Jan Uher

Jan Uher
prof. Jan Uher
prof. Jan Uher
Narození 28. ledna 1891
Prostějov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 27. října 1942 (ve věku 51 let)
Berlín-Plötzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Bydliště Brno (do 20. století)
Alma mater Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání učitel
Zaměstnavatel Masarykova univerzita
Ocenění Řád Tomáše Garrigua Masaryka řtgm II. třída, in memoriam (1992)
Nábož. vyznání Českobratrská církev evangelická
Děti Boris Uher
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Uher (28. ledna 1891 Prostějov[1] – 27. října 1942 Berlín-Plötzensee) byl vysokoškolský pedagog – spoluzakladatel moderní československé pedagogiky, člen Řádu svobodných zednářů (ŘD Lóže 28. říjen a Cestou Světla), sokolský činitel a přední představitel moravského protinacistického odboje (Zemský národní výbor, Obec sokolská v odboji, Obrana národa).

Život

Narodil se v Prostějově v rodině továrenského dělníka. Maturoval na tamním gymnáziu. V roce 1911 absolvoval učitelský ústav a do vypuknutí První světové války učil na několika obecných školách na střední Moravě. Válku absolvoval v kancelářské službě v Černé Hoře, Albánii a Haliči. Poté učil na měšťanských školách, opět na střední Moravě.

V roce 1919 se zapsal ke studiu na Univerzitě Karlově, obor filozofie – slavistika. Současně se studiem pracoval jako soukromý knihovník prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka na Pražském hradě. Po promoci, v roce 1921, opustil Hrad a nastoupil na ministerstvo školství, kde se věnoval vzdělávání mladých učitelů. Současně absolvoval řadu studijních cest (Německo, Švýcarsko, Francie). Habilitoval se roku 1925 na Masarykově univerzitě v Brně. V letech 1927–1928 absolvoval studijní pobyt na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a v roce 1935 v Sovětském svazu. Téhož roku 1935 byl jmenován mimořádným profesorem Masarykovy univerzity a v roce 1938 profesorem Univerzity Komenského v Bratislavě.

Byl otcem synů Borise (1923 - 1993) a Jana (1928 - 1995), jeho pravnukem je historik Jan B. Uhlíř.

Významně se angažoval v největším kulturně-společenském a tělocvičném spolku Československa – Sokole, byl rovněž členem Řádu svobodných zednářů. Jan Uher patřil k zakladatelům moderní československé pedagogiky a předním znalcům J. A. Komenského – bibliografie jeho díla čítá na 1000 záznamů, z toho 40 velkých odborných monografií. Byl rovněž jedním ze tří editorů Pedagogické encyklopedie, prvního díla svého druhu v Československu.

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se v Brně podílel na založení odbojové organizace Zemský národní výbor, která se posléze sloučila s vojenskou odbojovou organizací Obrana národa; současně byl činný v Obci sokolské v odboji a udržoval úzký styk s Politickým ústředím. V roce 1939 patřil k předním představitelům protinacistického odboje na Moravě. V listopadu 1939 byl zatčen a vězněn v Brně, Vratislavi, Diezu an der Lahn a v Berlíně. Ve vazbě mu bylo povoleno pracovat; jeho soudní spis a pozůstalost obsahuje stovky stran náčrtů vědeckých prací (Vývojová psychologie, Obecná pedagogika, Filozofie národní výchovy). V červnu 1942 byl Lidovým soudním dvorem v Berlíně odsouzen pro přípravu velezrady k trestu smrti a trvalé ztrátě čestných občanských práv. Popraven byl v Berlíně-Plötzensee. V den popravy napsal tři dopisy na rozloučenou – manželce a oběma synům – a do své Bible vepsal epitaf: „Jan Uher, Brno, Rudišova 6, Morava. Narozen 28. 1. 1891 v Prostějově, zemřel 27. 10. 1942 v Berlíně-Plötzensee, zcela odevzdán do vůle boží a v naději, že i smrtí sloužíme vyšším cílům, nejen životem a prací.“ Vězeňský duchovní Harald Poelchau po válce konstatoval, že nepoznal tak statečného a se smrtí vyrovnaného člověka. V roce 1946 byl Jan Uher in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a v roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. stupě. Jsou po něm pojmenovány ulice v Brně a Prostějově.

