Jan Oldřich Zasius
| Jan Oldřich Zasius Johann Ulrich Zasius von Rabenstein | |
|---|---|
| Narození |
11. dubna 1521 Freiburg im Breisgau  Bádensko-Württembersko
|
| Úmrtí |
27. dubna 1570 Praha  České království
|
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha |
| Národnost | německá |
| Vzdělání | právnické |
| Alma mater | Freiburská univerzita |
| Povolání | císařský rada a diplomat |
| Titul | svobodný pán z Rabensteina |
| Nábož. vyznání | katolík |
| Choť | 5 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Oldřich Zasius z Rabenštejna , také Johann Ulrich Zasius von Rabenstein (11. dubna 1521 Freiburg im Breisgau – 27. dubna 1570 Praha) byl německý právník a humanista doby renesanční, který působil jako dvorský úředník, císařský rada a diplomat císařů Ferdinanda I. a Maxmiliána II. v Německu, Rakousku a v Čechách.
Život
Jan Oldřich se narodil jako nejstarší syn právníka Oldřicha Zasia (1461–1535) a jeho druhé manželky. Jeho otec byl slavným učencem, tvůrcem městského práva a univerzitním profesorem v Kostnici. Jan stejně jako jeho otec studoval práva, a to na italských univerzitách. Roku 1534 se vrátil na univerzitu do Freiburgu im Breisgau, kde získal roku 1540 licenciát a roku 1541 obhájil doktorát. V roce 1543 byl jmenován profesorem římského práva na univerzitě v Basileji, ale následujícího roku se musel profesury vzdát kvůli své katolické víře.
V císařské kanceláři Ferdinanda I. sloužil od roku 1544. Často se účastnil jednání s říšskými knížaty, s bavorskými vévody, také u vévody Kryštofa z Würtemberka a lantkraběte Filipa Hesenského. Zasius býval rovněž přítomen na zasedáních říšského sněmu, kde vystupoval jako mluvčí Rakouska v radě knížat. V roce 1555 se zúčastnil jednání o augsburském náboženském míru. V roce 1556 zastával úřad říšského komisaře. Patřil k příznivcům říšského vicekancléře Georga Sigmunda Selda.
26. května 1565 při návratu z porady s císařem Maxmiliánem II. dostal kočár se Zasiovými a Seldovými koňmi ve Vídni smyk. Oba muži z kočáru vyskočili, Seld se smrtelně zranil a Zasius přežil jen s poraněním hlavy, takže od roku 1566 Selda vystřídal v úřadu císařského vicekancléře. Tento post zastával až do smrti.
Spekuluje se o tom, zda údajný portrét Zasiův portrét od Giuseppe Arcimbolda s označením Právník je jen groteskní kompozicí typickou pro tohoto malíře, nebo má symbolický podtext: kuřecí pečínku pro poživačnost a rybí ústa pro schopnost diplomata mluvit, ale nic konkrétního neříct.[1]
Rodina
Zasius byl pětkrát ženatý. Po smrti manželky Kateřiny († 1553) se v roce 1556 oženil s Marií Uttingerovou z Augsburgu († 1568), která mu zanechala čtyři malé děti. V roce 1569 se oženil s paní z Weitingu, dvorní dámou vévodkyně Renate Bavorské. Zemřel v dluzích v roce 1570 ve věku 49 let v Praze a je pohřben v katedrále svatého Víta, v kapli svatého Zikmunda. Na mramorovém epitafu má uvedena jen jména čtyř dětí ze čtvrtého manželství s Marií Uttingerovou a po stranách šest erbů, vlastního rodu Zasius von Rabenstein a rodů pěti manželek Ungelter, Uttinger, Schlierbach, Geiersberg a Lammersheim. Nad nimi je soška vzkříšeného Krista mezi dvěma putty se symboly smrti.
Odkazy
Reference
- ↑ Sylvia Ferino-Pagden (ed.): Arcimboldo, artista milanese tra Leonardo e Caravaggio. SKIRA Milano 2011, s. 230–248, č. kat. 249
Literatura
- BASTL Beatrix, BINKOVÁ Simona, BOBKOVÁ Lenka, BŮŽEK, Václav: Habsburkové Země Koruny české ve středoevropské monarchii 1526–1740. NLN Praha 2017, s. 619, 643; ISBN 978-80-7422-572-7
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Oldřich Zasius
