Jaromír Dajbych
Ing. arch. Jaromír Dajbych | |
---|---|
![]() | |
Narození |
20. ledna 1883 Kutná Hora; ![]() |
Úmrtí |
23. ledna 1956 Kutná Hora; ![]() |
Bydliště | Kutná Hora |
Povolání | civilní inženýr, architekt, stavitel |
Aktivní roky | 1910 až 1948 |
Zaměstnavatelé |
|
Domovské město | Kutná Hora |
Titul | Ing. arch. |
Politické strany | |
Rodiče | Čeněk Dajbych (1845–1913) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaromír Dajbych (20. ledna 1883 Kutná Hora – 23. ledna 1956 Kutná Hora) byl autorizovaný civilní inženýr a architekt, stavitel, politik a sokolský funkcionář činný v Kutné Hoře.[1][2] Za druhé světové války byl vězněn[3] a po Únoru 1948 pronásledován komunistickým režimem. Významná prvorepubliková kutnohorská osobnost.[4][5]
Život
Jaromír Dajbych se narodil 20. ledna 1883 v Kutné Hoře do rodiny místního kutnohorského stavitele Čeňka Dajbycha (1845–1913).[4] Vysokoškolské vzdělání (architekturu) absolvoval v Praze na technice (ČVUT) v letech 1900 až 1906 u architekta, pedagoga, designéra a restaurátora Josefa Schulze (1840–1917).[6] Po skončení studií byl od roku 1910 stavitelem na Kutnohorsku, kde pak po smrti svého otce v roce 1913 převzal jeho stavební firmu.[6][4][5]
Stavební a architektonická činnost
Zde uvedený výčet projekčních, stavebních, opravných či rekonstrukčních prací, kterých se Jaromír Dajbych se svojí firmou účastnil není zdaleka úplný:
- 1912: Bývalý objekt školy ve Zbraslavicích,[6][7] památkově chráněný objekt od 3. května 1958;[8]
- 1913: Rozšíření skladiště Hospodářského dvora v Kutné Hoře;[6][4]
- 1919: Přestavba hotelu Černý kůň, Kollárova číslo popisné 314 v Kutné Hoře.[9][6] Budovu hotelu Dajbych přestavěl a v roce 1919 na domě vytvořil modernistickou fasádu.
- 1931–1933: Tylovo divadlo v Kutné Hoře;[10][4][5]
- 1937: Hangár na letišti ve Zbraslavicích;[11][6]
- 1941: Oprava kostela svatého Jakuba Staršího v Kutné Hoře;
- 1939–1943: Hlavní budova nemocnice v Kutné Hoře (Kutná Hora – Žižkov, čp. 237, Vojtěšská 26);[12][4][5]
- ????: Kostel v Červených Janovicích;[4][5]
- ????: Obecná škola v Kutné Hoře;[4]
- ????: Sokolovna na Žižkově v Kutné Hoře;[13][4][5]
-
Bývalá škola ve Zbraslavicích
-
Hotel Černý kůň v Kutné Hoře
-
Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře
-
Oprava kostela svatého Jakuba Staršího v Kutné Hoře
-
Kostel svatého Martina v Červených Janovicích
Ve 30. letech 20. století se Jaromír Dajbych podílel na stavbě některých objektů, které byly součástí československého pohraničního opevnění:[6][4][5]
- 1937–1938: Lehké opevnění, úsek K1 Mníšek;[6]
- 1937–1938: Lehké opevnění, úsek K2 Chrastava;[6]
- 1937–1938: Lehké opevnění, úsek J1 Jizerské Hory;[6]
- 1938: Lehké opevnění, úsek K3 Dlouhá hora.[6]
Veřejný život
Kromě stavitelství se Jaromír Dajbych také účastnil veřejného a společenského života. Ještě před první světovou válkou byl členem Mladočeské strany (rozpuštěna v únoru 1918).[2][5] Krátce (za druhé republiky) byl také členem Strany národní jednoty. Za první republiky zasedal Dajbych coby člen v městské radě a také zastával funkci náměstka starosty Kutné Hory.[4][5] Již od útlého mládí a svých školních let byl členem Sokola. Tady se věnoval převážně lehké atletice a fotbalu. V pozdějším věku se stal sokolským cvičitelem a pak i sokolským funkcionářem.[5] Dlouhá léta vykonával funkci starosty Sokola Kutná Hora a starosty Havlíčkovy sokolské župy.[5][4] V době, kdy se po skončení první světové války a vyhlášení samostatné Československé republiky formovaly polovojenské sokolské jednotky určené k dočasné obraně hranic, byl Jaromír Dajbych zvolen v říjnu 1918 prvním posádkovým velitelem Kutné Hory a jako dobrovolník bojoval v roce 1919 na Slovensku.[4][14][5]
Protektorát
Za Protektorátu Čechy a Morava se stal jedním ze stovek zatčených při celoprotektorátním zátahu na sokolské činovníky v rámci německé represivní Akce Sokol (noc ze 7. října 1941 na 8. října 1941). V policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně pak strávil asi 6 týdnů, než byl propuštěn. V letech 1938 až 1942 vykonával funkci předsedy kutnohorské správní komise.[5] Výkon této funkce zapříčinil jeho opětovné zatčení a věznění v Drážďanech.[5][4] Druhou světovou válku přežil.[5]
