Jaroslav Kamarýt

Jaroslav Kamarýt
Narození 7. dubna 1900
Kardašova Řečice
Úmrtí 27. října 1978
Národnost česká
Povolání vojenský letec
Znám jako akrobatický letec
Ocenění Diplom Paula Tissandiera
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Kamarýt (7. dubna 1900 Kardašova Řečice27. října 1978) byl český akrobatický pilot a podplukovník československého letectva.[1][2][3]

Život a působení

Absolvoval vojenské letecké učiliště při leteckém pluku č. 1 v Praze.[4] Dne 22. října 1924 získal civilní pilotní průkaz. Dne 1. 4. 1928 se stal rotmistrem z povolání. Byl učitelem létání ve vojenských učilištích v Chebu, Prostějově a Olomouci. Po 2. světové válce, kterou strávil v civilním zaměstnání v Kardašově Řečici, byl zařazen u cvičné letky v Českých Budějovicích.[1] Od 1. 7. 1951 do 25. 2. 1952 byl v hodnosti štábní kapitán velitelem 50. leteckého kurýrního pluku v Klecanech.[5] Ve velitelských funkcích působil též na letištích Praha – Kbely a České Budějovice. Byl prvním náčelníkem Aeroklubu České Budějovice, resp.též náčelníkem krajského Aeroklubu Svazarmu v Českých Budějovicích, zúčastnil se založení letiště Hosín. V roce 1956 odešel do výslužby v hodnosti podplukovníka.[1] V roce 1957 mu Mezinárodní letecká federace udělila Diplom Paula Tissandiera, který slouží k ocenění za významný přínos k rozvoji všeobecného letectví a sportovního letectví zvláště.[2] Působil jako rozhodčí soutěží v letecké akrobacii.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c IRRA, Miroslav. České Budějovice a československé vojenské letectvo v letech 1945-1950. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum 218 s. ISBN 9788086260617. OCLC 124090823 S. 164. 
  2. a b c Jaroslav Kamarýt - Oficiální stránka města Kardašova Řečice. www.kardasova-recice.cz [online]. [cit. 2021-08-28]. Dostupné online. 
  3. Kdo byl pan podplukovník Jaroslav Kamarýt?. Řečické zajímavosti. 2015-03-30, roč. XL, čís. 1. 
  4. Letka 34. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2021-08-28]. Dostupné online. 
  5. 50. spojovací letecký pluk Klecany. www.vrtulnik.cz [online]. [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj