr, s. 72–73. Dostupné online. 
  4. ↑ MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Životní osudy Jaroslava Kováře staršího, s. 11–15. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d MRÁZKOVÁ, Soňa. Architektonické dílo Jaroslava Kováře st. (1883–1961) [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2008 [cit. 2010-10-30]. Kapitola Chronologický soupis realizovaného a nerealizovaného architektonického díla Jaroslava Kováře staršího, s. 74–77. Dostupné online. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.olomouc-tourism.cz [online]. [cit. 2008-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17. 
  7. ↑ Památkáři nemohou vypátrat autora altánu v obci Příkazy citováno 21. dubna 2008

Literatura

  • Zatloukal, P., Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 2002, ISBN 80-85227-49-5, s. 585–596
  • Zatloukal, P., Architektonické dílo Jaroslava Kováře st., v: Zprávy Krajského vlastivědného muzea v Olomouci 1980, č. 208, s. 5–11
  • Zatloukal, P., Černoušek, T., Šlapeta, V., Olomoucká architektura 1900–1950, Olomouc 1981
  • Zatloukal, P., Muzem umění Olomouc, Olomouc 1992, ISBN 80-85227-07-X

Externí odkazy

Zdroj