Komunistické Československo
Po plném uchopení moci komunisty v Československu v roce 1948 byl Jaromíru Dajbychovi zabaven majetek, nemohl dále vést svoji stavební firmu a dokonce byl v říjnu 1948 vyloučen se Sokolské organizace s odůvodněním, že „nemá kladný poměr k lidově demokratickému zřízení“.[4][5] Na živobytí si nějaký čas Ing. arch. Dajbych vydělával projektováním a kreslením stavebních výkresů, ale i tuto činnost měl později zakázánu vykonávat.[4] V kutnohorské továrně na tabákové výrobky (kutnohorský státní podnik Tabák, a.s.) pak Jaromír Dajbych pracoval až do své smrti dne 23. ledna 1956.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ Jaromír Dajbych (* 20. ledna 1883, Kutná Hora) – stavitelství [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Ing. arch. Jaromír Dajbych (* 20. ledna 1883 Kutná Hora - 23. ledna 1956 Kutná Hora) – úředně autorizovaný civilní inženýr a architekt, stavitel, politik a sportovec činný v Kutné Hoře [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2025-04-09]. Identifikační číslo: xx0303726; Národní strana svobodomyslná; Česká obec sokolská. Župa Havlíčkova. Dostupné online.
- ↑ Jaromír Dajbych (* 20. ledna 1883) [online]. databáze: Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Ing. arch. Jaromír Dajbych (20. ledna 1883 Kutná Hora - 23. ledna 1956 Kutná Hora) – kutnohorský architekt a stavitel, sokolský pracovník a politik. [online]. Středočeská knihovna v Kladně [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q ŠUHAJOVÁ, Klára. Vzpomínka na osobnost prvorepublikové Kutné Hory, Jaromíra Dajbycha [online]. Obzory Kutnohorska, 2016, ročník 27, číslo 6, strana 9, 2016-02-08, rev. 2016-02-13 [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k LÍBAL, Patrik; ŽID, Jiří. DAJBYCH Jaromír (20. ledna 1883 Kutná Hora – 23. ledna 1956 Kutná Hora) [online]. arch pavouk, 2012 [cit. 2025-04-09]. Archivováno. Dostupné online.
- ↑ Zbraslavice 149, 285 21 Zbraslavice, Česko [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49°48'44.013"N, 15°10'56.750"E (49.8122258N, 15.1824306E). Dostupné online.
- ↑ škola (Zbraslavice) [online]. památkový katalog [cit. 2025-04-09]. Volně stojící patrový dům se střídmou fasádou a valbovou střechou v sousedství gotického kostela svatého Vavřince. Zřejmě z počátku 19. století se starším jádrem. Dostupné online.
- ↑ Kollárova 314/6 (Kollárova 314/6, 284 01 Kutná Hora-Vnitřní Město, Česko) [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49°57'0.367"N, 15°16'3.839"E (49.9501019N, 15.2677331E). Dostupné online.
- ↑ Městské Tylovo divadlo (Masarykova 128/10, 28401 Kutná Hora - Hlouška, Česko) [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49.9517881N, 15.2753656E; (49°57'6.437"N, 15°16'31.316"E). Dostupné online.
- ↑ Letiště Zbraslavice (LKZB) – Zbraslavice 252, 28521 Zbraslavice, Česko [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49.8141639N, 15.2016639E; (49°48'50.990"N, 15°12'5.990"E). Dostupné online.
- ↑ Nemocnice Kutná Hora (Vojtěšská 237/26, 28401 Kutná Hora - Žižkov, Česko) [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49°56'45.666"N, 15°15'9.965"E (49.9460183N, 15.2527681E). Dostupné online.
- ↑ Sokolovna Kutná Hora (Tyršova 236/19, 284 01 Kutná Hora - Žižkov, Česko) [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49.9499092N, 15.2575944E (49°56'59.673"N, 15°15'27.340"E). Dostupné online.
- ↑ JANOUCHOVÁ, Marcela (VO ČOS). 28. říjen 1918 v jednotách [online]. Vzdělavatelské listy ze dne 4. prosince 2018, strana 6, 2018-12-04 [cit. 2025-04-09]. Časopis SOKOL – Vzdělavatelské listy – samostatná speciální příloha časopisu SOKOL, vydává Česká obec sokolská. Dostupné online.
Literatura
- Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2. ročník, 1936, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
- VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vydání 1. Praha: nakladatelství Academia, 2004, strana 129.
- ŠUHAJOVÁ, Klára. Vzpomínka na osobnost prvorepublikové Kutné Hory, Jaromíra Dajbycha. Obzory Kutnohorska; 2016, ročník 27, číslo 6, strana 9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Dajbych na Wikimedia Commons