Jan Maron

Svatý
Jan Maron
Narození 628
Sirmaniyah
Úmrtí 707 (ve věku 78–79 let)
Svátek 2. březen
Vyznání katolická církev a Maronitská katolická církev
Uctíván církvemi maronitská katolická církev,
římskokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Maron (628 Sirmaníja nebo Sarmín v dnešní Sýrii – 707 Kfarhy v Libanonu) byl syrský mnich a první maronitský patriarcha. Katolická církev, zejména pak maronitská jej uctívají jako svatého a připomíná se 2. března. Zemřel a byl pohřben v Kfarhy poblíž Batrúnu v Libanonu, kde je mu zasvěcen kostel.

Jérôme Labourt v Katolické encyklopedii z počátku 20. století říká, že samotná existence Jana Marona je "velmi pochybná ... pokud vůbec existoval, pak jako prostý mnich." a i francouzský teolog Eusèbe Renaudot o Maronově existenci pochyboval.[1] Jiní učenci věří, že existoval a byl maronitským patriarchou poté, co byla odražena invaze byzantského císaře Justiniána II. a maronité získali větší politickou nezávislost.[2]

Život

Maronitská historie před šestnáctým stoletím je problematická, protože je mnoho věcí nejasných. Podle maronitských zdrojů se Jan narodil v Sarumu, městě jižně od Antiochie.[3] Byl synem Agathona a Anohamie. Říkalo se mu Jan Sarumita, protože jeho otec byl guvernérem Sarumu. Jeho dědeček z otcovy strany, princ Alidipas, vládl Antiochii. Jan své vzdělání získal v Antiochii a v Klášteře sv. Marona, kde studoval matematiku, přírodovědu, filozofii, teologii, filologii a Písmo. Stal se pak v klášteře mnichem a ke svému jménu přidal označení Maron.

Jan pak studoval řečtinu a patrologii v Konstantinopoli.[3] Po návratu do sv. Marona psal o tak rozmanitých tématech, jako je pedagogika, rétorika, svátosti, správa církevního majetku, legislativa a liturgie. Složil eucharistickou modlitbu, která dodnes nese jeho jméno. Už jako mladý kněz se zapojil do debat s monofyzity. Coby známý učitel a kazatel vysvětloval doktrínu chalcedonského koncilu (který se soustředil na Ježíšovu podstatu jako Boha i člověka), napsal řadu dopisů věřícím proti monofyzitismu a údajně cestoval po Sýrii, aby lidem vysvětlil monofyzitskou herezi.

Antiošský patriarcha Anastasius II. byl umučen v roce 609. S pokračující byzantsko-sásanskou válkou a všeobecnými nepokoji v této oblasti začala Konstantinopol jmenovat řadu titulárních patriarchů.[4] Maronitské zdroje uvádějí datum zvolení Jana Marona patriarchou Antiochie a celého Východu na rok 685.[4] Jan prý pak získal potvrzení papeže Sergia I. a stal se prvním maronitským patriarchou.

Dílo

Díla Jana Marona jsou v syrštině:

  • O víře
  • Otázky monofyzitům

Odkazy

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Maron na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Labourt, Jérôme. "Maronites." The Catholic Encyclopedia Vol. 9. New York: Robert Appleton Company, 1910. 9 September 2021
  2. ↑ Maronite church | Meaning, History, Liturgy, & Facts | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b "Life of St. John Maron", St John Maron Catholic Church Maronite Rite
  4. ↑ a b El-Hāyek, Elias. "Struggle for Survival: The Maronites of the Middle Ages", Conversion and Continuity, (Michael Gervers and Ramzi Jibran Bikhazi, eds.), Pontifical Institute of Mediaeval Studies, 1990 ISBN 9780888448095

Zdroj