Jaroslav Gregor

JUDr. Jaroslav Gregor
Narození 6. srpna 1901
Rašovice
Úmrtí 1968 (ve věku 66–67 let)
Národnost česká
Povolání advokát a spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Gregor (6. srpna 1901 Rašovice – 1968) byl český spisovatel, povoláním právník. Pro svou beletristickou tvorbu používal pseudonym Jaroslav Velšovský.

Život

Do roku 1939

Narodil se roku 1901 v Rašovicích na jižní Moravě. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V únoru 1929 se oženil s Annou Klementovou.[1]

Za německé okupace

Koncem roku 1939 se dostal do konfliktu s kolaborantským novinářem A. J. Kožíškem (1905–1947, po válce popraven). Gregor jako divadelní referent Moravské orlice hodnotil pozitivně výkon herce Zemského divadla v Brně, komunisty Josefa Skřivana, na jehož likvidaci se Kožíšek podílel. V březnu 1941 zveřejnil Kožíšek článek Zednáři se znovu scházejí,[2] ve kterém označil Gregora (bez uvedení jména, ale s jasnými indiciemi) za zednáře a Benešovce.[3] Tento článek předcházel prvnímu Gregorovu zatčení a vyšetřování v září až listopadu 1941, kdy mu bylo kladeno za vinu, že v říjnu 1938 přeložil do pohraničí 541 německých úředníků zemského finančního ředitelství v Brně; též mu byla kladena za vinu jeho frankofilská činnost.

Podruhé byl zatčen 10. března 1945 proto, že založil a vedl ilegální odbojovou skupinu finančních zaměstnanců. Počátkem dubna 1945 byl převezen do koncentračního tábora v Mirošově. Chování Jaroslava Gregora za okupace bylo v roce 1947 předmětem parlamentní interpelace na tehdejšího ministra financí Jaromíra Dolanského, který Gregora obhájil.[4]

Po 2. světové válce

Po 2. světové válce byl vicepresidentem a správcem Zemského finančního ředitelství v Brně.

Členství ve spolcích

Byl členem Moravského kola spisovatelů a předsedou Napoleonské společnosti pro Československou republiku v Brně.[5][p 1] Byl rovněž činný ve slavkovském Sokole, od roku 1933 vedl Společnost přátel Francie.[6]

Dílo

Napoleonské hry, Slavkov, 1933
Jaroslav Velšovský: Svět bez žen (obálka)

Vlastním jménem podepisoval odborné publikace z oborů finančnictví, tělovýchovy, z oblasti napoleonských válek a svoje paměti na protifašistický odboj a věznění.

Samostatnou část díla tvoří beletrie, kterou publikoval pod pseudonymem Velšovský. Odborná literatura se beletristickému dílu Jaroslava Gregora nevěnuje (např. Lexikon české literatury se o něm nezmiňuje) nebo ho považuje za okrajového autora.[7] Čtenářsky však byla díla zveřejněná pod pseudonymem Jaroslav Velšovský poměrně úspěšná; např. román Děti vášně (v databázi NK ČR neuveden) se dočkal čtyř vydání,[8] některá vyšla opakovaně u různých nakladatelů.

Napoleonské hry

Byl autorem libreta Napoleonských her, které se v letech 1933 a 1935 konaly ve Slavkově jako připomínka tamní bitvy. (V roce 1935 se Her zúčastnil president Edvard Beneš, Napoleona představoval herec Národního divadla Bedřich Karen.)[9]

Deníky a časopisy

Byl divadelním referentem Moravských novin a Moravské orlice. Jako odborník na napoleonskou dobu přispěl např. do Moravské orlice,[10] k sedmdesátiletému působení tohoto deníku zveřejnil sérii podčárníků.[11] V Moravské orlici též přispíval do rubriky Právní poradna.[12] Příspěvky v periodikách podepisoval Dr. Slávek Gregor.

Knižní vydání

Pod vlastním jménem (publikace o Napoleonovi a pro Sokol)

  • Šedesát let (k šedesátému výročí založení Sokolstva; Křenovice u Brna, Sokolská župa Petra Chelčického, 1922)
  • Dvě tělocvičné skladby pro sokolský dorost (Hodějice, Sokol, 1923)
  • Slavkov, Napoléon-Austerlitz 1805–1931 (péčí Napoleonské výstavy ve Slavkově u Brna, redakce Jaroslav Gregor; V Brně, Národohospodářská propagace Č.R., 1931)
  • Památník slavnosti odhalení pamětní desky dr. Václavu hraběti z Kaunic (Slavkov, Sbor pro uctění památky dr. Václava hraběte z Kaunic, 1933)
  • Císařův praporečník (Příběh malého chlapce veliké doby, ilustrace Hynek Polášek; V Brně, Napoleonská společnost, 1937)
  • Sborník společnosti přátel Francie Napoleon(redakce Jar. Gregor; V Brně, vlastním nákladem společnosti, 1938)
  • Mír (ke 140. výročí bitvy u Slavkova, sborník, redakce Jaroslav Gregor s redakčním kruhem; Brno, Novela, 1946)

Pod vlastním jménem (finance)

