Catherine Harrisonová

Catherine Harrisonová
Catherine Harrisonová ve Wimbledonu 2022
Catherine Harrisonová ve Wimbledonu 2022
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození 9. dubna 1994 (29 let)
Místo narození Memphis, Tennessee,
Spojené státy americké
Bydliště Germantown, Tennessee,
Spojené státy americké
Výška 165 cm
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 414 026 USD
Tenisová raketa Prince
Dvouhra
Poměr zápasů 160–125
Tituly 0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 214. místo (12. září 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Wimbledon 2. kolo (2022)
US Open 1. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů 120–79
Tituly 1 WTA, 12 ITF
Nejvyšší umístění 69. místo (11. července 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2023)
French Open 2. kolo (2022)
Wimbledon 2. kolo (2022)
US Open 2. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open 1. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230806a6. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Catherine Elizabeth Frances Harrisonová (* 9. dubna 1994 Memphis, Tennessee) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2022 na 214. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 6. místě.[2]

Soukromý život

Narodila se roku 1994 v tennesseeském největším městě Memphisu do rodiny Kenta a Jan Harrisonových. Po ukončení distanční střední školy Laurel Springs Online High School v Kalifornii, vystudovala v letech 2012–2016 bakalářský obor antropologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, za níž hrála univerzitní tenis. Po skončení se stala profesionálkou.[3][4]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v květnu 2010, když na turnaji v pensylvánském Landisville, dotovaném 10 tisíci dolary, postoupila z kvalifikace. V prvním kole dvouhry podlehla Rusce Angelině Gabujevové ze sedmé světové stovky.[1] Na okruhu WTA Tour pak debutovala únorovým Cellular South Cup 2011 na dvorcích memphiského Racquet Clubu, kam získala divokou kartu. Na úvod uhrála jen čtyři gamy na rumunskou tenistku Soranu Cîrsteaovou z konce první stovky žebříčku.[5]

Do premiérového finále na okruhu WTA Tour postoupila ve čtyřhře Monterrey Open 2022, kde se její spoluhráčkou stala krajanka Sabrina Santamariová. Ve finále zdolaly čínsko-ruskou dvojici Chan Sin-jün a Jana Sizikovová až po zvládnutém supertiebreaku. Body za první titul ji poprvé posunuly do elitní světové stovky deblového žebříčku, na 86. místo.[6] Debut v hlavní soutěži grandslamové kategorie zaznamenala o měsíc později v ženské čtyřhře French Open 2022, do níž nastoupila s Norkou Ulrikkou Eikeriovou. Ve druhé fázi však nenašly recept na japonsko-australský pár Misaki Doiová a Ajla Tomljanovićová. Do dvouhry grandslamu se probojovala ve Wimbledonu 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím závěru přehrála Číňanku Jüan Jüe. V úvodním kole londýnské dvouhry porazila Nizozemku Arantxu Rusovou, než ji vyřadila Ajla Tomljanovićová.[5][1]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. březen 2022 Monterrey, Mexiko tvrdý USA Sabrina Santamariová Čína Chan Sin-jün
  Jana Sizikovová 		1–6, 7–5, [10–6]

Tituly na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly)

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. srpen 2019 Fort Worth, Spojené státy tvrdý USA Chanelle Van Nguyenová 6–4, 6–0
2. říjen 2021 Redding, Spojené státy tvrdý Slovinsko Dalila Jakupovićová 6–1, 6–1

Čtyřhra (12 titulů)

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. červenec 2014 Austin, Spojené státy tvrdý USA Mary Weatherholtová USA Alexandra Cerconeová
USA Alexa Guarachiová 		6–2, 7–5
2. červenec 2016 Austin, Spojené státy tvrdý USA Lorraine Guillermová USA Madison Harrisonová
USA Stephanie Nautová 		6–3, 6–3
3. září 2016 Lubbock, Spojené státy tvrdý USA Emina Bektasová Bosna a Hercegovina Ema Burgić Bucková
Mexiko Renata Zarazúová 		6–3, 6–4
4. listopad 2016 Nashville, Spojené státy tvrdý USA Madeleine Kobeltová USA Melissa Kopinská
USA Felicity Maltbyová 		6–3, 6–0
5. březen 2018 Antayla, Turecko antuka USA Sarah Leeová Rusko Amina Anšbová
Turecko Melis Sezerová 		6–4, 6–3
6. únor 2020 Nicholasville, Spojené státy tvrdý (h) USA Quinn Gleasonová USA Whitney Osuigweová
USA Hailey Baptisteová 		7–5, 6–2
7. květen 2021 Naples, Spojené státy antuka Norsko Ulrikke Eikeriová Japonsko Erina Hajašiová
Japonsko Kanako Morisakiová 		6–2, 3–6, [10–2]
8. červen 2021 Sumter, Spojené státy tvrdý USA Emina Bektasová Nový Zéland Paige Houriganová
Indonésie Aldila Sutjiadiová 		7–5, 6–4
9. říjen 2021 Macon, Spojené státy tvrdý USA Quinn Gleasonová USA Alycia Parksová
USA Alana Smithová 		6–2, 6–2
10. únor 2022 Glasgow, Velká Británie tvrdý (h) USA Quinn Gleasonová Litva Justina Mikulskytė
Rusko Valeria Savinychová 		6–4, 6–1
11. duben 2022 Orlando, Spojené státy antuka USA Maegan Manasseová Čínská Tchaj-pej Sie Jü-ťie
Čínská Tchaj-pej Sü Ťie-jü 		6–1, 6–0
12. listopad 2022 Calgary, Kanada tvrdý (h) USA Sabrina Santamariová Kanada Kayla Crossová
Kanada Marina Stakusicová 		7–6(2), 6–4

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine Harrison (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Catherine Harrisonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230806a6. srpna 2023
  2. ↑ Catherine Harrisonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230806a6. srpna 2023
  3. ↑ Catherine Harrison - Women's Tennis. UCLA [online]. 2022 [cit. 2022-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-19. (anglicky) 
  4. ↑ RAPP, Austin. MyTennisHQ Interviews: Catherine Harrison. My Tennis HQ [online]. 2020-04-28 [cit. 2022-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-19. (anglicky) 
  5. ↑ a b Catherine Harrison Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ VÁZQUEZ, Fernanda. Harrison y Santamaria debutan como campeonas en Monterrey. El Economista [online]. 2022-03-06 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazy

Zdroj