Titulní strana rozsudku Lidového soudního dvora

Dílo (výběr)

  • Myšlenkové dílo Lindnerovo (1923)
  • Občanská nauka a výchova (1923)
  • Problém kázně (1924) [2]
  • Hlavní zásady didaktické s ohledem na princip činné školy (1926) [3]
  • Základy americké výchovy (1930) [4]
  • Komenského Praxis pietatis (1931)
  • Několik pohledů na SSSR (1934)
  • Učitelova práce v duchu Masarykově (1938)
  • Poměr studentů k hudbě (1938) [5]
  • Platonova výchova vůdců (1939)
  • Středoškolský student a jeho svět (1939) [6]
  • Filosofie národní výchovy (1940, vydáno 2005)
  • CHLUP, Otokar, ed.; UHER, Jan, ed. a KUBÁLEK, Josef, ed. Pedagogická encyklopedie. V Praze: Nakladatelství Novina, 1938–1940. 3 svazky. Díl 1. A–Konsolidace. 1938, 640 s. Díl 2. Konstituce–Sokol. 1939, 640 s. Díl 3. Sokol–Žofková. 1940, 528 s.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele u sv.Kříže v Prostějově
  2. ↑ UHER, Jan. Problém kázně [online]. Praha: Dědictví Komenského, 1924 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ UHER, Jan. Hlavní zásady didaktické s ohledem na princip činné školy [online]. Praha: B. Kočí, 1926 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ UHER, Jan. Základy americké výchovy [online]. Praha: Čin, 1930 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  5. ↑ UHER, Jan. Poměr studentů k hudbě [online]. Praha: nákladem vlastním, 1938 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ UHER, Jan. Středoškolský student a jeho svět [online]. Praha: Profesorské nakladatelství a knihkupectví, 1939 [cit. 2022-09-22]. Dostupné online. 

Literatura

  • PERSTICKÁ, Dagmar. Osobnosti. Nositelé Řádu Tomáše Garrigue Masaryka 1991 a 1992. Brno: Státní vědecká knihovna, 1993. 435 s. ISBN 80-7051-067-6. S. 364. 
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Jan Uher. In: Historický obzor. 1994, roč. 5, č. 12, s. 282–283. ISSN 1210-6097.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Prof. Jan Uher a počátky moravské protinacistické rezistence. In: WAIC, Marek, ed. Sokol: jeho vznik, vývoj a význam: Mezinárodní konference Praha, září 1997: sborník příspěvků. Praha: Organizační výbor mezinárodní konference, 1998, s. 35–40. ISBN 80-238-2714-6.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Profesor Jan Uher – sokolský ideolog a odbojář. In: PUMPRLA, Václav, ed. Sokol, učitelstvo a vznik ČSR. [Sborník z konference Sokol, učitelstvo a vznik ČSR, 20.–21. 10. 1998.] 1. vyd. Praha: Česká obec sokolská, 1999, s. 46–49.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Profesor Jan Uher a jeho činnost v Sokole. In: BRUNNEROVÁ, Miroslava, ed. Prof. dr. Jan Uher, 1891–1942: vzpomínkové shromáždění k uctění památky prof. dr. Jana Uhra v Pedagogickém muzeu J. A. Komenského v Praze 14.10.1992. Praha: Pedagogické muzeum J. A. Komenského, 1992, s. 19–21. ISBN 80-901461-0-4.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Protektorát Čechy a Morava v obrazech. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 799 s. ISBN 978-80-7360-675-6.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. V otcových šlépějích: Boris Uher a Sokol. In: J. Cach, J. B. Čapek, B. Uher a další představitelé dějin české a slovenské pedagogiky 2. poloviny 20. století: materiály z odborné konference konané 25.–26. června 2003 v Přerově. Přerov: Muzeum Komenského, 2004, s. 35–39. ISBN 80-239-3958-0.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Ve stínu říšské orlice: Protektorát Čechy a Morava, odboj a kolaborace. Praha: Aleš Skřivan ml., 2002. 286 s., [32] s. obr. příl. ISBN 80-86493-05-9.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Zemský národní výbor. Jeho místo v rámci první rezistenční garnitury. In: Dějiny a současnost. 2000, [roč. 42], č. 1, s. 26–30. ISSN 0418-5129.
  • UHLÍŘ, Jan Boris. Život a smrt Masarykova knihovníka. In: PAZDEROVÁ, Alena, ed. a KAHUDA, Jan, ed. Našim jubilantkám: (sborník příspěvků k poctě životního jubilea Věry Beránkové, prom. hist., PhDr. Dagmar Culkové a PhDr. Marie Liškové). V Praze: Státní ústřední archiv, 2000, s. 248–251. ISBN 80-85475-64-2.
  • UHLÍŘOVÁ, Jana. Výchovná vize Jana Uhra na stránkách „Sokolského vzdělavatele“. In: PUMPRLA, Václav, ed. Sokol, učitelstvo a vznik ČSR. 1. vyd. Praha: Česká obec sokolská, 1999, s. 50–54.

Externí odkazy

Zdroj