Jan Pleva

Jan Pleva
Jan Pleva
Jan Pleva
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1876 – 1895[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1891
Stranická příslušnost
Členství Český klub
(staročeši)
Narození 11. července 1843
Skrýšov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 23. března 1929
Německý Brod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Commons Jan Pleva
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Pleva (11. července 1843 Skrýšov – 23. března 1929 Německý Brod[2]) byl rakouský a český politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Biografie

Pocházel z rychtářského rodu Plevů usazených v Skrýšově u Polné již od 16. století. Vychodil obecnou školu v Janovicích a měšťanskou školu v Polné. Následovalo studium na německojazyčné střední škole v Jihlavě. Od roku 1864 byl aktivní ve veřejném životě v rodné obci, kde působil jako statkář. V roce 1872 se stal okresním starostou v Polné a na tomto postu setrval až do roku 1923.[2]

V 70. letech 19. století se zapojil do zemské a později i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1876 byl zvolen na Český zemský sněm v kurii venkovských obcí (obvod Německý Brod – Humpolec – Polná – Přibyslav).[3] Nahradil zesnulého poslance Václava Zeleného. V rámci politiky pasivní rezistence (český bojkot zemského sněmu) nicméně mandát nepřijal a byl pak pro absenci zbaven poslaneckého křesla. V doplňovacích volbách roku 1877 byl manifestačně zvolen znovu.[4] Uspěl za svůj obvod i v řádných volbách roku 1878.[5] Mandát obhájil i ve volbách roku 1883[6] a volbách roku 1889.[7] Zasedal i na Říšské radě, kam byl zvolen ve volbách do Říšské rady roku 1885 za kurii venkovských obcí, obvod Německý Brod, Polná atd.[8]

Patřil k staročeské straně (Národní strana).[9] Po volbách v roce 1885 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[10]

Byl aktivní v četných národohospodářských a zemědělských organizacích. V letech 1908–1911 byl místopředsedou zemědělské rady. Podílel se na podpoře lnářské výroby na Vysočině a na zakládání družstevních lihovarů a škrobáren. V roce 1907 mu byl udělen Řád železné koruny III. stupně. Zasedal v okresní školské radě v Německém Brodu a předsedal Hospodářskému spolku v Polné. Zasloužil se o vydávání prvního polenského regionálního periodika Rozhledy po zemědělství na pomezí českomoravském. Organizoval zemědělské kurzy.[2]

V roce 1918 se krátce stal vysokým úředníkem československého ministerstva zemědělství. Zemřel v březnu 1929 v Německém Brodě, kde na sklonku života pobýval u své dcery Marie Sovové-Plevové.[2][11]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ V letech 1876–1878 se kvůli politice pasivní rezistence na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. ↑ a b c d Polenský zpravodaj 1/2008, POLENSKÉ OSOBNOSTI [online]. mesta.obce.cz [cit. 2013-09-14]. Dostupné online. 
  3. ↑ Sněm království Českého 1872–1877, 5. zasedání, 1. schůze, část 2/2 (7. 3. 1876). www.psp.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ Sněm království Českého 1872–1877, 6. zasedání, 2. schůze, část 1/2 (10. 4. 1877). www.psp.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  5. ↑ Sněm království Českého 1878–1882, 1. zasedání, 1. schůze, část 3/3 (24. 9. 1878). www.psp.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  6. ↑ Sněm království Českého 1883–1889, 1. zasedání, 2. schůze, část 1/3 (6. 7. 1883). www.psp.cz [online]. [cit. 2022-01-24]. Dostupné online. 
  7. ↑ Národní listy 3. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307685&picp=&idpi=11406920
  8. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  9. ↑ Národní listy 18. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011270&picp=&it=0&s=djvu
  10. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  11. ↑ Úmrtí. Národní listy. Březen 1929, roč. 69, čís. 72, s. 2. Dostupné online. 

Zdroj