Jan Teplý

Jan Teplý
Narození 30. července 1931
Praha
Úmrtí 25. února 2007 (ve věku 75 let)
Praha
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Choť Jana Jiskrová
Děti Jan Teplý ml.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Teplý (30. července 1931 v Praze – 25. února 2007 v Praze) byl český herec, známý například z filmů Skřivánci na niti, Ucho, Fešák Hubert či Oznamuje se láskám vašim. Spoluzaložil Hereckou asociaci, jíž pak byl 14 let prezidentem (do roku 2005).[1]

Život

Vystudoval soukromou hereckou školu. Hrál v několika oblastních divadlech, například v Českých Budějovicích nebo Liberci. V 60. letech se stal členem pražského Divadla Jiřího Wolkera, poté hrál v letech 1965–1986 v pražském divadle S. K. Neumanna. Od roku 1990 do roku 2004 působil v Divadle na Vinohradech.[2]

Věnoval se i filmovému herectví. Televizní diváci jej mohli vidět i v první řadě seriálu Pojišťovna štěstí. Objevil se také v seriálu Zdivočelá země. Natočil televizní film Poslední kouzlo. Jeho nejznámější rolí je hlavní postava komisaře Martina Becka v televizní detektivce Pavla Háši Záhada zamčeného pokoje (1986).

Jan Teplý a Rudolf Hrušínský dostali role v 6. sérii úspěšné italské televizní produkce Chobotnice („La piovra“). Krátce před smrtí nadaboval Teplý postavu Hudsona Horneta ve filmu Auta.

Jeho syn z třetího manželství s herečkou kladenského divadla Janou Jiskrovou je Jan Teplý ml. je hercem Divadla Pod Palmovkou, hraje v seriálu ČT Zdivočelá země a několika TV filmech a inscenacích.

Práce pro rozhlas

Odkazy

Reference

  1. ↑ Herecká asociace má nového předsedu. Postráneckého nahradil Hromada. iDNES.cz [online]. 2011-10-17 [cit. 2021-07-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  3. ↑ Tvůrčí skupina Drama a literatura. Zdeňka Psůtková: Noc v Čechách. Epizoda ze života spisovatelky madame de Stäel. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2021-11-06 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Zdroj