Jaromír Dajbych

Ing. arch. Jaromír Dajbych
Narození 20. ledna 1883
Kutná Hora; Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 23. ledna 1956
Kutná Hora; ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Bydliště Kutná Hora
Povolání civilní inženýr, architekt, stavitel
Aktivní roky 1910 až 1948
Zaměstnavatelé
  • vlastní stavební firma;
  • kutnohorský státní podnik Tabák, a.s.
Domovské město Kutná Hora
Titul Ing. arch.
Politické strany
Rodiče Čeněk Dajbych (1845–1913)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Dajbych (20. ledna 1883 Kutná Hora – 23. ledna 1956 Kutná Hora) byl autorizovaný civilní inženýr a architekt, stavitel, politik a sokolský funkcionář činný v Kutné Hoře.[1][2] Za druhé světové války byl vězněn[3] a po Únoru 1948 pronásledován komunistickým režimem. Významná prvorepubliková kutnohorská osobnost.[4][5]

Život

Jaromír Dajbych se narodil 20. ledna 1883 v Kutné Hoře do rodiny místního kutnohorského stavitele Čeňka Dajbycha (1845–1913).[4] Vysokoškolské vzdělání (architekturu) absolvoval v Praze na technice (ČVUT) v letech 1900 až 1906 u architekta, pedagoga, designéra a restaurátora Josefa Schulze (1840–1917).[6] Po skončení studií byl od roku 1910 stavitelem na Kutnohorsku, kde pak po smrti svého otce v roce 1913 převzal jeho stavební firmu.[6][4][5]

Stavební a architektonická činnost

Zde uvedený výčet projekčních, stavebních, opravných či rekonstrukčních prací, kterých se Jaromír Dajbych se svojí firmou účastnil není zdaleka úplný:

  • Bývalá škola ve Zbraslavicích
    Bývalá škola ve Zbraslavicích
  • Hotel Černý kůň v Kutné Hoře
    Hotel Černý kůň v Kutné Hoře
  • Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře
    Městské Tylovo divadlo v Kutné Hoře
  • Oprava kostela svatého Jakuba Staršího v Kutné Hoře
    Oprava kostela svatého Jakuba Staršího v Kutné Hoře
  • Kostel svatého Martina v Červených Janovicích
    Kostel svatého Martina v Červených Janovicích

Ve 30. letech 20. století se Jaromír Dajbych podílel na stavbě některých objektů, které byly součástí československého pohraničního opevnění:[6][4][5]

  • 1937–1938: Lehké opevnění, úsek K1 Mníšek;[6]
  • 1937–1938: Lehké opevnění, úsek K2 Chrastava;[6]
  • 1937–1938: Lehké opevnění, úsek J1 Jizerské Hory;[6]
  • 1938: Lehké opevnění, úsek K3 Dlouhá hora.[6]

Veřejný život

Kromě stavitelství se Jaromír Dajbych také účastnil veřejného a společenského života. Ještě před první světovou válkou byl členem Mladočeské strany (rozpuštěna v únoru 1918).[2][5] Krátce (za druhé republiky) byl také členem Strany národní jednoty. Za první republiky zasedal Dajbych coby člen v městské radě a také zastával funkci náměstka starosty Kutné Hory.[4][5] Již od útlého mládí a svých školních let byl členem Sokola. Tady se věnoval převážně lehké atletice a fotbalu. V pozdějším věku se stal sokolským cvičitelem a pak i sokolským funkcionářem.[5] Dlouhá léta vykonával funkci starosty Sokola Kutná Hora a starosty Havlíčkovy sokolské župy.[5][4] V době, kdy se po skončení první světové války a vyhlášení samostatné Československé republiky formovaly polovojenské sokolské jednotky určené k dočasné obraně hranic, byl Jaromír Dajbych zvolen v říjnu 1918 prvním posádkovým velitelem Kutné Hory a jako dobrovolník bojoval v roce 1919 na Slovensku.[4][14][5]

Protektorát

Za Protektorátu Čechy a Morava se stal jedním ze stovek zatčených při celoprotektorátním zátahu na sokolské činovníky v rámci německé represivní Akce Sokol (noc ze 7. října 1941 na 8. října 1941). V policejní věznici gestapa v Malé pevnosti v Terezíně pak strávil asi 6 týdnů, než byl propuštěn. V letech 1938 až 1942 vykonával funkci předsedy kutnohorské správní komise.[5] Výkon této funkce zapříčinil jeho opětovné zatčení a věznění v Drážďanech.[5][4] Druhou světovou válku přežil.[5]