  • Jak sestavovati daňová přiznání (Spoluautoři Dr. Fr. Pospíšil, Jaroslav Gregor; Brno, Moravské nakladatelství, B. Pištělák, 1933–1934)
  • O vyměřování daní a odvolání (Spoluautoři Dr. Fr. Pospíšil, Jaroslav Gregor; Brno, Moravské nakladatelství, 1933)
  • Placení, vymáhání a slevy daní (Spoluautoři Dr. Jaroslav Gregor, Dr. František Pospíšil; Brno, Moravské nakladatelství, 1933)
  • Měnová opatření (Brno, Rovnost, 1945)
  • Soupis vkladů, pojistek a cenných papírů (Spoluautoři Dr. Jaroslav Gregor, Dr. Vladimír Komender; Brno, Rovnost, 1945)
  • Daň ze mzdy (Tabulky daně ze mzdy, spoluautoři Dr. Jaroslav Gregor, Dr. Vladimír Komender; Brno, Rovnost, 1947)

Pod vlastním jménem (jiné)

  • Tomášovy housle (lyrická reportáž, příběh Tomáše Bati; V Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1940)
  • Hovory s tebou ((příběhy z věznice v Brně a z koncentračního tábora v Mirošově v době nacistické okupace; Brno, Novela, J. Jícha, 1945)
  • Vzpomínáme na Mirošov (památník osvobozených politických vězňů koncentračního tábora v Mirošově u Rokycan, redakce Jaroslav Gregor, kresby František Myslivec; V Brně, Novela, 1946)
  • Hovory s tebou (příběhy z věznice v Brně a z koncentračního tábora v Mirošově v době nacistické okupace, reprint; Rokycany, Státní okresní archiv, 2001)

Pod pseudonymem Jaroslav Velšovský

  • Slávkova dorostenecká devítka (Prostná pro 9 dorostenců; Brno, A.V. Kubáček, 1924 a 1927)
  • Velšovská dvacítka (Symbolická prostná žen; Brno, A.V. Kubáček, 1924
  • Láska kletby silnější (román, ilustrace František Myslivec; nákladem vlastním, 1925 nebo 1926)
  • Zlato, srdce, kamení (román; Královské Vinohrady, Ziegner, 1925)
  • Až se vrátíš! (Hra ze světové války a převratu o 3 dějstvích; Brno, Nákladem vlastním 1926 a Praha, Fr. Švejda 1928)
  • Naše děcka (Dívčí sny, vzpomínky, ztřeštěné nápady, rozkošné lásky a tragické smutky; Pardubice, Hůrková-Radoměřská 1926 a Brno, A. Odehnal 1929)
  • Hotel "U pěti minut" (brněnský erotický román; Brno, Kramerius, 1927)
  • Láska kletby silnější (ilustroval Fr. Myslivec; Brno, Joža Jícha, 1927)
  • Paprsky smrti (román neskonalé lásky a podivných dobrodružství; V Brně, nákladem Davidovy houpačky, 1927)
  • Nový kapitál (román budoucnosti; Brno, Joža Jícha, 1930)
  • Svět bez žen (román; Brno, Joža Jícha, 1930)

Ocenění

V roce 1936 vyznamenal Jaroslava Gregora francouzský prezident Řádem čestné legie za jeho zásluhy o vybudování Mohyly míru na slavkovském bojišti.[6][13] V roce 1946 mu francouzská vláda udělila hodnost Rytíř čestné legie.[4]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Samostatná Napoleonská společnost v Brně byla založena v roce 1934.

Reference

  1. ↑ Společnost/Sňatek. Lidové noviny. 8. 2. 1929, s. 8. Dostupné online. 
  2. ↑ Zednáři se znovu scházejí. Moravská orlice. 1. 3. 1941, s. 2. Dostupné online. 
  3. ↑ VEČEŘA, Pavel. Žurnalisté mezi zradou a kolaborací [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2014 [cit. 2020-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-15. 
  4. ↑ a b Ústavodárné NS RČS 1946-1947, 25. 11. 1947 [online]. PS Parlamentu ČR [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ Valná schůze Napoleonské společnosti.... Národní listy. 13. 3. 1937, s. 5. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Osobnosti Slavkova u Brna. Kapitola JUDr. Jaroslav Gregor. Slavkov Austerlitz [online]. Bedřich Maleček, 2021-05-11 [cit. 2023-12-03]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZACH, Aleš. Slovník českých nakladatelství: Fr. Ziegner [online]. [cit. 2020-01-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jaroslav Velšovský: Děti vášně. Moravská orlice. 25. 12. 1925, s. 10. Dostupné online. 
  9. ↑ Napoleonské hry. Lidové noviny. 17. 6. 1935, s. 1. Dostupné online. 
  10. ↑ Dr. Jaroslav Gregor: Osudy slavkovské komnaty Napoleonovy. Moravská orlice. 13. 1. 1935, s. 5. Dostupné online. 
  11. ↑ Např. Dr. Slávek Gregor: 70 let Moravské orlice. Moravská orlice. 4. 4. 1931, s. 1. Dostupné online. 
  12. ↑ Např. Právní poradna/Slávek Gregor: Dovolená. Moravská orlice. 19. 5. 1929, s. 4. Dostupné online. 
  13. ↑ Vyznamenání. Moravská orlice. 6. 6. 1936, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj