Jan Pouč

Jan Pouč
Narození 20. října 1874
Obědkovice
Úmrtí 25. října 1962 (ve věku 88 let)
Kojetín
Povolání spisovatel a katolický kněz
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Pouč (20. října 1874 Obědkovice25. října 1962 Kojetín) byl katolický kněz a chronolog, autor studie na obhajobu správnosti našeho letopočtu od narození Ježíše Krista proti tvrzením, že měl začít dříve. Ve spisu Náš letopočet (z roku 1955, zveřejněném až v roce 2005) přinesl řadu kritických pohledů a důkazů, které byly v pozdějších letech potvrzeny jinými badateli. Jeho bádání bylo zaměřeno na celé biblické dějiny a na přesné datování podle tehdejších kalendářů a letopočtů i jejich tvorbu podle Měsíce/Luny.

Život

Narodil se 20. října 1874 v Obědkovicích, na kněze byl vysvěcen 5. července 1898.[1] Byl prefektem v chlapeckém semináři v Kroměříži, odkud byl v roce 1900 jmenován druhým kooperátorem v Kojetíně. Roku 1902 byl v Kojetíně ustanoven osobním kaplanem[2] a působil zde do roku 1932. V Kojetíně žil až do smrti.

Zemřel 25. října 1962 v Kojetíně a je zde též pochován.[3]

Dílo

Jan Pouč byl znám jako badatel v přesném datování biblických a historických událostí.

Věnoval se studiu chronologie, hlavně biblické, jako své zálibě dlouhá léta před tím, než na vyzvání z Teologické fakulty university v Olomouci v roce 1946 začal psát Náš letopočet. Spis dokončil asi do roku 1955, ale vydán mohl být až v roce 2005, druhé vydání vyšlo roku 2012, anglický překlad roku 2013 v malém nákladu. Další vydání jsou jen na www.Academia.edu česky i anglicky: Náš letopočet, rev. 2018; Také jako výpisky z Našeho letopočtu: Smrt krále Heroda v roce 4 př. n. l. je chyba Emila Schürera; Velké svědectví Josepha Flavia; Svědectví evangelií o datech narození, působení a ukřižování Ježíše Krista; Kdy se narodil Ježíš Kristus; Danielovy hebdomady; Sobotní a jubilejní roky podle bible; New chronology of Jesus Christ and king Herod by Jan Pouč and others; a další pojednání.

Hlavní výsledky Poučových studií

  • Studiem Starožitností židovských Josepha Flavia (asi 37 – 100 AD) o smrti krále Heroda v březnu roku 4 před naším letopočtem dospěl Jan Pouč k závěru, že toto tvrzení je chybné a objevuje se až v překladech. Podle Josefa Pouče zemřel král Herodes roku 1 AD před Velikonocemi. Pouč tak považoval za vyvrácená tvrzení o dřívějším datu narození Ježíše a dřívějším začátku našeho letopočtu. V roce 1990 astronom J. P. Pratt potvrdil smrt krále Heroda v roce 1 AD popisem polovičního zatmění měsíce 29. prosince roku 1 př. n. l.,[4] což je několik měsíců před smrtí krále Heroda, jak napsal Josephus Flavius.
  • O narození Ježíše 25. prosince roku 1 př. n. l. citoval Pouč ze spisů z 1. století AD, od Hipollyta Římského z roku 204 AD, o soupisu lidu v roce 1 př. n. l. podle datování na římské radnici. O letopočtu Pouč zjistil, že ho Dionysius Exiguus založil od data Ježíšova narození, které bylo známo v jiných letopočtech.
  • O datu ukřižování Ježíše Pouč zjistil, že za Pontia Piláta, který Ježíše soudil, byl velikonoční pátek jen 3. dubna v roce 33 AD. Astronomicky od novoluní to byl židovský 15. nisan, úplněk, a podle židovského začátku měsíce až od spatření srpku měsíce, 14. nisan, den zabíjení beránků a velikonoční večeře. V roce 1983 dospěli k datu ukřižování 3. dubna 33 AD angličtí vědci C. J. Humphreys a W. G. Waddington[5] a obraz toho dne doplnili objevem večerního zatmění měsíce, o němž sv. Petr při seslání Ducha svatého kázal, že se naplnilo Joelovo proroctví „Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev“. Také Danielovo proroctví 9,24 o zabití pomazaného uprostřed 70. týdne roků (sedmiletí) se naplnilo 3. dubna roku 33 AD Ježíšovou obětí na kříži.
  • Pouč také zjistil data mnoha starozákonních událostí a pořadí sobotních roků podle Bible, čímž vyvrátil data sabatikálních roků podle B. Zuckermanna a BenZion Wacholdera.
  • Velkou pozornost věnoval tvorbě kalendářů a letopočtů a zjišťování dne, převodům mezi letopočty, vypracoval mnoho tabulek.

Dílo

  • Pouč, J. "Náš letopočet", Matice Cyrilometodějská, Olomouc, 2005
  • Pouč, J. „Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes“ Matice CM, Olomouc, 2012. Chronologie Ježíšova života podle starověkých zpráv, které nepřipouštějí tvrzení J. Grygara či J. Šuráně (podle J. Keplera), že hvězdný úkaz v r. 7 př. Kr., nebo v r. 9 př. Kr. je Betlémskou hvězdou, a tím také odmítají tvrzení o narození Ježíše a začátku letopočtu podle těchto dat.[6]
  • Pouč, J. “Our Era, Jesus Christ and King Herod.“ Matice CM Olomouc, 2013.– A defence of Our Era and the Chronology of Jesus - The sources of the 1st century CE acknowlege: that our era is entirely correct, Jesus was born on December 25, 1 BCE, and our era begins on the subsequent 1 January 1 CE, King Herod died before Passover in March 1 CE and Jesus was crucified on 3 April 33 AD. They do not support the hypothesis that the conjuction of planets in the year 7 BCE was the Star of Bethlehem.

Odkazy

Reference

  1. Na kněžství vysvěceno bude.... Opavský Týdenník. 25. 6. 1898, s. 4. Dostupné online. 
  2. Duchovenský věstník. Lidové noviny. 17. 9. 1902, s. 4. Dostupné online. 
  3. Římskokatolická farnost Přerov: Kněží pohřbení v Kojetíně. www.dekanatprerov.cz [online]. [cit. 2018-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-25. 
  4. The moon eclipse December 29, 1 BC before death of Herod (anglicky)
  5. Dating the Crucifixion (anglicky). Nature. 22. 12. 1983. Dostupné online. 
  6. POUČ, Jan. Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes. [s.l.]: Vladimír Bláha, 2012. 88 s. Dostupné online. ISBN 978-80-260-2766-9. (cz, en, lt) 

Literatura

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Pouč
  • POUČ, Jan. Náš letopočet, Ježíš Kristus a král Herodes. 3. vyd. [s.l.]: Libri nostri, 2016. Dostupné online. ISBN 978-80-260-2766-9. 
  • Josephus Flavius: Židovské starožitnosti XVII, vi. 4.165-167.
  • Colin J. Humphreys and W. G. Waddington: The Jewish Calendar, a Lunar Eclipse and the Date of Christs Crucifixion. Tyndale Bulletin 43,2 (1992) 331-351.
  • Doc. PhDr. ThDr Mireia Ryšková: Doba Ježíše Nazaretského, Karolinum 2009, s.196.

Externí odkazy

Zdroj