Komunistické Československo

Po plném uchopení moci komunisty v Československu v roce 1948 byl Jaromíru Dajbychovi zabaven majetek, nemohl dále vést svoji stavební firmu a dokonce byl v říjnu 1948 vyloučen se Sokolské organizace s odůvodněním, že „nemá kladný poměr k lidově demokratickému zřízení“.[4][5] Na živobytí si nějaký čas Ing. arch. Dajbych vydělával projektováním a kreslením stavebních výkresů, ale i tuto činnost měl později zakázánu vykonávat.[4] V kutnohorské továrně na tabákové výrobky (kutnohorský státní podnik Tabák, a.s.) pak Jaromír Dajbych pracoval až do své smrti dne 23. ledna 1956.[4][5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Jaromír Dajbych (* 20. ledna 1883, Kutná Hora) – stavitelství [online]. Archiv výtvarného umění [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Ing. arch. Jaromír Dajbych (* 20. ledna 1883 Kutná Hora - 23. ledna 1956 Kutná Hora) – úředně autorizovaný civilní inženýr a architekt, stavitel, politik a sportovec činný v Kutné Hoře [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2025-04-09]. Identifikační číslo: xx0303726; Národní strana svobodomyslná; Česká obec sokolská. Župa Havlíčkova. Dostupné online. 
  3. ↑ Jaromír Dajbych (* 20. ledna 1883) [online]. databáze: Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945 [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Ing. arch. Jaromír Dajbych (20. ledna 1883 Kutná Hora - 23. ledna 1956 Kutná Hora) – kutnohorský architekt a stavitel, sokolský pracovník a politik. [online]. Středočeská knihovna v Kladně [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q ŠUHAJOVÁ, Klára. Vzpomínka na osobnost prvorepublikové Kutné Hory, Jaromíra Dajbycha [online]. Obzory Kutnohorska, 2016, ročník 27, číslo 6, strana 9, 2016-02-08, rev. 2016-02-13 [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d e f g h i j k LÍBAL, Patrik; ŽID, Jiří. DAJBYCH Jaromír (20. ledna 1883 Kutná Hora – 23. ledna 1956 Kutná Hora) [online]. arch pavouk, 2012 [cit. 2025-04-09]. Archivováno. Dostupné online. 
  7. ↑ Zbraslavice 149, 285 21 Zbraslavice, Česko [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49°48'44.013"N, 15°10'56.750"E (49.8122258N, 15.1824306E). Dostupné online. 
  8. ↑ škola (Zbraslavice) [online]. památkový katalog [cit. 2025-04-09]. Volně stojící patrový dům se střídmou fasádou a valbovou střechou v sousedství gotického kostela svatého Vavřince. Zřejmě z počátku 19. století se starším jádrem. Dostupné online. 
  9. ↑ Kollárova 314/6 (Kollárova 314/6, 284 01 Kutná Hora-Vnitřní Město, Česko) [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49°57'0.367"N, 15°16'3.839"E (49.9501019N, 15.2677331E). Dostupné online. 
  10. ↑ Městské Tylovo divadlo (Masarykova 128/10, 28401 Kutná Hora - Hlouška, Česko) [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49.9517881N, 15.2753656E; (49°57'6.437"N, 15°16'31.316"E). Dostupné online. 
  11. ↑ Letiště Zbraslavice (LKZB) – Zbraslavice 252, 28521 Zbraslavice, Česko [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49.8141639N, 15.2016639E; (49°48'50.990"N, 15°12'5.990"E). Dostupné online. 
  12. ↑ Nemocnice Kutná Hora (Vojtěšská 237/26, 28401 Kutná Hora - Žižkov, Česko) [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49°56'45.666"N, 15°15'9.965"E (49.9460183N, 15.2527681E). Dostupné online. 
  13. ↑ Sokolovna Kutná Hora (Tyršova 236/19, 284 01 Kutná Hora - Žižkov, Česko) [online]. Mapy cz [cit. 2025-04-09]. GPS souřadnice: 49.9499092N, 15.2575944E (49°56'59.673"N, 15°15'27.340"E). Dostupné online. 
  14. ↑ JANOUCHOVÁ, Marcela (VO ČOS). 28. říjen 1918 v jednotách [online]. Vzdělavatelské listy ze dne 4. prosince 2018, strana 6, 2018-12-04 [cit. 2025-04-09]. Časopis SOKOL – Vzdělavatelské listy – samostatná speciální příloha časopisu SOKOL, vydává Česká obec sokolská. Dostupné online. 

Literatura

  • Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2. ročník, 1936, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vydání 1. Praha: nakladatelství Academia, 2004, strana 129.
  • ŠUHAJOVÁ, Klára. Vzpomínka na osobnost prvorepublikové Kutné Hory, Jaromíra Dajbycha. Obzory Kutnohorska; 2016, ročník 27, číslo 6, strana 9.

Související články

Externí odkazy

Zdroj