Jana Sizikovová

Jana Sizikovová
Яна Сизикова
Sizikovová na Nürnberger Versicherungscupu 2019
Stát RuskoRusko Rusko
Datum narození 12. listopadu 1994 (29 let)
Místo narození Moskva, Rusko[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 276 582 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 237–183
Tituly 0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění 336. místo (20. června 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 410–229
Tituly 3 WTA, 44 ITF
Nejvyšší umístění 42. místo (12. června 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2023)
French Open 1. kolo (2020, 2021, 2023)
Wimbledon 1. kolo kvalifikace (2018)
US Open 1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230615a15. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Dmitrijevna Sizikovová (rusky: Яна Дмитриевна Сизикова, Jana Dmitrijevna Sizikova, * 12. listopadu 1994 Moskva) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2016 na 336. místě a ve čtyřhře v červnu 2023 na 42. místě.[1]

Tenisová kariéra

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v únoru 2010, když na mallorském turnaji dotovaném 10 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla Polce Katarzyně Kawaové z osmé světové stovky.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během prosince 2012 na džibutské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále přehrála nejvýše nasazenou Italku Annu Florisovou, jíž patřila 245. příčka žebříčku.[3][2]

Na okruhu WTA Tour debutovala únorovým St. Petersburg Ladies Trophy 2018 z kategorie Premier. V osmifinále čtyřhry přehrála s Ukrajinkou Dajanou Jastremskou Rusky Monovovou s Potapovovou. Poté je však vyřadily americko-německé turnajové dvojky Atawová s Grönefeldovou. Premiérové semifinále si zahrála o dva měsíce později v deblu Monterrey Open 2018, do nějž zasáhla po boku krajanky Valerie Savinychové.[3] Na Letní univerziádě 2019 v Neapoli vybojovala s Ivanem Gachovem zlatou medaili v mixu a bronz si odvezla jako členka ruského týmu.

Do finále túry WTA poprvé postoupila ve čtyřhře Ladies Open Lausanne 2019. V závěrečném duelu s Potapovovou zdolaly nejvýše nasazenou australsko-čínskou dvojici Monique Adamczaková a Chan Sin-jün. Ve 24 letech tak získala první titul.[4] Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie následoval v ženském deblu French Open 2020. V úvodním kole však s Američankou Madison Brengleovou nenašly recept na rumunský pár Andreea Mituová a Patricia Maria Țigová.[3][2]

Kauza ovlivňování zápasů

Po prvním kole čtyřhry French Open 2021 Sizikovovou zatkla 3. června 2021 francouzská policie a tenistka skončila ve vyšetřovací vazbě, z níž byla večer následujícího dne propuštěna.[5] Důvodem se stalo podezření z ovlivňování jejího deblového zápasu na zářijovém French Open 2020. Během páté hry druhé sady byly po Evropě přijaty podezřelé sázky v hodnotě desítek[6] či stovek[5] tisíc eur. Sizikovová se v gamu dopustila dvou dvojchyb a pokazila další údery, což vedlo ke ztrátě hry. Vyšetřování se věnovala francouzská jednotka zaměřující se na sázkařské podvody.[6][7][8]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (3–2 Č)

Čtyřhra: 5 (3–2)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 21. července 2019 Lausanne, Švýcarsko antuka Rusko Anastasija Potapovová Austrálie Monique Adamczaková
Čína Chan Sin-jün 		6–2, 6–4
Finalistka 1. 6. března 2022 Monterrey, Mexiko tvrdý Čína Chan Sin-jün USA Catherine Harrisonová
USA Sabrina Santamariová 		6–1, 5–7, [6–10]
Vítězka 2. 31. července 2022 Praha, Česko tvrdý   Anastasija Potapovová   Angelina Gabujevová
  Anastasija Zacharovová 		6–3, 6–4
Finalistka 2. 16. října 2022 Kluž, Rumunsko tvrdý (h)   Kamilla Rachimovová Německo Laura Siegemundová
Belgie Kirsten Flipkensová 		3–6, 5–7
Vítězka 3. 27. května 2023 Rabat, Maroko antuka USA Sabrina Santamariová Brazílie Ingrid Gamarra Martinsová
  Lidzija Marozavová 		3–6, 6–1, [10–8]

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 Č)

Čtyřhra: 2 (1–1)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. květen 2022 Karlsruhe, Německo antuka Belgie Alison Van Uytvancková Egypt Majar Šarífová
Maďarsko Panna Udvardyová 		7–5, 4–6, [2–10]
Vítězka 1. listopad 2022 Colina, Chile antuka Indonésie Aldila Sutjiadiová Egypt Majar Šarífová
Slovinsko Tamara Zidanšeková 		6–1, 3–6, [10–7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yana Sizikova na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Jana Sizikovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230615a15. června 2023
  2. ↑ a b c d Jana Sizikovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230602a2. června 2023
  3. ↑ a b c Yana Sizikova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Потапова и Сизикова выиграли турнир в Лозанне в парном разряде [online]. Championat, 2019-07-21 [cit. 2019-12-20]. Dostupné online. (rusky) 
  5. ↑ a b Skandál na Roland Garros! Ruskou deblistku zatkla policie v hráčském hotelu. Tenisový svět [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Na French Open se zatýkalo. Policie si přišla pro Rusku, podezření na sázky. iSport.cz [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ French Open | Policie v Paříži zatkla ruskou tenistku Sizikovovou kvůli podezřelým sázkám. Sport.cz [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Russia's Sizikova released from police custody after match-fixing allegations. Reuters [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj